sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

NASA

Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.

Články

Nové smlouvy pro Vegu-C

Začátkem prosince se evropská raketa Vega-C úspěšně vrátila do služby, když vynesla družici Sentinel-1C. Nové evropské raketě se tak podařil restart jejího komerčního provozu. Na rok 2025 jsou plánovány čtyři starty raket Vega-C a na rok 2026 se počítá s pěti starty této rakety. Nedávný podpis nových kontraktů posílí pozemní činnosti, aby mohlo dojít ke zvýšení počtu startů za rok a ke zkrácení času mezi dvěma starty Vegy-C.

„Korunovace“ nové antény Deep Space Network

133 tun těžká parabolická anténa byla nedávno nainstalována na stanici Deep Space Network 23, což znamenalo klíčový krok na cestě k posílení celé sítě DSN. Tuto síť tvoří soustava obřích rádiových antén, které umožňují kosmickým agenturám (primárně NASA) sledovat kosmické sondy mířící k Měsíci a dál, posílat jim pokyny a přijímat od nich naměřené vědecké údaje. NASA nyní přidává další anténu a zvyšuje jejich celkový počet na 15, aby podpořila zvyšující se zájem o největší a nejcitlivější rádiový telekomunikační systém na světě.

Nová heliofyzikální mise odstartuje v září 2025

NASA i SpaceX momentálně počítají se startem americké mise IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) nejdříve na září 2025. Nový termín startu má poskytnout dodatečný čas na přípravu letových systémů ke startu. Mise IMAP bude studovat heliosféru, magnetickou bublinu našeho Slunce, která chrání celou Sluneční soustavu. Cílem je lépe porozumět této ochranné vrstvě. Za tímto účelem bude IMAP odebírat vzorky, analyzovat a mapovat částice mířící k Zemi od mezihvězdného prostoru. Celá mise také pomůže výzkumníkům dozvědět se více o slunečním větru, nepřetržitém proudu částic ze Slunce, ale také o nabitých částicích jako takových, nebo o kosmických paprscích v heliosféře. Tyto částice mohou ovlivnit astronauty v kosmickém prostoru, ale také poškodit nejrůznější technologie. Pravděpodobně také hrají roli v přítomnosti života jako takového ve vesmíru.

Vánoční rekord Parker Solar Probe

Americká sonda Parker Solar Probe má za úkol se téměř dotknout Slunce. Sonda, která při průletu slaboučkou vnější atmosférou naší hvězdy dosahuje vůči Slunci rychlosti až 692 000 km/h, musí čelit teplotám až 982 °C. Kontaktní průzkum této oblasti, takzvané koróny, pomáhá vědcům lépe porozumět procesům, které ovlivňují naši nejbližší hvězdu. 24. prosince sonda opět přepsala tabulky historických rekordů, protože se ze všech lidmi vyrobených objektů přiblížila ke Slunci nejvíce. Od svého startu v roce 2018 sonda krouží kolem Slunce a postupně se k němu přibližuje stále více, k čemuž jí posloužily gravitační manévry kolem Venuše, které upravovaly její dráhu kolem Slunce. Tyto průlety však také umožnily vědecký průzkum Venuše. Jeden z přístrojů na palubě sondy pořizoval snímky planety ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, což vědcům přineslo nový způsob, jak prohlédnout skrz hustou oblačnost, která halí tuto planetu. Experti tak mohli nahlédnout až k povrchu, což bylo dříve možné pouze s pomocí radaru a infračervených měření. Poslední plánovaný průlet kolem Venuše nastal 6. listopadu 2024 a navedl sondu na dráhu, na které

Přejeme Vám co možná nejkrásnější Vánoce

Milí čtenáři, vánoční čas je tady a s ním i chvíle, kdy můžeme zpomalit, ohlédnout se za uplynulým rokem a poděkovat. Rok 2024 byl plný zajímavých okamžiků, nových objevů i důležitých událostí, které jsme mohli s vámi sdílet. Jménem celé redakce vám děkuji za vaši přízeň, podporu a zájem o svět vědy, vesmíru a technologií. Bez vás by to nemělo smysl – díky, že jste s námi! Doufáme, že i v nadcházejícím roce nám zachováte svou důvěru a že vám budeme nadále přinášet inspiraci, zajímavé informace i odpovědi na otázky, které vás zajímají.

