Články

  • Evropa již brzy vyzkouší „kosmický letoun“

    Evropa již brzy vyzkouší „kosmický letoun“

    Dušan Majer6 komentářů

    Evropské zařízení IXV, které má otestovat vstup do atmosféry v hypersonické rychlosti, která odpovídá návratu z oběžné dráhy je téměř připraven na start. Technici na jihoamerickém kosmodromu v Kourou se chystají na první letošní start. Nejlehčí evropský nosič Vega by měl 11. února vynést dvoutunový náklad na suborbitální dráhu. Nazývat tento zkušební exemplář kosmickým letounem, je možná až trochu moc smělé, ale IXV by mělo být předstupněm k dalším strojům, které už by měly mít i široké praktické využití.

  • AKTUALIZOVÁNO: Situace na ISS se uklidňuje, poplach byl planý

    AKTUALIZOVÁNO: Situace na ISS se uklidňuje, poplach byl planý

    Dušan Majer7 komentářů

    Na ISS dnes podle všeho došlo k úniku čpavku do interiéru stanice. Posádka se stáhla do ruského segmentu a separovala ruskou část od americké. Vyhlášen byl i požární poplach, ale ten byl zřejmě planý. K úniku čpavku mělo dojít z chladícího okruhu B do modulu Node 2 (Harmony – je k němu připojený Dragon, evropský modul Columbus, japonský Kibó a americký Destiny. Posádka by neměla být zraněná, ani jí nehrozí nebezpečí. V našem článku celou situaci průběžně sledujeme

  • Motory z raketoplánů se opět zažehly

    Motory z raketoplánů se opět zažehly

    Dušan Majer19 komentářů

    Na tu vzpomínku už pomalu začíná sedat prach – bylo 8. července roku 2011 a na startovní rampě mysu Canaveral se zažehla trojice motorů SSME. Raketoplán Atlantis stoupal k obloze vstříc nejen ISS, ale i konci třicetileté éry raketoplánů. Po jeho přistání putovaly tyto majestátní stroje do muzeí, kde si návštěvníci mohou připomínat jejich slavné mise. Ale ještě před vystavením technici z raketoplánů odstranili jejich motory. Už tehdy bylo jasné, že tenhle cenný kus techniky se jednou bude hodit.

  • Pozrite si toto 4K video galaxie Androméda

    Pozrite si toto 4K video galaxie Androméda

    Samuel Slavkovský6 komentářů

    NASA nedávno zverejnila najostrejšiu fotku nášho najbližšieho vesmírneho suseda. Galaxia Androméda je približne dvakrát väčšia, ako Mliečna Dráha a nedávno sa jej ušlo veľa pozornosti, keďže sa zistilo že sa k nám približuje a v budúcnosti sa s našou Galaxiou zrazí. Predtým však bude musieť prekonať vzdialenosť 2,5 miliónov svetelných rokov. Používateľ z Redditu si fotografiu stiahol, a spravil z nej krásne video.

  • Vesmírné osudy 89. díl – John Young

    Vesmírné osudy 89. díl – John Young

    Ondřej Šamárek16 komentářů

    Téměř okamžitě po skončení lunárních misí byl Young jmenován šéfem odboru pro Space Shuttle v rámci kanceláře astronautů. Ze své pozice měl zajišťovat koordinaci mezi vývojáři a astronauty a prezentovat oběma stranám problémy a závěry, na které jedna nebo druhá strana narazila. O jeden stupínek pod ním stál TK Mattingly, coby šéf podpory kanceláře astronautů pro Space Shuttle. Youngovým nadřízeným byl šéf kanceláře astronautů Al Shepard. Ovšem Al už byl víceméně na odchodu, ve svém věku ani na okamžik nepochyboval, že už nikdy nepoletí. Když pak v prosinci 1973 Al oznámil, že v létě příštího roku odejde z NASA, nastalo hledání nového šéfa oddílu astronautů. V lednu 1974 pak padlo jméno vybraného kandidáta: John Watts Young. Ujal se své funkce nejdříve dočasně a na konci dubna byl jmenován definitivně. Tím začalo dlouhých 12 let, během kterých měl Young na starosti všechny důležité záležitosti, které se týkaly jeho kolegů: od rozhodování, kdo stráví „týden v sudu“, tedy kdo bude daný týden…

  • Práce uvnitř evropského náklaďáku

    Práce uvnitř evropského náklaďáku

    Michael VoplatkaŽádné komentáře

    „Dnes mě a Sašu čeká dlouhá opakovací simulace týkající se operací na připojené ATV. To znamená, že to je veškerá činnost, která se děje mezi dynamickými fázemi připojování a odpojování. V tu dobu je ATV nedílnou součástí Mezinárodní vesmírné stanice. Během těchto měsíců, kdy je loď ke stanici připojena, může být posádka například požádána o dodávku plynů z nádrží ATV do atmosféry ISS, pokud tedy konkrétní loď dovezla nějaký vzduch, dusík nebo kyslík.

