To, že se od sebe muž a žena liší, poznáváme už v útlém věku a v pubertě už o tom nepochybuje vůbec nikdo. Jenže rozdílů v tělesné stavbě, psychologických reakcích i náchylnosti k nejrůznějším chorobám je mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají desítky různých výzkumů a nemalá část z nich je zaměřená na zkoumání lidského těla, kdy jsou sami astronauti pokusnými exempláři. Na základě těchto dat mohou lékaři na Zemi jednak lépe pochopit rozdílné pochody v tělech obou pohlaví a tyto znalosti pak účinně aplikovat při léčbě pacientů, ale využití pro ně najde i NASA. Pokud se lidé jednou vypraví na dlouhodobé lety vesmírem, je potřeba důkladně znát odlišné reakce mužů a žen na nejrůznější situace.
Články autora 'Dušan Majer':
Vangelis a Rosetta
Řeckého skladatele instrumentální hudby, který vystupuje pod uměleckým jménem Vangelis, znají asi všichni. Dokonce i ti, kterým jeho jméno nic neříká ale docela jistě poznají třeba jeho skladby Dobytí ráje, nebo Chariots of fire. Jak ale tento světoznámý skladatel souvisí s kosmonautikou? Výrazně! Vangelis totiž speciálně pro Evropskou kosmickou agenturu složil tři instrumentální skladby, kterými chtěl vzdát hold historické misi sondy Rosetta. Je potěšující vidět, že přistání na kometě neoslovuje pouze technicky zaměřenou veřejnost, ale i uměleckou obec.
Těžká Angara už není jen sen
9. července letošního roku odstartovala z kosmodromu Pleseck raketa Angara 1.2PP. Šlo o první start nosiče z rodiny Angara, ale také o úspěšnou zkoušku horního stupně, který má létat na raketách Angara A5. Nosiče nové generace pojmenované po sibiřské řece jsou modulární, takže připojováním různého počtu postranních urychlovacích bloků můžeme získat různě silně rakety. Všechny verze jistě najdou uplatnění, ale Rusové se netají tím, že největší význam pro ně má Angara A5, která se vyznačuje čtyřmi urychlovacími bloky okolo centrálního těla. V minulých dnech se tato těžká verze vydala na startovní rampu kosmodromu Pleseck.
Co se stalo s Philae?
Předevčírem, krátce po páté hodině odpoledne našeho času si mohli všichni fanoušci kosmonautiky setřít pot z orosených čel. Z řídícího střediska evropské sondy Rosetta totiž přišla zpráva, že modul Philae úspěšně přistál. Nebylo to nic malého – šlo o první přistání lidského výtvoru na jádru komety. Jenže už za pár desítek minut se ukázalo, že všechno nebylo tak růžové, jak se mohlo zdát. Selhalo totiž připoutání k jádru a tak si internetová veřejnost klade otázku, zda Philae je či není úspěch. Náš dnešní článek se pokusí zrekapitulovat všechny událostí posledních hodin a snad i pomůže odpovědět na tuto otázku.
UDÁLOST ROKU: Přistání na kometě
Mise evropské sondy Rosetta je na našem portálu velmi často skloňována, jelikož se jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí současnosti. Přistání jejího modulu Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko je pak bezesporu vrcholem kosmonautiky pro letošní rok. Tuto historickou událost dnes můžete sledovat krok za krokem díky našemu mimořádnému článku, který je během celého dne postupně aktualizován a doplňován o všechny důležité informace. Najdete zde mnoho informací o průběhu přistání, podrobnou časovou osu celé události či doplňková videa. Kdykoli se během dne k tomuto článku vrátíte, narazíte na další aktualizace. Náš redaktorský tým se bude celý den starat o to, abychom Vám přinesli co nejčerstvější informace a vy tak díky našemu portálu budete mít všechno přehledně na jednom místě a navíc ihned. Celý den také budeme připraveni odpovídat na Vaše otázky v komentářích.