Články

  • Opravdu mezinárodní Sojuz

    Opravdu mezinárodní Sojuz

    Mezinárodní vesmírná stanice bude v dalších týdnech a měsících dělat opravdu čest svému jménu – především pak prvnímu slovu ze svého názvu. Včera ve 23:02 zaburácely na kazašském kosmodromu Bajkonur motory rakety Sojuz, která vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz TMA-17M. V ní seděli tři lidé a každý z jiného státu – Rus Oleg Kononěnko, Američan Kjell Lindren a Japonec Kimija Jui. Tato trojice doplní počet členů 44. dlouhodobé expedice na ISS na tradiční počet šesti. V našem dnešním článku se podíváme na životopisy kosmonautů, kteří usedli do Sojuzu, aby na půl roku opustili zemskou tíži.

  • AKTUALIZOVÁNO: Sojuz dovezl posádku k ISS

    AKTUALIZOVÁNO: Sojuz dovezl posádku k ISS

    Po několika měsících opět přichází chvíle, kdy nás čeká start pilotované kosmické lodě. Na kosmodromu Bajkonur již stojí raketa Sojuz,, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývá loď Sojuz TMA-17M. Ve 23:02 našeho času by mělo dojít k zážehu motorů a nosič se vydá k ob loze. Jelikož loď poletí po takzvané rychlé dráze, měla by se ke stanici připojit zhruba šest hodin po startu. Rus Oleg Kononěnko, Američan Kjell Lindgren a Japonec Kimija Jui tak doplní 44. dlouhodobou expedici. V našem článku máte možnost sledovat celý start živě, přičemž přenos začne pár desítek minut před startem.

  • Další detaily Pluta a jeho měsíců

    Další detaily Pluta a jeho měsíců

    Ještě několik měsíců se budeme těšit ze stále nových a nových snímků, které během několikahodinového průletu kolem trpasličí planety Pluto pořídila americká sonda New Horizons. Dnes Vám přinášíme výběr několika povedených snímků, které na Zemi dorazily v posledních dnech. Podíváme se nejen na detaily na Plutu, ale konečně spatříme i malé měsíce Nix a Hydra ve větších detailech než dříve. Ještě před pár dny jsme měli k dispozici pouze jejich hrubé obrysy složené z několika pixelů. Ostatně už sám náhledový obrázek našeho článku stojí za prohlédnutí. Ukazuje nám povrch Pluta v dříve nespatřených detailech.

  • Je jasno – Raketu Falcon zničila vadná podpěra

    Je jasno – Raketu Falcon zničila vadná podpěra

    Jako na trní čekali fanoušci kosmonautiky na odtajnění výsledků vyšetřování nehody rakety Falcon. Ta 28. června vynášela k Mezinárodní vesmírné stanici zásobovací loď Dragon. 139 sekund po startu ale došlo k letové anomálii, po které se nosič rozpadl. Šlo o první havárii rakety Falcon 9 v celé historii. Okamžitě se rozjelo zevrubné vyšetřování, které mělo odhalit příčinu – šlo o jednorázovou chybu, nebo systémové selhání, které se může kdykoliv opakovat? Bylo jasné, že dokud firma nezjistí, kde byl problém, nebude možné vypustit další nosiče.

  • VIDEO: Cesta Sojuzu na startovní rampu

    VIDEO: Cesta Sojuzu na startovní rampu

    Nosná raketa Sojuz je spolu s kosmickou lodí Sojuz TMA-17M připravena ke startu. Jejím úkolem je dopravit k Mezinárodní vesmírné stanici tříčlennou posádku, která opravdu dělá čest jménu ISS, protože je skutečně mezinárodní. Kromě ruského velitele lodi – Olega Kononěnka se na půlroční pobyt na stanici vydá Američan Kjell Lindgren a japonský astronaut Kimija Jui. V tomto článku najdete sedmnáctiminutové video, které ukazuje několik zajímavých momentů – poslední inspekci posádky v montážní hale – připojování horní části s lodí k raketě, její vývoz i vztyčení na startovní rampě.

