Články

  • Životní příběh muže, který dal sondám energii

    Životní příběh muže, který dal sondám energii

    Ruku na srdce, říká Vám něco jméno Benjamin, nebo také Ben Abeles? Mělo by, protože tento muž stál před několika desítkami let u zrodu systému, který se dodnes využívá při konstrukci energetických zdrojů pro sondy, které míří do vzdálených končin Sluneční soustavy. Přesto se o tomto muži ví jen velmi málo. Jeho životní osud je ale ještě zajímavější – najdeme v něm časté stěhování, změnu jména i hrůzy druhé světové války. Pokud se chcete seznámit s velmi spletitou životní poutí tohoto pozoruhodného člověka, můžete si pustit nejnovější díl seriálu Slavní neznámí z portálu Stream.cz. V našem dnešním krátkém článku najdete vložené video.

  • Vesmírné osudy 84. díl – John Young

    Vesmírné osudy 84. díl – John Young

    Devět nových členů oddílu astronautů, kteří sami sebe pojmenovali „The New Nine“, očekával nával práce. Během prvního setkání na základně Ellington 16. září 1962 Deke Slayton novopečené astronauty oslovil s tím, že „máme v plánu jedenáct pilotovaných misí Gemini, minimálně čtyři lety Apolla Block I a zatím blíže neurčený počet letů Apolla Block II včetně lunárního přistání. Takže práce budete mít, co hrdlo ráčí.“ O den později byla devítka mužů představena veřejnosti. John Young byl potěšen výběrem, zdálo se, že je v dobré společnosti. Jen z námořnictva tady byl Pete Conrad, legendární postavička (a to doslova – Pete byl postavou pomenší, zato osobnost měl velkou a barvitou…), který přišel z testovacího střediska Pax River. Ze stejné líhně byl i bývalý Youngův nadřízený z období testů Phantomu James Lovell. A do třetice reprezentoval „námořnický odchov“ i tichý a trochu samotářský Neil Armstrong, který ovšem nepřišel přímo z řad US Navy, ale už jako civilista a pilot NASA. Přes klasickou řevnivost mezi…

  • Deník astronautky, Microbiome a Skin-B

    Deník astronautky, Microbiome a Skin-B

    „Zdravotní požadavky a trénink týkající se nákladu se v mém rozvrhu objevují častěji a častěji. Výcvik s nákladem je mimochodem způsob, jakým označujeme výcvik týkající se vědeckých experimentů na palubě ISS. Vědecký výzkum a vývoj technologií jsou důvody, proč Mezinárodní vesmírná stanice existuje, a proto je to náš náklad neboli užitečné zatížení.

  • Deník astronautky, díl čtvrtý

    Deník astronautky, díl čtvrtý

    „První týden ve vesmíru je za mnou. Je čas se připravit na náš první týden plný práce na Mezinárodní vesmírné stanici. Jaké to ale bylo tady nahoře v posledních dvou dnech? Zejména dost privátnější a také velmi tiché, až to bylo zvláštní. Komunikace se Zemí byly velmi vzácné a typicky to byly pouze krátké hovory, například informování posádky, že kanál pro komunikaci se Zemí byl vyčleněn pro soukromý hovor s letovým doktorem či s rodinou. Během tohoto víkendu jsem uskutečnila oba tyto hovory, ale jen proto, že jsem na stanici dorazila před nedávnem a proto jsou pohovory s doktorem plánovány častěji.

  • Detaily o sondě Hayabusa-2

    Detaily o sondě Hayabusa-2

    Poslat sondu k asteroidu, aby z něj odebrala vzorky, vysadila na jeho povrchu tři malé autonomní sondy a pak se vrátila se vzorky na Zemi. Tak by se nějak dala shrnout základní představa o náplni japonské mise Hayabusa-2, která se tento týden vydala na svou dlouhou cestu vesmírem. Celé misi se budeme v dalších letech věnovat podrobněji a představíme si její jednotlivé parametry.Dnes si ale ukážeme zajímavou infografiku, kterou připravil portál Space.com. Pro ty, kdo si s angličtinou příliš netykají, jsme připravili český překlad této infografiky.

