Suparco
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) a Komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (Suparco) podepsaly 5. února Memorandum o porozumění, které umožňuje prvnímu pákistánskému roveru letět na Chang’e-8 k Měsíci.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) a Komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (Suparco) podepsaly 5. února Memorandum o porozumění, které umožňuje prvnímu pákistánskému roveru letět na Chang’e-8 k Měsíci.
Agentura pro obranné pokročilé výzkumné projekty vybrala California Institute of Technology a University of Illinois Urbana-Champaign, aby vedla konečnou fázi programu NOM4D (Novel Orbital and Moon Manufacturing, Materials, and Mass-efficient Design).
NASA rozšiřuje testování distribuované autonomie pro svou první družicovou konstelaci Starling. První fáze programu Distributed Spacecraft Autonomy (DSA) probíhala na čtyřech cubesatech Starling od srpna 2023 do května 2024.
NASA 10. února oznámila, že udělila zakázku SpaceX na vypuštění vědeckých družic Pandora. Zakázka je sjednána prostřednictvím mlouvy o akvizici dedikovaných a sdílených služeb (VADR) třídy Venture, určené pro malé mise s vyšší mírou akceptace rizika.
Texaská státní agentura udělila granty ve výši 47,7 milionu dolarů pěti vesmírným společnostem na podporu projektů. Granty získaly společnosti Blue Origin, Firefly Aerospace, Intuitive Machines, SpaceX a Starlab Space.
Dodavatelé obrany, společnosti Boeing a Lockheed Martin, nedávno schválili prvotní přezkoumání návrhu programu Mobile User Objective System Service Life Extension, která má za cíl modernizaci ultravysokofrekvenční úzkopásmové družicové sítě.
Společnost Rocket Lab vynesla čtvrtou sadu družic pro francouzskou společnost Kinéis. Jednalo se o čtvrtý let z celkových pěti.
Články
V předchozím díle jsme se věnovali dalšímu stroji z dílny NASA, M2-F2. Povídání jsme přerušili po velmi těžké nehodě tohoto stroje s pilotem Brucem Petersonem. Bruce Peterson měl veliké štěstí a nehodu přežil, i když ne bez následků. Jeho let byl zároveň posledním bezmotorovým letem, po kterém měla začít série motorických letů. Během bezmotorových letů se projevovala veliká citlivost na boční oscilace – kluzák byl nestabilní v příčném směru. O této nestabilitě se mohl přesvědčit již Milt Thompson během svého prvního letu s M2-F2. Nyní nastala situace, kdy nemohlo dojít k pokračování letového programu, protože kluzák byl značně poškozen při nehodě a otázkou tedy bylo, co bude dál.
Družice NISAR byla 19. října uložena do vakuové komory agentury ISRO v Bengalúru a o tři týdny později (13. listopadu) mohla být vyjmuta, jelikož splnila všechny požadavky na fungování v extrémních teplotách a vakuu na úrovni kosmického prostředí. NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) je pokročilá radarová družice pro pozorování Země, která představuje první velkou kosmickou misi, na které se společně podílí agentury NASA a ISRO. Její start je plánován na začátek roku 2024, přičemž družice bude mít za úkol zmapovat veškeré zemské pevniny a ledovce dvakrát za 12 dní. S pomocí získaných dat se bude sledovat pohyb těchto povrchů s přesností menší než zlomky centimetru. Údaje tak pomohou pozorovat pohyby vyvolané zemětřeseními, sesuvy půdy, vulkanickou aktivitou, ale také umožní sledovat dynamické změny v lesních, podmáčených a zemědělských oblastech.
Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.
