Články autora 'Michael Voplatka':

Soutěž o knihu Nej… Vesmír v pohybu

Nej... VESMÍR v pohybu

Patříte mezi onu skupinu našich čtenářů, kteří jsou rodiči dětí předškolního či mladšího školního věku? Snažíte se svou lásku ke kosmonautice předávat i svým potomkům? Chtěli byste jim pořídit krásný dárek s tématem vesmíru a kosmonautiky? Pokud ano, tak je tato soutěž určena právě pro vás a vaše děti! Knižní nakladatelství Svojtka & Co, které se specializuje především na knihy pro děti, totiž před několika dny vydalo velmi povedenou interaktivní knihu s názvem Nej… VESMÍR v pohybu. A jelikož na překladu z anglického originálu The Ultimate Book of SPACE spolupracovala naše redakce, nabízíme vám jeden výtisk této knihy zcela zdarma v rámci soutěže, do které se můžete spolu se svým dítkem či dokonce dítky zapojit.

Dnešní výročí: první umělá družice planetky

Dne 14. 2. 2000 se stala americká průzkumná družice NEAR Shoemaker první umělou družicí malého tělesa Sluneční soustavy. Planetku Eros zkoumala jeden rok a měsíc, načež na ni nakonec úspěšně přistála. 14. února 8:00

Dnešní výročí: rozšíření ISS

Přesně před 10 lety na Mezinárodní kosmickou stanici přivezl raketoplán Endeavour při misi STS-130 dva nové moduly – uzlový multifunkční modul Tranquility a vyhlídkový modul Cupola. 12. února 8:00

Dnešní výročí: Lambda 4S, Ohsumi

Dne 11. 2. roku 1970 japonská raketa Lambda 4S s nosností 26 kg na nízkou oběžnou dráhu vynesla družici Ohsumi. Po Sovětském svazu, USA a Francii se tak Japonsko stalo čtvrtou zemí, která svými silami dosáhla oběžné dráhy. 11. února 8:00

Evropská solární odysea – 1. díl

thumbnail

Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.

Vyberte jméno pro Mars Rover 2020

Červencový start vědeckého vozítka NASA s prozatímním názvem Mars Rover 2020 se nezadržitelně blíží a je nejvyšší čas dát tomuto pokročilému robotickému průzkumníkovi nějaké příhodnější jméno. O vyhlášení soutěže jsme vás informovali na počátku září minulého roku. Během dvou měsíců se v NASA sešlo přes 28 000 nápadů na jména nového marsovského roveru a ke každému z nich byla připojena krátká esej zdůvodňující, proč by právě tento jediný by měl být vybrán. Všechny návrhy byly zaslány americkými dětmi ze základních a středních škol a porota z nich po dlouhém pročítání vybrala devět finalistů, z nichž pouze jediný pojmenuje nové marsovské vozítko a bude moci přímo na kosmodromu sledovat jeho start. Vy všichni máte nyní jedinečnou příležitost tento výběr ovlivnit svým hlasováním.

Jak velké jsou rakety SpaceX?

thumbnail

Nepochybně všichni čtenáři tohoto článku viděli nějakou kosmickou raketu. A přitom ani nemuselo jít o osobní setkání. Dobrý obrázek či video postačí. Ovšem ne tak docela. Tímto zprostředkovaným pohledem dokážeme ocenit pouze vzhled, estetičnost nebo například konstrukční řešení rakety. Málokdy už jsme ale schopni ocenit její velikost. Kosmické nosiče jsou kolosálními stroji tyčícími se do výšek mrakodrapů. A přitom to jsou výtvory, které přes svou obrovitost ve své podstatě představují stále „jen“ dopravními prostředky, které však dosahují těžko představitelných rychlostí. Konkrétně rakety SpaceX dnes patří mezi ty vůbec největší nosiče. Pojďme se na ně tedy společně podívat z velice netradiční perspektivy, která je možná pouze díky šikovným trikům počítačové grafiky.

StatistiX: 8. díl – SpaceX v roce 2019

StatistiX

Přelom roku už je dávno za námi stejně jako všelijaké sumarizace roku předchozího a výhledy na rok aktuální. Přesto se pojďme ještě jednou pozastavit a poohlédnout zpět. Je načase, abychom se v našem pravidelném seriálu StatistiX zaměřili na rok 2019 z pohledu společnosti SpaceX – současného světového lídra na komerčním trhu vynášení nákladu do kosmu a průkopníka na poli kosmických technologií. V minulém roce se toho, jak už tomu u SpaceX bývá zvykem, událo velmi mnoho. Na jednu stranu firma sice uskutečnila výrazně méně startů svých raket, než v letech minulých, na stranu druhou však překročila celou řadu významných milníků od první mise vůbec první soukromé lodi pro posádku na světě, přes první komerční start nejsilnější rakety současnosti, první let prototypu meziplanetární lodi, první úspěšnou záchranu aerodynamického krytu rakety a jeho opakované použití, až po počátek budování největší družicové megakonstelace, která nemá obdoby. Těch nej, poprvé a dalších superlativů je až neuvěřitelně mnoho. Pojďme se tedy na počínání SpaceX v roce 2019 podívat souhrnným pohledem faktů, čísel a grafů.

Dnešní výročí: první přistání na Titanu

Přesně před 15 lety evropská sonda Huygens jako první úspěšně přistála na Saturnově měsíci Titan. Doposud se jedná o nejvzdálenější přistání od Země. 14. ledna 8:00

Dnešní výročí: poslední evropský náklaďák

Dnes je tomu už pět let, kdy se k ISS vypravila poslední evropská zásobovací loď ATV-5 Georges Lemaître. 29. července 8:00