sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
O tom, že má chystaný americký kosmický teleskop sestavenou svou optickou část, jsme vás informovali již před několika týdny. NASA nyní přidala také dobrou zprávu týkající se dokončení integrace dvou vědeckých přístrojů do jejich nosné konstrukce. Užitečný náklad mise tedy byl dokončen. Tým na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu nyní začne spojovat obě části – vlastní užitečný náklad s optickou sestavou a zbytek observatoře, který tvoří například servisní modul. „Jsme uprostřed fascinující fáze přípravy mise,“ přiznává Jody Dawson, systémová inženýrka teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope na Goddardově středisku, a dodává: „Všechny díly jsou už zde, na Goddardově středisku, a v rychlém sledu se spojují dohromady. Očekáváme integraci optické části a přístrojů se zbytkem ještě před koncem roku.“ Inženýři nejprve integrovali koronograf, technologický demonstrátor určený ke snímkování exoplanet. Ten bude používat komplexní soubor masek a aktivních zrcadel, aby zakryl jasný svit hvězd, kolem kterých planety krouží. Dalším krokem, který na tým čekal, byla integrace optické sestavy OTA (Optical Telescope Assembly). Její součástí je primární zrcadlo o průměru 2,4 metru, devět
Po sérii přímých přenosů, které se konaly v relativně rozumných časech, tu máme pro změnu jedno vysílání, které obyvatele střední Evropy svým termínem moc nepotěší. Raketa Falcon 9 by totiž měla v noci na zítřek odstartovat s navigační družicí GPSIII SV10 ve 2:04 SEČ. Pokud pro vás není tento čas překážkou, moc rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přímého přenosu, který najdete na našem YouTube kanálu. V tomto článku je pro Vás připraven jak samotný přehrávač, tak i dodatečné informace o startu.
Inženýři z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory a firmy AeroVironment dokončili podrobný rozbor posledního letu vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 18. ledna 2024. Tento rozbor bude publikován za několik týdnů v podobě technické zprávy NASA. Ingenuity, poslaná na Mars jakožto technologický demonstrátor, který má zvládnout maximálně 5 startů během 30 dní, se stal prvním vrtulovým strojem, který létal na jiném kosmickém tělese. Vrtulník fungoval skoro tři roky, provedl 72 letů a uletěl více než 30× delší vzdálenost, než se plánovala. Letem strávil dohromady více než dvě hodiny.
Centrální stupeň americké lunární rakety SLS (Space Launch System) byl v úterý 10. prosince 2024 ve vertikální poloze přesunut do sekce High Bay 2 v budově Vehicle Assembly Building na Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Tento stupeň dorazil 23. července na Kennnedyho středisko, kde zůstal ve vodorovné poloze uvnitř hlavní chodby haly VAB. Díky přesunu do High Bay 2 mají nyní technici NASA a Boeingu 360stupňový přístup k centrálnímu stupni jak zevnitř, tak zvenčí. Tímto přesunem se také uvolnilo více místa v samotné uličce, aby mohli technici pokračovat v přepravě a integraci dvou pomocných motorů na tuhé pohonné látky na mobilní plošinu 1 v High Bay 3 pro misi Artemis II. Společnost Boeing a její subdodavatel Futuramic zrekonstruovali High Bay 2, aby zvýšili efektivitu při zpracování základních stupňů pro Artemis II a další.