  • Opustili jsme svět a venku je chaos

    Opustili jsme svět a venku je chaos

    Michael Voplatka9 komentářů

    „Omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se! Nikdy jsem nemínila mít pauzu v deníku během svátků, ale přesně takhle to dopadlo. Tady na ISS to není čas, kdybychom byli nějak extra vytížení, ale vzala jsem si trochu času pro osobní záležitosti, přátele a rodinu. Takže teď už máme téměř týden v roce 2015. Mimochodem, Tomas jako náš vedoucí letový ředitel vyznačil (ahoj Tomasi!) shody kalendářních dat a GMT dat na celý měsíc, takže budu pro změnu vědět, co je za den. Ani nevím, jestli už jsem to někdy zmínila, ale stanice funguje v časovém pásmu GMT, nebo poněkud vhodněji UTC, který odpovídá Greenwichskému časové zóně. Jsme zvyklí označovat aktuální den tím, že přičítáme dny od 1 do 365. Ve staničním žargonu je dnes GMT 006. Možná není GMT úplně správná definice tohoto systému, ale ve světě ISS se to tak používá. Je pak jednoduché ztratit pojem o tom, co je za den, když máte, řekněme GMT 072.

  • Jak daleko se dostaly signály naší civilizace?

    Jak daleko se dostaly signály naší civilizace?

    Dušan Majer23 komentářů

    Ve sci-fi jde všechno velmi snadno. Hrdina prostě nasedne do své lodi ,zapne speciální pohon a už za pár hodin je u jiné hvězdy, pokud cestuje déle, může navštívit i cizí galaxii. Někteří diváci pak podlehnou mámivému dojmu, že vzdálenosti ve vesmíru nejsou tak hrozné. Jenže skutečnost přesahuje schopnosti lidského chápání. Nejvzdálenější hmotný vyslanec lidské civilizace – Voyager 1 je momentálně od Slunce vzdálen 18 světelných hodin a 8 světelných minut. V kosmickém měřítku je to ale pořád „za rohem“. Jeden důkaz naší existence však doputoval mnohem dál.

  • Kosmotýdeník 121. díl (5.11. – 11.1.2015)

    Kosmotýdeník 121. díl (5.11. – 11.1.2015)

    Dušan Majer1 komentář

    Nový rok začal jen před pár dny, ale už jsme mohli v kosmonautice zažít několik zajímavých momentů, které by rozhodně neměly být zapomenuty. Nejzajímavějším momentem byl včerejší start soukromé rakety Falcon 9. Pozornost byla upřena hlavně na první stupeň, který měl poprvé v historii zkusit přistát na mořské plošině. Kromě toho nastala doslova velkosklizeň na poli planet mimo Sluneční soustavu. Zapomenout nesmíme ani na rozhodnutí amerického úřadu, který rozhodl o protestu firmy Sierra Nevada Corporation.

  • AKTUALIZOVÁNO: První stupeň se trefil na přistávací plošinu

    AKTUALIZOVÁNO: První stupeň se trefil na přistávací plošinu

    Michael Voplatka5 komentářů

    Dlouho očekávaný start rakety Falcon 9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k páté zásobovací misi k ISS označované jako SpX-5 konečně nastal. Jak už jsme Vás informovali dříve, start byl už od listopadu několikrát odložen z různých důvodů. Naposledy tomu bylo toto úterý 6. ledna, kdy start zhatil problém s nakláněním trysky motoru Merlin 1D Vacuum druhého stupně. Tento start byl výjimečný tím, že se měl první stupeň pokusit poprvé přistát na plovoucí plošině ASDS v Atlantském oceánu. V minulém roce absolvoval pouze dva testy s dosedáním na mořskou hladinu, které byly úspěšné. Nyní měl přijít další významný krok vpřed pro uvedení znovupoužitelných raket do reálného provozu.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