sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Inversion Space

Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Eutelsat

Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Evropská komise

Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

Články

VZLÚSAT-1

VZLUSAT-1 shořel v atmosféře

Český CubeSat VZLUSAT-1 vyvinutý ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (po kterém je také pojmenován), byl na oběžnou dráhu dopraven 23. června 2017 pomocí indické rakety PSLV. Od té doby sbíral vědecká, ale také inženýrská data pro další české kosmické systémy. Příběh této družice se uzavřel 6. června, kdy po necelých šesti letech a více než 33 000 obězích kolem Země vstoupila do atmosféry, což je osud všech družic vypouštěných na nízkou oběžnou dráhu Země. Jelikož VZLUSAT-1 komunikoval až do posledního dne své existence, stal se nejdéle fungující českou družicí v historii a kromě toho také drží druhé místo v pořadí dlouhověkosti mezi všemi CubeSaty velikosti 2U na celém světě.

Start Super Heavy Starship na první integrovaný letový test

#12 Aktuality o Starship: Stav po premiérovém startu Super Heavy Starship

Premiérový start Super Heavy Starship je již nějakou chvíli za námi a měli bychom si tak opět zopakovat dění kolem projektu na základně Boca Chica. Na našem webu jsme po startu vydali dva články o prvním startu, přičemž jeden z nich vyšel již devět hodin po startu, kde jsem se pokusil celý let rozebrat na základě videí, a tak většina informací nebyla oficiálně potvrzena. V druhém článku jsme Vám přinesli nové informace přímo od Elona Muska. Mohli jste se tak dozvědět o konkrétních problémech, které Super Heavy Starship potkaly. Mimo stručného shrnutí prvního letu se také podíváme na informace o plánovaných změnách pro Starship, plánech na další let, anebo na novou generaci motoru Raptor.

Čandraján-3 téměř připraven vyrazit k Měsíci

Dlouho očekávaná indická mise na Měsíc se blíží. Čandraján-3 se pokusí o to, co se jeho předchůdci nepovedlo – přistát na našem souputníkovi. Nejde o jednoduchou operaci. O čem svědčí množství nepovedených pokusů všemožných automatů v minulosti. Čím blíže je start, tím více stoupá napětí nejen v ISRO. Start je zatím plánován 12. července. Sestava lunárního modulu a vozítka vynese nejsilnější indická raketa LVM-3. Mise navazuje na předešlé dvě mise, ale tentokrát půjde čistě o přistání a průzkum povrchu. V předešlém případě byl součástí sestavy ještě orbiter. Družice, která měla hned několik funkcí. Třeba přenášení signálu na Zem a jelikož je stále funkční, není třeba vysílat další.

Sergej Koroljov

Vostok – úsvit věku kosmického (26. díl)

Kolosální podnik, jakým byl vývoj, výroba a lety lodí Vostok, byl v rámci Sovětského svazu srovnatelný jen s několika málo velkými projekty. Sergej Koroljov kolem sebe soustředil nejen brilantní mozky v rámci svého OKB-1, ale dokázal zorganizovat kooperaci s tucty dalších konstrukčních kanceláří, továren, organizací a dodavatelů. I z dnešního hlediska je téměř neuvěřitelné, jak dokázal Sergej Pavlovič tento olbřímí „orchestr“ dirigovat, navíc pouze za použití telefonu, dopisů a osobních jednání. Ve své době byl zřejmě jedním z nejmocnějších mužů, ne-li tím nejmocnějším vůbec, minimálně v rámci obranného a kosmického průmyslu. Šíře jeho aktivit byla neuvěřitelná a Vostok v portfoliu programů OKB-1 zaujímal sice velmi významné, nikoli však jediné místo. Pro muže, jenž byl perfekcionistou, muselo být neuvěřitelně frustrující, když se musel krom gigantických organizačních úkolů vyrovnávat také s proměnlivou kvalitou práce dodavatelů i vlastních lidí…

Dream Chaser se posouvá blíže ke startu

Firma Sierra Nevada Corporation (SNC) udělala další krok k očekávanému prvnímu letu Dream Chaser. V rámci zkoušek systémů došlo, 31. května, k vůbec prvnímu zapnutí elektrického napájení budoucí kosmické lodi s následným zapnutím letových počítačů a dalšího vybavení. Při kosmickém letu bude napájení lodě zajištěno pomocí solárních panelů. Test přišel v době, kdy se společnost připravuje na odeslání prvního kusu Dream Chaser, ke zkouškám do testovacího zařízení NASA Neil Armstrong v Ohiu. První Dream Chaser, pojmenovaný jako Tenacity, bude podroben tepelným a vakuovým testům a po jejich splnění bude odeslán na Cape Canaveral ke konečným přípravám na start. Nebyl zveřejněn, žádný konkrétní časový plán testů a přesunů. Prezidentka SNC, Janet Kavandi, pouze zmínila přesun do testovacího zařízení během července. Podle slov Janet Kavandi by po několika měsíčním testovaní a následném přesunu na Floridu, měla být loď schopna letět ještě do konce roku.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start a přílet nákladního Dragonu

Včerejší pokus o start Falconu 9 s lodí Dragon 2 na misi CRS-28 musel být odložen z důvodu špatného počasí v oblasti přistání prvního stupně. Nová předpověď počasí na dnešního 17:47 SELČ však v tomto parametru nedává mnoho důvodů k radosti. Meteorologové dávají špatným podmínkám v místě přistání střední pravděpodobnost, což je mimochodem stejná úroveň, kterou meteorologové ocenili podmínky v místě přistání při včerejším (odloženém) termínu. Pokud odhlédneme od tohoto parametru, jsou podmínky pro start přijatelné – meteorologové obecně pro tento start dávají 60% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by se však start odložil na středu (odklad o 24 hodin není uveden), vzrostla by pravděpodobnost dobrého počasí na 90 % a riziko špatného počasí v přistávací oblasti by pokleslo na úroveň mezi nízkou a střední. Bude tedy ještě zajímavé sledovat, jak se celá situace vyvine.

Taikonauti na Měsíci do konce desetiletí?

O tom, že se v Číně vyvíjí národní program pilotovaných letů na Měsíc, prosakují zprávy již poměrně dlouho. V poslední době je koncept, který má vést k přistání čínských astronautů na Měsíci koncem tohoto desetiletí, postupně odhalován. Čínská vláda musí projekt ještě oficiálně schválit, protože jeho časový rámec leží mimo rozsah současného pětiletého plánu 2021 – 2025. Přestože dosud nebylo pilotované přistání na Měsíci formálně schváleno, práce na potřebných prvcích programu probíhají a zástupci kosmické agentury, průmyslu i státní média o lunárních ambicích otevřeně hovoří.

VT_2023_22

Vesmírná technika: Zadní část Hubbleova kosmického teleskopu

Zatímco minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu Hubbleova kosmického teleskopu jako celku a poté jsme se zaměřili na jeho přední část, dnešní díl se naopak zaměří na zadní část, ve které se nachází například palubní elektronika, ale je tu i prostor pro uložení vědeckých přístrojů nebo k připojení dvou panelů fotovoltaických článků.

Mars Express

Kosmotýdeník 559 (29.5. – 3.6.)

Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.