Za méně než týden od startu stihla evropská družice Sentinel-1C z programu Copernicus dodat své první radarové snímky zemského povrchu, které nabízejí náznak jejích schopností monitorování naší Země. Tyto první snímky zachycují oblasti zájmu – třeba Špicberky, Nizozemsko nebo Brusel. Družice Sentinel-1C, vypuštěná 5. prosince z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketou Vega-C, je vybavena špičkovým přístrojem s radarem se syntetickou aperturou (SAR) v pásmu C. Tato pokročilá technologie umožňuje družici dodávat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení za dne i v noci a za každého počasí. Její data pak pomáhají mnoha kriticky důležitým aplikacím – řízení životního prostředí, reakci na přírodní katastrofy či výzkumu změn klimatu. Když družice pořídila soubor prvních radarových snímků Evropy, došlo k jejich bezchybnému zpracování v pozemním segmentu programu Copernicus. Přiložené obrázky ukazují mimořádnou úroveň kvality dat, což je důkazem mimořádného úsilí, které do projektu vložil tým v posledních letech. První snímek vznikl pouhých 56 hodin a 23 minut po startu a zachycuje část souostroví Špicberky, norského území v Severním ledovém oceánu. Snímek demonstruje schopnost Sentinelu-1C monitorovat pokrytí vodní
Kosmická loď Orion pro misi Artemis II se 5. prosince po dokončení druhé fáze zkoušek ve vakuové komoře mohla vrátit do buňky FAST (Final Assembly and System Testing) na Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě. Po návratu do buňky FAST byly do návratového modulu instalovány čtyři hlavní baterie, které budou napájet mnoho systémů lodi. Tyto baterie se už dříve na Kennedyho středisko vrátily od dodavatele, firmy EaglePicher Technologies. V roce 2025 se pak zástupci Evropské kosmické agentury postarají o instalaci fotovoltaických panelů na kosmickou loď. Mise Artemis II bude prvním letem s posádkou v rámci programu Artemis. V jejím rámci se vydají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA i Jeremy Hansen z Kanady na přibližně desetidenní cestu kolem Měsíce a zase zpět. Přeloženo z: https://www.nasa.gov/ Zdroje obrázků: https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/orion-spacecraft-completes-vaccum-testing.jpg
1. prosince 2024 se mise BepiColombo již popáté prosmýkla kolem Merkuru. Při tomto průletu se tato mise stala první v historii, která pozorovala Merkur ve střední části elektromagnetického spektra. Nové snímky odhalují variace teplot i chemického složení na krátery posetém povrchu planety. Merkur je jednoznačně nejméně prozkoumanou kamennou planetou naší soustavy. BepiColombo je teprve třetí misí, která jej navštíví a v roce 2026 se stane teprve druhou misí, která vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Před ní tu byla pouze americká Mariner 10, která kolem Merkuru třikrát prolétla mezi roky 1974 a 1975 a též americká sonda Messenger, která kolem první planety naší soustavy obíhala mezi roky 2011 a 2015.
Po přeplutí Atlantiku dorazila nákladní loď Canopée do přístavu Pariacabo ve Francouzské Guyaně, kam dopravila první a druhý stupeň pro druhý start evropské rakety Ariane 6. Tento hardware byl následně přepraven do montážní budovy BAL u startovního komplexu číslo 4. Zde pracovníci firmy ArianeGroup zajistí pečlivé sestavení přivezených dílů, z nichž vznikne středové jádro rakety. To poté zamíří z montážní haly na startovní rampu, kde k němu budou připojeny dva pomocné stupně, a zároveň dojde k integraci aerodynamického krytu s nákladem. Start Ariane 62 s francouzskou zpravodajskou družicí CSO-3 je zatím naplánován na únor příštího roku.
Zdálo by se, že po provedení poměrně riskantní položky v letovém plánu, navíc ve světové premiéře, by si posádka zasloužila trochu oddechu. Pro osazenstvo Voschodu-2, Pavla Běljajeva a Alexeje Leonova, měl znamenat zbytek letu víceméně klidnou jízdu protkanou několika experimenty a pozorováními, následovanou bezproblémovým přistáním v určené oblasti. Na sedmnáctém obletu měla jejich pouť skončit přibližně ve stejných místech jako u předchozích letů a pátrací jednotky byly připraveny posádku velmi záhy po přistání evakuovat do nejbližšího většího města tak, jako tomu dosud vždy bylo. Kosmonauti se po vydatném jídle zabývali astronomickými observacemi, prováděli několik biomedicínských experimentů a snažili se pozorovat a fotografovat zemský povrch. Vše bylo poněkud ztíženo rotací lodi, která se z původní rychlosti zhruba jedna otáčka za 20 sekund postupně stabilizovala na jedné otáčce za 40-45 sekund, nicméně ani tak nebylo jednoduché hledat detaily na Zemi. Leonovovi se přesto podařilo postřehnout vojenské letiště na území USA. Ráno 19. března se pak Běljajevovi podařilo několik sekund sledovat neznámou družici. Ovšem i tato malá dílčí pozitiva překrylo cosi, co se odehrávalo
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
