sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Články
Dva CubeSaty, které cestují na sondě Hera, si už stihly vyměnit první signály se Zemí, takže bylo možné potvrdit, že jsou v očekávaném stavu. Dvojice byla v předešlých dnech aktivována, aby se prověřily všechny jejich palubní systémy a v tu chvíli se dvojice Milani Juventas stala prvními CubeSaty, se kterými ESA komunikovala z hlubšího vesmíru.
Konstrukční fáze nové evropské kosmické observatoře Ariel začala v Toulouse, kde pracovníci Airbus Defence and Space začali skládat strukturální model dalekohledu. Jedná se o důležitý krok na cestě k misi, která je navržena k pečlivé inspekci atmosfér tisíců exoplanet, aby prozkoumala jejich podstatu. Níže přiložený obrázek je koláží tří snímků tohoto strukturálního modelu, který je replikou mechanické struktury teleskopu a odpovídající je i hmotnost jednotlivých částí.
Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) oznámil, že se chce věnovat rozvoji technologií, které budou schopny lokalizovat a prozkoumat objekty ohrožující kritickou infrastrukturu. Do budoucna by dokonce měly být schopny tyto objekty zachytit a zničit stažením do atmosféry. Takové technologie by našly uplatnění v mnoha oborech – nejde jen o armádu, ale i o problematiku kosmické tříště. Získané poznatky by se daly využít také při údržbě družic na oběžné dráze. Celá mise VZLUGEM bude tvořena dvojicí CubeSatů, které budou vyneseny najednou. Jedna z družic bude hrát roli neznámého objektu, ke kterému se má druhá družice přiblížit a provést úkony, které dostane od pozemního střediska.
První stupeň rakety New Glenn určený pro první misi se vydal z montážní haly na startovní rampu LC-36. Stupeň vybavený sedmi raketovými motory BE-4 na kapalný kyslík a metan byl uložen na speciálním podvozku. Ten tvořily dva přívěsy propojené příhradovou konstrukcí, kterou si Blue Origin vyrobila sama. Transportér disponuje 22 nápravami a 176 koly. O jeho tažení se stará upravený Oshkosh M1070, který běžně slouží k armádě převozům tanků. Jeho motor ukrývá 505 koňských sil a nabízí točivý moment až 2474 Nm.
Pracovníci zodpovědní za stavbu Kosmického teleskopu Nancy Grace Roman úspěšně dokončili proces integrace koronografu do držáku přístrojů, který se označuje Instrument Carrier. Jedná se o díl, který bude ukrývat vědecké přístroje observatoře a se zbytkem teleskopu bude spojen až později. Samotný koronograf pro Nancy Grace Roman Space Telescope je technologickým demonstrátorem, který vědci použijí pro svá pátrání po obyvatelných světech a možná i po životě mimo Zemi.
Start družice LASARsat se pomalu blíží, ale této misi stále chybí logo. Tento 1U CubeSat má sloužit především k otestování, jak by se daly lasery využít k opravě / restartu družic na dálku, ale také k odstraňování kosmické tříště z oběžné dráhy Země. Kromě vědeckého výzkumu a technologických zkoušek bude sloužit také k popularizaci technických oborů mezi mladou generací. A proto i aktuálně vyhlášená soutěž o logo mise cílí právě na žáky a studenty českých základních a středních škol.
Když se 11. října 1964 otevřela vrata montážní haly MIK a z jejích útrob byla vytlačena nosná raketa, zdálo by se, že není důvod k velké nervozitě. Takovýchto vývozů již Bajkonur zažil mnoho, ovšem tentokrát to bylo něco trochu jiného. Na špici nosiče totiž čekala na svou chvíli loď 3KV No3. Její palubu již neměly zabydlet antropometrické figuríny, nýbrž živí lidé – poprvé se měla do vesmíru vydat vícečlenná posádka. Trojice kosmonautů již několik dní předtím provedla poslední „posezení“ v kabině, aby se ujistila, že vše je na svém místě, nyní se do útrob lodi podívá až poté, co bude raketa vztyčena na rampě. Posádka ve složení Vladimir Komarov, Konstantin Feoktistov a Boris Jegorov se měla vydat na misi, která, co se rizik týče, neměla v pilotované kosmonautice obdoby. A je naprosto pochopitelné, že všichni, kdo se na realizaci tohoto letu podíleli, měli na srdci obrovský kámen. Nejvíce to platilo o muži, který hrál v celém kolotoči sovětského kosmického programu ústřední roli. Sergej Koroljov se sice snažil nedávat svou nervozitu
28. říjen je již dlouhé roky významným dnem, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu. Osud tomu tak chtěl, aby se 106 let po zformování samostatného Československa, dočkal jeden z jeho nástupnických států, Česká republika, dalšího důležitého momentu. Právě dnes totiž v německém Kolíně nad Rýnem zahajuje český člen oddílu záložních astronautů Evropské kosmické agentury, Aleš Svoboda, první ze tří cca dvouměsíčních bloků základní přípravy. Po zhruba půl století se tak náš občan dostává do takového výcviku a tuto událost si nemůžeme nechat ujít. Díky dohodě s Alešem se proto můžete těšit na jedinečný seriál Deník astronauta, který bude pro náš portál psát sám Aleš Svoboda.
Stennisovo středisko, které se nachází ve státě Mississippi blízko Bay St. Louis, dosáhlo během minulého týdne velmi důležitého milníku v rámci přípravy na zkoušky nového raketového stupně pro raketu SLS (Space Launch System). Ten má v rámci programu Artemis létat k Měsíci a dále. 10. října začala zhruba dva týdny trvající etapa, v rámci které se zdejší pracovníci věnovali zvedání a instalaci takzvaného simulátoru mezistupně na pozici B-2 na testovacím stanovišti Thada Cochrana. Zmíněný simulátor mezistupně je potřebný pro budoucí zkoušky vylepšeného horního stupně EUS (Exploration Upper Stage). Reálný mezistupeň (nikoliv jeho usazený simulátor) bude na raketě spojovat centrální a horní stupeň a zároveň bude v jeho útrobách ochráněna část horního stupně.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
