Články

  • ESTEC 2016 naživo (2)

    ESTEC 2016 naživo (2)

    Zdravíme vás z Holandska. Pravda, v době, kdy čtete tyto řádky, jsme již někde na cestě domů, ale jsme opravdu rádi, že vám můžeme zprostředkovat pokračování naší reportáže z cesty do Holandska. Dlouho očekávaný vrchol nastal. Navštívili jsme ESTEC. Evropská vesmírná agentura zde například testuje družice před tím, než je vyšle na další práce k výrobci, nebo je pošle na kosmodrom. Toto výzkumné středisko je však centrem, kde se střetávají šikovní lidé všech možných profesí, aby společně přinášeli nové inovace a nebo se podíleli na mnoha misích ESA. Bezprostředně vedle areálu ESTEC je také budova SpaceExpo, která byla druhým zlatým hřebem dne. Možnost projít se po budovách, prohlížet si jednotlivé expozice a tváří v tvář diskutovat s jednotlivými experty, to je něco, kvůli čemu má smysl ESTEC navštívit. Když k tomu přičteme příležitost vidět družici, která zanedlouho poletí do vesmíru a úžasné historické exponáty, pak jistě sami uznáte, že tato cesta se rozhodně vyplatila.

  • Nová americká éra – 4. čtvrtletí 2016

    Nová americká éra – 4. čtvrtletí 2016

    Je tu další čtvrtina roku a vy už jste si určitě zvykli, že v takové chvíli vychází další shrnutí pokroků Nové éry americké NASA. Jako v prvním čtvrtletí i tom druhém, přinášíme vám článek, který připravil Jiří Hošek – uživatel našeho fóra. Tentokrát se jedná o pořádnou dávku čerstvých a podrobných informací o stavu jednotlivých komponent a systémů, které mají společného jmenovatele: Vypuštění mise EM-1 v roce 2018. Jak na tom je raketa SLS, loď Orion, nebo pozemní vybavení vám již řekne Jiří Hošek.

  • ESTEC 2016 naživo (1)

    ESTEC 2016 naživo (1)

    Vážení čtenáři, přijměte pozvánku našeho týmu k minicestopisu z naší cesty do Holandska na Den otevřených dveří v ESTEC (Evropské vesmírné výzkumné a technologické centrum). Věříme, že by případně některé z vás inspiroval k uskutečnění podobné cesty, proto vás zveme k prvnímu dílu, který shrnuje naše zážitky z cesty do Holandska. Zvolili jsme třídenní variantu, kdy dva dny jsou vyhrazeny cestě autem a jeden plně věnovaný kosmonautice a relaxu. V sobotu jsme proto vyrazili už nad ránem a hlavním bodem programu bylo muzeum ve Speyeru. Už dopředu lze říci, že jde o monumentální dynamickou ukázku překrásné techniky, která patří mezi to nejlepší, co je možné v oboru navštívit.

  • Kosmotýdeník 211 (26.9. – 2.10.)

    Kosmotýdeník 211 (26.9. – 2.10.)

    Máme za sebou týden, který se jistě zapsal do dějin kosmonautiky. V hlavním tématu se budeme věnovat podrobnějšímu rozboru posledních okamžiků mise Rosetta, která v pátek dopadla na jádro komety 67P. Zamíříme také na Nový Zéland za firmou Rocket Lab, která nainstalovala svoji vypouštěcí rampu. V Číně zase chystají misi s odběrem vzorků z odvrácené strany Měsíce. To a více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Testovací konstrukce nádrže LOX pro SLS

    Testovací konstrukce nádrže LOX pro SLS

    Neutuchajícím tempem pokračuje práce na vývoji a konstrukci nového mamutího nosiče SLS, který by měl NASA opět umožnit opustit nízký orbit a vyslat astronauty trochu dále, než pouze za zemská „humna“. V minulých týdnech a měsících jsme vás informovali o krocích a krůčcích, jež NASA ve svých střediscích v souvislosti s SLS podniká. Jeden důležitý krok se nyní uskutečnil v Marshallově středisku v Alabamě, kde byla dokončena konstrukce testovacího stendu č. 4697. Na něm se má obří nádrž na kapalný kyslík centrálního stupně rakety podrobit zatížení, jaké je předpokládáno během startu. Protože centrální stupeň SLS se bude pyšnit skutečně gigantickými rozměry, je jasné, že totéž bude platit i pro jeho kyslíkovou nádrž. Ta bude na výšku měřit úctyhodných 21,3 metrů, její průměr bude neméně impozantních 8,5 metrů a pojmout by měla 741 941 litrů kapalného kyslíku.