Evropský teleskop Euclid a jeho optika jsou navrženy tak, aby v jediném snímku poskytovaly výhled na velkou část oblohy. To je nezbytné pro splnění primárního cíle mise, tedy během šesti let zmapovat ve vysokém rozlišení více než jednu třetinu oblohy. Evropská kosmická agentura nyní vytvořila názorné srovnání, když na pozadí snímku, který pořídilo v jednu chvíli 36 detektorů přístroje VIS položila snímek Měsíce v úplňku. Snímek přístroje VIS byl pořízen při jediné expozici během prvotních měsíců testování teleskopu. Toto srovnání přehledně ukazuje, že plocha, kterou dokáže Euclid nasnímat při jedné orientaci v prostoru, je větší než Měsíc v úplňku, který má při pohledu ze Země úhlový průměr přibližně půl stupně. Euclid najednou nasnímá čtvercovou plochu se stranou o délce zhruba 0,7 stupně.
Evropská sonda Hera dokončila akustické zkoušky, které potvrdily, že dokáže odolat zvuku o hlasitosti, kterou zažije při svém startu do kosmického prostoru. K těmto zkouškám došlo na technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC, konkrétně pak v testovací komoře LEAF (Large European Acoustic Facility). Jedná se o vůbec největší a nejsilnější zvukový systém v Evropě, kterému na první pohled dominují čtyři trouby, které jsou schopné vygenerovat zvuk o extrémní hlasitosti více než 154 decibelů.
Během aktuálního zhruba dva týdny dlouhého období, budou rovery i sondy pokračovat ve sběru dat, byť v omezeném rozsahu. Mezi 11. a 25. listopadem NASA přeruší z důvodu tzv. konjunkce Marsu posílání pokynů k rudé planetě. K tomuto jevu, kdy se Mars při pohledu od Země výrazně přiblíží ke Slunci (nebo se za něj přímo schová) dochází jednou za zhruba dva roky. Komunikace se přerušuje kvůli horkému ionizovanému plynu, který je vyvrhován ze Slunce a mohl by poškodit rádiové signály posílané ze Země. Pokud by tyto poškozené signály sonda přijala, mohla by začít vykonávat nežádoucí činnosti.
Dne 31. října 2023 obletěla svět zpráva o odchodu astronauta Kena Mattinglyho, jednoho z posledních astronautů, kteří navštívili Měsíc. I když neměl možnost vstoupit přímo na povrch Měsíce, mohl ho alespoň pozorovat z bezprostřední blízkosti jako pilot velitelského modulu Apolla 16. K Měsíci se vydal s misí Apollo 16, ale původně měl letět, jako člen posádky Apolla 13. I když se nemohl nakonec účastnit mise Apolla 13, sehrál důležitou roli při řešení problémů, které zmíněnou misi potkaly. V následujících letech, které strávil u NASA, dostal ještě dvakrát možnost se podívat do vesmíru na palubě raketoplánu. Svou kariéru u NASA a námořnictva zakončil s hodností kontradmirála. Pojďme si nyní připomenout život tohoto astronauta.
Pokud jste měli pocit, že tento víkend obsahoval málo kosmonautických událostí a komentovaných přenosů, máme tu pro Vás příjemnou třešničku na jeho závěr. Na Cape Canaveral Space Force Station se ke svému startu chystá další Falcon 9, který by měl dnes ve 22:08 vynést dvě družice. Náklad o hmotnosti 4100 kg zamíří na střední oběžnou dráhu ve výšce 7825 kilometrů, odkud bude zajišťovat komunikaci. První stupeň Falconu 9 bude tentokrát použit podeváté a pokusí se o přistání na mořské plošině A Shortfall of Gravitas.
Nedělní poledne je již tradičně ideálním časem pro rekapitulaci těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal výsledky vyšetřování poslední havárie rakety Electron. Jak se firma Rocket Lab vypořádala s vyšetřováním a nápravnými opatřeními? A kdy poletí příští Electron? V dalších tématech se podíváme třeba na blížící se nečekaně rychlý konec suborbitálního raketoplánu VSS Unity od společnosti Virgin Galactic, popřípadě se zaměříme na nový slovenský CubeSat Veronika. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
