sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Sophia Space

Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.

Apophis T-4 Years Workshop

Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v  žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.

Virgin Galactic

Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.

Články

Sonda Hera dostala fotovoltaický panel

Evropská sonda Hera dostala v technologickém středisku ESTEC jeden ze dvou fotovoltaických panelů. Sonda, jejíž velikost přirovnává ESA k dodávce, bude čerpat energii z dvojice fotovoltaických článků, přičemž každý z nich tvoří tři pole. O jejich výrobu se postarala italská firma Leonardo a švýcarská Beyond gravity. Jeden ze dvou pětimetrových panelů byl připojen v rámci provádění „zkoušek studeného vyklápění“, což je manuální rozkládací proces, který má prověřit, že panely sedí správně. Jelikož tyto panely byly navrženy pro fungování v prostředí mikrogravitace, musela je během zkoušky rozkládání podpírat speciální konstrukce.

Gateway: jedna unikátní expozice a neméně unikátní vysílání

Pokud se ve vesmírné komunitě řekne „Gateway“, jako první pravděpodobně na mysli vytane chystaná mezinárodní stanice v cislunárním prostoru. Ovšem stejným názvem se pyšní i nejnovější expozice v návštěvnickém centru Kennedyho kosmického střediska. Otevřena byla loni v červnu a obsahuje lahůdky pro opravdové kosmické fajnšmekry. Gateway (plným názvem Gateway: The Deep Space Launch Complex, Brána: Startovací komplex do hlubokého vesmíru) je nově postavenou samostatnou obří halou (4600 m2 výstavní plochy), která se nachází v bezprostřední blízkosti legendární Rocket Garden (Zahrady raket).

VV_2023_09

Vesmírné výzvy – září 2023

V září jsme očekávali netrpělivě zejména návrat vzorků v planetky Bennu. Více v první reportáži. Dále se podíváme na několik startů, konkrétně na XRISM a SLIM, sondu Aditya-L1 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce nás čeká přílet lodi Sojuz MS-24 a naopak odlet lodi Sojuz MS-23. Další reportáž se bude věnovat startu mise Tranche 0 L2. Závěr bude patřit výběru ambiciózních českých projektů QUVIK a AMBIC. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2023)

V červenci a v srpnu byly v areálu West Park severně od montážní haly VAB dokončeny úpravy mobilní vypouštěcí plošiny ML-1, zajišťující bezpečnou podporu předstartovních příprav a startu mise Artemis II, prvního kosmického letu s posádkou k Měsíci od programu Apollo. Dne 16. srpna byl pod plošinu přesunut pásový transportér CT-2. Po hydraulickém vyzdvižení se transportér s plošinou vydal směrem ke startovní rampě 39B. Před rampou se transportér na několik hodin zastavil a plošinu umístil na její pozici až následující den. Po dokončení příprav zahájily pozemní týmy na rampě řadu zkoušek s cílem ověřit činnost nových systémů. První zkouška byla provedena 20. září. Cílem testu bylo zajistit, aby pozemní týmy a posádka mise Artemis II byly v den startu připraveny podpořit časovou osu odpočítávání. Zkouška zahrnovala pobyt v ubikacích pro posádku v budově O&C, oblékání skafandrů OCSS, příjezd na rampu ve vozidlech Canoo, výjezd výtahem ve věži mobilní vypouštěcí plošiny k rameni CAA a přestup do bílé místnosti.

VT_2023_39

Vesmírná technika: Souhrn vědeckých přístrojů Hubbleova teleskopu

V naší minisérii jsme se propracovali až k vědeckým přístrojům, díky kterým může Hubbleův kosmický dalekohled provádět všechna svá úžasná pozorování, která posouvají znalosti lidstva vpřed. Změny se však nevyhnuly ani vědeckým přístrojům – mnohé byly nahrazeny modernějšími verzemi, jiné zase musely být nahrazeny kvůli technickým problémům. Pro někoho bude možná překvapením skutečnost, že dnes už na HST není ani jeden z původní pětice vědeckých přístrojů, se kterými teleskop startoval.

Kosmotýdeník 576 (25.9. – 1.10.)

Dalších sedm dní je pryč a i během nich se toho dělo mnoho zajímavého v kosmonautice! Pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém týdnu stalo v kosmonautice, se v hlavním tématu zaměří na zajímavé mise zaměřené na výzkum Slunce. NASA pustila do přípravy koncepčních studií hned čtyři nízkonákladové projekty, které mají velmi zajímavé zaměření. V dalších tématech se podíváme například na ukončení mise Chandrayaan-3 anebo na statický zážeh Falconu Heavy, který by měl vynést sondu Psyche. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sonda IMAP je o krok blíže k realizaci

Projekt americké sondy IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) se tento týden na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu dočkal dokončení důležitého kroku na cestě ke stavbě, testování a nakonec i startu. Tým stojící za projektem se setkal se členy hodnotícího panelu, aby zhodnotili plán integrace všech systémů do výsledné sondy. Řešila se integrace vědeckých přístrojů, elektrických, komunikačních i navigačních systémů. Úspěšné dokončení Zhodnocení systémové integrace SIR (System Integration Review) značí, že projekt může přikročit k sestavování a testům sondy v rámci příprav na start.

Webb – extrémní gama záblesk

V říjnu loňského roku detekovalo několik kosmických observatoří, jako evropský INTEGRAL a americké Fermi a Swift gama záblesk GRB 221009A. Šlo o nejzářivější do té doby zaznamenanou událost tohoto typu. I zde jsme o ní již jednou hovořili, neboť záblesk pozoroval také slovenský cubesat GRBAlpha, o čemž jsem na našem webu vydal samostatný článek. GRB 221009A ale přímo v okamžiku exploze i nějakou dobu po ní sledovaly i další kosmické observatoře. I o jejich výsledcích má smysl hovořit a důkladně si je rozebrat. Dnes se proto podíváme na pozorování dosvitu tohoto mimořádného záblesku, které učinil Vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Pokec s kosmonautixem – Září 2023

Skoro se až nechce věřit, že od našeho zatím posledního Pokecu s kosmonautixem utekl celý měsíc. A přitom pohled do kalendáře jasně říká, že tu máme opět poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – tradičně v osm hodin večer spustíme na našem YouTube kanálu přímý přenos, kteý potrvá zhruba dvě hodiny. O tom, co se bude probírat, rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat svůj dotaz do chatu na YouTube a pak jen počkat, až se k němu dostaneme. Předem se omlouvám, pokud se na nějaký dotaz nedostane. Některé odpovědi vyžadují více času a dotazy se pak mohou nahromadit. Každopádně se na Vás všechny už moc těšíme!

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.