  • Kosmotýdeník 116. díl (25.11. – 7.12.2014)

    Kosmotýdeník 116. díl (25.11. – 7.12.2014)

    Jsou týdny, kdy jsou vody kosmonautiky klidné a je těžké vybrat nějaké zajímavé zprávy pro aktuální vydání kosmotýdeníku. A jsou týdny, kdy autor neví, co dříve psát. A právě ten druhý případ nastal tentokrát. Nejsledovanější událost za poslední dobu a společně s misí Rosetta letošní nejočekávanější kosmická událost – první mise lodi Orion, má za sebou úspěšně svůj let. Tu samozřejmě nemůžeme vynechat. Podíváme se však i na probuzení očekávané mise New Horizons, která se nezadržitelně blíží k Plutu. Velké zprávy uzavřeme v Japonsku, odkud se na svoji cestu k asteroidu vydala sonda Haybusa 2. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

  • New Horizons se dnes probouzí z poslední hibernace

    New Horizons se dnes probouzí z poslední hibernace

    Ve včerejším článku jsme se si letmo připomněli počátek mise, průlet kolem Jupiteru, pravidelná roční testování, úspěšnou navigaci palubní kamery LORRIE a poslední uvedení přístrojů do stavu hlubokého spánku. I to bude už za chvíli minulostí a rozběhne se program, jenž nám poprvé umožní prohlédnout si zblízka druhou největší planetku kuiperova pásu – poněkud rozporuplné těleso, které přišlo o status planety v roce 2006 na mezinárodním kongresu astronomické unie v Praze , což je dodnes předmětem emotivních sporů. Poslední hibernace skončí dnes ve 21:00 SEČ. Po dalších 90 minutách odešle sonda Zemi hlášení o vstupu do aktivního režimu. Tento signál bude rychlostí světla cestovat k naší planetě další čtyři hodiny a nacelých dvacet pět minut. Potvrzení proto očekáváme až v neděli ve 03:30 SEČ. V tu dobu bude sonda 4,6 miliard kilometrů od nás a pouhých 260,7 milionů km od systému Pluto – to je méně než 2 au.

  • AKTUALIZOVÁNO: Druhý pokus pro premiéru Orionu vyšel na jedničku

    AKTUALIZOVÁNO: Druhý pokus pro premiéru Orionu vyšel na jedničku

    Včerejší, více než dvouhodinové, startovní okno pro raketu Delta IV Heavy s lodí Orion, nakonec ke startu nevedlo. Nejprve zážehu motorů zabránila loď, která vplula do uzavřené oblasti, následovalo překročení limitů pro rychlost větru a nakonec všechno zhatil problém s ventily, které se odmítly zavřít. Pozemní týmy tedy rozhodly o odkladu startu o 24 hodin. Druhá šance proto přichází dnes. Startovní okno se otevírá ve 13:05 našeho času, technici už dostali povolení k tankování paliva do nádrží rakety, ale start není vůbec jistý. Meteorologové totiž hovoří jen o 40% pravděpodobnosti vhodných podmínek. V našem dnešním článku jste mohli sledovat živý videopřenos ze startu. Nyní jsme doplnili záznamy úspěšného startu a přistání.

  • Dlouhá cesta k novým horizontům

    Dlouhá cesta k novým horizontům

    29. srpna uvedla letová kontrola NASA naposledy do hibernace sondu New Horizons. Poslední období jejího odpočinku končí 6. prosince po 99 dnech. Za dalších šest týdnů pak začne samotná fáze průletu kolem planetky Pluto. Vyvrcholit by měla 14. července 2015 ve 13:49:59 SLČ, kdy sonda po devíti a půl letech proletí 10 000 km od trpasličí planety a 27 000 km od měsíce Charon relativní rychlostí 13,78 km/s (49 600 km/h). Pojďme si u příležitosti zahájení plného provozu v dnešním článku připomenout, co se kolem mise New Horizons dělo letos, abychom si v dalším textu přiblížili, co se bude se sondou dít v roce následujícím.

  • AKTUALIZOVÁNO: Orion nakonec neodstartoval, další šance v pátek

    AKTUALIZOVÁNO: Orion nakonec neodstartoval, další šance v pátek

    Dlouhé měsíce příprav jsou u konce. Po více než 33 letech dnes Američané vypustí na oběžnou dráhu novou kosmickou loď. A co víc – poprvé od programu Apollo půjde o loď schopnou letů dál, než jen na nízkou oběžnou dráhu Země. Pokud všechno půjde podle plánu, dojde ke startu nosné rakety Delta IV Heavy s lodí Orion dnes ve 13:05 našeho času. Startovní okno přitom zůstává otevřené až do 15:44 našeho času. Když se podaří odstartovat hned na začátku okna, můžeme očekávat přistání ve vlnách Pacifiku okolo půl šesté večer. V tomto článku můžete sledovat živý video přenos, který zajišťuje NASA TV.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