Sergej Pavlovič Koroljov

Voschod – prvenství za každou cenu (16. díl)

Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty pro stavbu kosmických lodí, družic a raket, jej znali pod přezdívkou „Korol“, tedy „král“. Ta odrážela Koroljovovo příjmení, ale hlavně jeho autoritu a moc v rámci raketo-kosmického průmyslu. A byť zpětně lze říci, že ne všechna jeho rozhodnutí a ideje se ukázaly být šťastnými (viz například superraketa N-1 se zastaralou koncepcí sférických nádrží, jež současně netvořily samotný plášť stroje), bez jeho vize by úvodní fáze soupeření SSSR a USA o dominanci ve vesmírném prostoru probíhala zcela jinak a nejspíše nikoli ve prospěch Sovětů. Po vypuštění první umělé družice byl Nikita Chruščov požádán, aby sdělil jméno hlavního osnovatele tohoto počinu, aby mohla být připravena kandidatura dotyčného na Nobelovu cenu za fyziku. Chruščov tehdy odpověděl, že Sputnik je kolektivním dílem všeho sovětského lidu. Na první pohled v souladu s tehdejší komunistickou doktrínou, toto prohlášení mělo ještě jeden významný důvod – Koroljov byl také strůjcem prvotních úspěchů v oblasti

Čtyři firmy, které podpoří Near Space Network

Agentura NASA vybrala čtveřici soukromých společností, které mají rozšířit služby agenturní sítě Near Space Network na bázi komerčních přenosových kapacit přímo na Zemi. To je podle NASA kriticky důležitá komunikační schopnost, která umožní kosmickým lodím přenášet data přímo na pozemní stanice na Zemi. Práce budou zadány v rámci nových smluv na služby sítě Near Space Network, které jsou smlouvami s pevně stanovenou cenou a neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím. Časový rámec projektu je od února 2025 do září 2029 s další pětiletou opcí, která by mohla prodloužit smlouvu až do 30. září 2034. Kumulativní maximální hodnota všech smluv na služby Near Space Network Services činí 4,82 miliardy dolarů.

3D modely mraků s pomocí AI

V květnu 2024 vypuštěná družice EarthCARE se pomalu blíží ke konci své fáze uvádění do provozu. Dalším důležitým krokem na této cestě bude zveřejnění prvních dat o mracích a aerosolech, které se očekává začátkem příštího roku. Mezitím se mezinárodnímu týmu vědců podařilo najít inovativní způsob aplikace umělé inteligence na družicová data pro vytváření 3D profilů mraků. To je zpráva zejména pro ty, kteří netrpělivě čekají na data z EarthCARE, aby mohli pokročit ve vědě o klimatu.

JWST objevil zatím nejmenší planetku z hlavního pásu

Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těchto 138 nově objevených planetek má rozměry v rozmezí od ekvivalentu autobusu až po ekvivalent stadionu. Objekty těchto rozměrů nejsou v hlavním pásu pozorovatelné pomocí pozemských observatoří. Znalost, kolik planetek hlavního pásu je v různých velikostních kategoriích, může vědcům prozradit něco o tom, jak se planetky v průběhu věků měnily vlivem kolizí. Tento proces souvisí s tím, jak některá tělesa v historii unikla z hlavního pásu, ale i s tím, jak některé kamínky končí na Zemi v podobě meteoritů. Článek prezentující tento výzkum byl publikován 9. prosince v časopise Nature.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.