Články

  • Potvrzeno, Peggy Whitson si prodlouží pobyt!

    Potvrzeno, Peggy Whitson si prodlouží pobyt!

    Dušan Majer15 komentářů

    Když už nastane nějaká nepříjemnost, je potřeba podívat se na její důsledky a zkusit je maximálně využít pro něco dobrého. Když třeba ruská kosmická agentura kvůli nedostatku práce pro své kosmonauty zredukovalo jejich počet ze tří na dva, znamenalo to, že ob jeden Sojuz bude jedno křeslo volné. To je pochopitelně nepříjemné, protože místa v kosmických lodích jsou drahá a nahrazovat člověka nákladem je v tomto případě docela přepych. Kosmické agentury tedy hledaly cesty, jak této situace maximálně využít. Výsledkem bylo, že volná místa v Sojuzech MS-06 a MS-08 obsadí Joe Acabá a Rick Arnold, ačkoliv se dříve hovořilo o Shannon Walker. Do Sojuzu MS-04, který startuje už za 14 dní se ale další astronaut dostat nedá. Ale to se bavíme o startu, nikoliv o přistání.

  • Vesmírné výzvy – březen 2017

    Vesmírné výzvy – březen 2017

    Tomáš Kohout4 komentáře

    Po březnu 2017 má historie kosmonautiky několik čerstvě natištěných stránek. Popisují start rakety s již jednou letěným prvním stupněm. Aby toho nebylo málo, tak tento stupeň nejenže úspěšně pracoval, ale zvládl podruhé přistát na mořské plošině. V březnovém vydání Vesmírných výzev se této události autor Dušan Majer rozhodně musí věnovat. Dále se budete moci pokochat efektními záběry z výstupu astronautů do volného prostoru a startu družice pro monitorování Země, Sentinel 2B. Závěr patří novinkám okolo budoucí superrakety New Glenn.

  • První krok ke kosmické benzince máme za sebou

    První krok ke kosmické benzince máme za sebou

    Dušan Majer7 komentářů

    Mezinárodní vesmírná stanice neslouží jen k výzkumu nejrůznějších oborů, byť je to mediálně vděčné téma. Zapomínat nesmíme ani na to, že se unikátní prostředí obydlené stanice využívá i ke zkouškám nových technologií, které jednou mohou hrát v kosmonautice velkou roli, ale zatím s nimi nemáme potřebné zkušenosti. Ať už jde o vědecké experimenty, nebo o technologické demonstrátory, většinou platí, že na stanici vydrží zhruba pět let. To je doba, během které mají pozemní týmy dostatek času na nejrůznější testy a pak už je čas uvolnit místo novým experimentům. ISS se tak rozloučila s demonstrátorem RRM, na kterém se testovalo robotické doplňování paliva.

  • OBRAZEM: Detailní fotky z opakovaného přistání Falconu

    OBRAZEM: Detailní fotky z opakovaného přistání Falconu

    Dušan Majer47 komentářů

    31. března se SpaceX zapsala do historie, když poprvé dokázala opakovaně použít první stupeň orbitální rakety. Aby toho nebylo málo, tak první stupeň dokázal podruhé přistát na mořské plošině. Oslavy plně úspěšné mise hatila jen drobná vada na kráse – během přistání vypadl obrazový přenos z kamery a diváci tak přišli o očekávanou podívanou. Ale plošina je osazena několika kamerami a tak se dalo očekávat, že se záznamu dočkáme až připluje plošina do přístavu. Tento okamžik nastal včera a v dalších hodinách se na Flickru SpaceX začaly objevovat toužebně očekávané fotky z přistání a navíc přišlo i video.

  • Růst krystalů pro lepší léky

    Růst krystalů pro lepší léky

    Dušan Majer27 komentářů

    Na ISS začne tento týden výzkum, který má za úkol vylepšit růst krystalů v pozemských podmínkách. Poznatky nasbírané při této zkoušce by v budoucnu mohly urychlit vývoj léků, z čehož by profitovalo lidstvo na celé planetě. Experiment se zaměří na látky, kterým se říká proteiny, nebo chcete-li bílkoviny. Jde o mimořádně důležité sloučeniny, které hrají v organismech klíčovou roli – tvoří drtivou většinu hmoty živých organismů, bez nich by těla nedokázala regulovat své vnitřní procesy, opravovat chyby, nebo se chránit. Mnoho proteinů je moc malých na to, abychom je mohli prostudovat pod mikroskopem – přichází proto ke slovu jejich krystalizace, která pomáhá určení jejich trojrozměrné struktury.

  • Blíží se Velké finále sondy Cassini

    Blíží se Velké finále sondy Cassini

    Dušan Majer45 komentářů

    Grand Finale, tedy Velké finále – přesně tak pojmenovali odborníci závěrečnou fázi unikátní mise sondy Cassini, která krouží kolem Saturnu. Momentálně se nachází na dráze označované jako Ring-Grazing orbit, při které prolétává blízko vnějších okrajů prstenců. Mezi dubnem a zářím však bude sonda prolétávat kolem vnitřních okrajů prstenců. Půjde o unikátní možnost pro vědecký výzkum, který nebylo možné realizovat nikdy v historii. Zároveň půjde o stylové zakončení této přelomové mise, která se už nyní zapsala do dějin kosmonautiky.

  • Sága jménem Saljut – 8. díl

    Sága jménem Saljut – 8. díl

    Ondřej Šamárek38 komentářů

    Už od začátku prací na stanicích Almaz byl Vladimir Čeloměj a jeho konstruktéři přesvědčeni, že stanice, jež byly v té době konstruovány, mají velkou slabinu. Jejich životnost bude omezena zásobou paliva, jež bylo nutné pro udržování zvolené orbitální dráhy. I ve výškách přes 300 km jsou přítomny malé zbytky atmosféry, o něž stanice tře a tím neznatelně zpomaluje svůj pohyb. Její dráha tak neustále klesá a je nutno ji pravidelně zvyšovat. Navíc transportní lodě a jejich nosiče často nemají dostatečnou energii na to, aby se dostaly na vyšší orbitu. Před přílety dopravních lodí tak bylo často nutné provádět korekce, které ladily dráhu stanic tak, aby byla pro přilétající lodě s posádkami co nejvýhodnější. Přestože první stanice DOS i Almaz disponovaly poměrně velkými zásobami paliva, v průběhu několika měsíců, eventuálně desítek měsíců bylo palivo vypotřebováno a stanice byly s využitím posledních zbytků v nádržích poslány k zániku nad Tichý oceán. Svým způsobem se tedy jednalo o stanice na jedno použití, což…

  • Kryt Falconu je zpět

    Kryt Falconu je zpět

    Dušan Majer29 komentářů

    Na příjezd přistávací plošiny Of Course I Still Love You, na které stojí první stupeň Falconu 9 s výrobním číslem 21 si budeme muset ještě pár hodin počkat, nicméně už nyní se v přístavu Port Canaveral dějí zajímavé věci. V předstihu před zbytkem flotily totiž do přístavu připlula loď GO Searcher, která měla na palubě rozměrné objekty, přes které byla přehozená plachta. S největší pravděpodobností se jedná o zachráněný aerodynamický kryt. Jelikož se jedná o velkou událost rozhodli jsme se Vás o ní informovat i přesto, že na fotkách toho mnoho vidět není.

  • Thomasův fotokoutek (19)

    Thomasův fotokoutek (19)

    Michael Voplatka5 komentářů

    Vítáme naše čtenáře v novém pracovním týdnu a především u dalšího vydání Thomasova fotokoutku. Dnešní díl nebude mít tradičně nouzi o zajímavé fotografie naší domovské planety nebo interiéru Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř článku Vás ale nečeká jen to. Uvidíte jednu z mnoha tradic, které se na ISS dodržují dlouhá léta. Budete mít možnost prohlédnout si mnoho fotek z poslední americké EVA. Podíváme se na jeden z experimentů, který je prováděn celou posádkou, tzn. Rusy i západními astronauty společně. Dozvíte se, kde je na Zemi pro Thomase Pesqueta konec světa. Největším překvapením dnešního dílu by však mohla být fotografie svatebních prstenů na ISS. Jak se tam dostaly? Komu patří? To se dozvíte přímo v článku z popisku fotografie, který jsme pro Vás stejně jako vždy přeložili z originálu.

  • Horní část SLS pod tlakem

    Horní část SLS pod tlakem

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Pravidelní čtenáři už vědí, že máme rádi infografiky. Oceňujeme přístup jejich tvůrců, kteří dokáží dát zajímavým informacím svěží vzhled, který zaujme i širokou veřejnost. Infografiky jsou vlastně jakousi esencí popularizace – jak veřejnosti srozumitelně a hravou formou předat zajímavé informace. Proto se čas od času pustíme do překladu nějaké infografiky, abychom mohli informace v ní obsažené předat i čtenářům, kteří mají s angličtinou problémy. Dnes se tedy podíváme na to, v čem spočívá strukturální zkouška horní části SLS, na Marshall Space Flight Center v Huntsville, stát Alabama.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