  • Vesmírné osudy  116. díl – Elon Musk

    Vesmírné osudy 116. díl – Elon Musk

    Náš seriál o významných osobnostech dějin kosmonautiky se pomalu chýlí ke konci. Vystřídalo se v něm mnoho osobností, díky jejichž přičinění a úsilí jsme mohli podniknout první nesmělé výpady mimo naši odvěkou kolébku. Nemohli jsme však také vynechat několik teoretiků a snílků. Například bez fantastických vizí Julese Vernea by dnešním letům do vesmíru chyběl onen vtíravý pocit déja-vu, bez Konstantina Ciolkovského a jeho inspirace by možná mnoho pozdějších velikánů kosmonautiky zvolilo zcela jinou životní dráhu. Snílci samozřejmě nechybí ani v dnešní době. A právě jedním z těchto snílků náš seriál uzavíráme a vracíme se tak obloukem k fantaziím Julese Vernea. Avšak nejedná se o snílka ze stejného těsta, jako slavný spisovatel. Muž, o kterém budeme vyprávět, je v něčem jiný. Jeho fantazie jsou někdy také jako z jiné doby nebo z jiného světa. On je ale, na rozdíl od mnohých předchůdců, přetavuje ve skutečnost. Je to muž, který tvoří historii a současně nás přibližuje k donedávna nedosažitelné budoucnosti…

  • Počítače na ISS

    Počítače na ISS

    „Počítače, počítače, počítače! S tím jak s Butchem pokračujeme v našem výcviku specialistů modulu Columbus, strávili jsme také nemálo času s naším instruktorem Berndem, který nás učil některé úkony spojené s hlavním počítačem Columba. Na ISS máme opravdu mnoho, mnoho a mnoho počítačů a ne všechny jsou určeny ke stejným věcem.

  • Požár v ruském segmentu a evakuace ISS

    Požár v ruském segmentu a evakuace ISS

    „Servisní modul plný kouře tak hustého, že stěží vidíme jeden druhého a někde za panely modulu je skrytý požár, který je potřeba najít a zneškodnit. Během toho všeho mám na sobě plynovou masku, ve které se člověk dokáže hezky zahřát. Tak vypadal začátek mého dne. Jakmile se servisní modul zaplnil kouřem, popadli jsme s Antonem a Terrym naše plynové masky. Zadrželi jsme dech, nasadili si masky a poté zprudka vydechli do chemického zásobníku, abychom započali reakci, která nám poskytne kyslík k dýchání na další hodinu. Jedná se o izolovaný systém: k produkci kyslíku tato reakce využívá oxidu uhličitého a vodních par, které vydechujeme. Jde zároveň o exotermickou reakci, což znamená, že generuje teplo. Chvíli to trvá, zvyknout si na dýchání horké a suché dodávky plynu ze zásobníku a každý z nás si trochu zakašlal. Určitě je to ale lepší, než dýchat spaliny ze skutečného požáru na oběžné dráze!

  • ANKETA: Nejoblíběnější happy-end v kosmonautice

    ANKETA: Nejoblíběnější happy-end v kosmonautice

    V naší redakci si dáváme záležet na zpětné vazbě se čtenáři, která je pro nás velmi důležitá. Jedním z prostředků, které nám slouží k zjišťování názorů návštěvníků tohoto webu, jsou ankety, které najdete v pravém sloupci. V tomto článku najdete vyhodnocení ankety, která na našich stránkách běžela od druhé poloviny dubna a zároveň vyhlásíme novou anketní otázku. Jelikož je období prázdnin a dovolených v plném proudu, nebude to žádná závažná otázka týkající se našeho portálu, ale spíše sonda do Vašich oblíbených misí.

  • Kosmotýdeník 148. díl (13.7. – 19.7.2015)

    Kosmotýdeník 148. díl (13.7. – 19.7.2015)

    Máme skoro za sebou další týden a tak opět přichází čas na Kosmotýdeník, který zrekapituluje uplynulých sedm dní na poli kosmonautiky. Jestliže Vám čas od času říkáme, že byl uplynulý týden skoupý na velké události a sestavení výčtu zajímavých momentů nám dělalo trochu problémy, pak tentokrát tato možnost nepřichází v úvahu. Zažili jsme moment, který se zapsal do historie, když lidská sonda poprvé v historii proletěla kolem Pluta. Ale v aktuálním Kosmotýdeníku se budeme věnovat i dalším tématům – třeba tomu, že ISS měla problém s kosmickým smetím, zmíníme se také o dvou startech raket, ale zamíříme i k trpasličí planetě Ceres.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