  • Opravný pokus Sojuzu MS-02

    Opravný pokus Sojuzu MS-02

    Ve chvíli, kdy je tento článek publikován, měl být ve vesmíru dávno být Sojuz MS-02. Současně měla Mezinárodní kosmická stanice hostit šestičlennou posádku Expedice 49. Poprvé měly také u stanice kotvit výhradně transportní lodě Sojuz nové specifikace MS. Nicméně Murphyho zákon praví, že nakonec je všechno vždycky jinak. Bohužel, ani kosmonautice se Murphyho zákony nevyhýbají a posádka ISS je v těchto dnech stále ještě trojčlenná. Anatolij Ivanišin, Takuja Oniši a Kathleen Rubins si budou muset na své tři kolegy ještě nějakou dobu počkat, stejně tak si na svůj let bude muset počkat druhá polovina Expedice 49 ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Shane Kimbrough, přičemž speciálně nedočkavý musí být Sergej Ryžikov, pro nějž má být start premiérou. Také termíny startů Sojuzů a Progressů v předchozích dnech malinko připomínaly trhací kalendář. A za vším přitom stojí taková banalita…

  • Pluto září v rentgenovém spektru

    Pluto září v rentgenovém spektru

    Když se sonda New Horizons blížila k Plutu, když prolétala okolo, i když už letěla vstříc planetce 2014 MU69 v Kuiperově pásu, mířili vědci rentgenovou observatoří Chandra směrem k trpasličí planetě a jejím měsícům, aby provedla měření, jež by se následně porovnala s tím, jak zaznamenala tento zvláštní svět při průletu sonda New Horizons ve viditelném spektru.

  • ŽIVĚ: Rosetta přistává na kometě

    ŽIVĚ: Rosetta přistává na kometě

    Dnes dokončí evropská sonda Rosetta svojí více než dvanáct let trvající misi přistáním na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda už provedla včera v 22:50 našeho času svůj poslední manévr, který ji poslal na kolizní dráhu s kometou. V té době se nacházela 19 kilometrů nad jejím povrchem. Dnes mezi 9:55 a 10:05 budou na sondu nahrány poslední příkazy, které zaručí správné natočení sondy na základě posledních navigačních dat. V současné době je čas dopadu sondy na kometu předpokládán v 12:40 našeho času, +- 20 minut. Tento údaj bude ještě v průběhu dne zpřesněn na +-2 minuty, poté co budou na sondu nahrány poslední příkazy. Tuto událost budeme doprovázet textovým přenosem s aktuálními informacemi, který začne okolo 9:00.

  • Rosetta v číslech a kde sledovat přistání

    Rosetta v číslech a kde sledovat přistání

    30. září přistane sonda Rosetta na kometě. Ještě než se tak stane, přinášíme vám povedenou infografiku Evropské vesmírné agentury (ESA), která popisuje co vše Rosetta za svou misi vykonala. Kromě toho vám v článku přinášíme přehled všech událostí, které už ode dneška nastávají a vy je tak můžete sledovat v přímém přenosu na různých stránkách ESA, například na webu nebo Facebooku. Hodně štěstí Rosetto.

  • Indie uskutečnila náročnou misi

    Indie uskutečnila náročnou misi

    V pondělí v 1:42 SELČ proběhl úspěšný start indické rakety PSLV-G z kosmodromu Sriharikota. Stranou zájmu světových médií tak proběhla mise, při které Indie splnila poměrně ambiciózní cíle, jakým je například vylepšený poslední stupeň rakety, který umožňuje usazovat náklad na více orbitách, nebo velmi komplexní a přitom levný a rychle postavený satelit na sledování počasí na světových oceánech. Navíc data z tohoto satelitu což jsou zajímavá i pro NASA. Společně s tímto satelitem pak letělo ještě dalších sedm. Pojďme se na tento zajímavý start podívat blíže.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