Odborníci z NASA jsou stále blíže k realizaci projektu WFIRST, který se má zařadit do kategorie velkých observatoří, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Hubbleův teleskop a Dalekohled Jamese Webba. Nyní už víme, že WFIRST by měl stát okolo 3,5 miliardy amerických dolarů. Vědci se na něj těší, protože by mohl detailně prozkoumat planety u cizích hvězd. Zároveň se ale ukazuje, že půjde o pěkného cvalíka, který bude potřebovat větší nosnou raketu.
Expedice s pořadovým číslem 51 bude mít jen pět členů a včera v našich odpoledních hodinách se dočkala zkompletování. Kosmická loď Sojuz MS-04, která startovala ráno z Bajkonuru letěla jako první Sojuz z nejnovější řady po rychlé dráze, takže se už šest hodin po startu připojila ke stanici. Trojice Oleg Novickij, Peggy Whitson a Thomas Pesquet, kteří už na stanici pobývají, tak přivítali své nové kolegy – Fjodora Jurčichina a Jacka Fischera.
Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.
Společnost Blue Origin má v těchto dnech jistě nervy napnuté jako ocelové struny. Není se co divit. Schyluje se totiž ke zkouškám, které mohou rozhodnout o dalším vývoji firmy. Na zkušební základně West Texas se totiž chystají statické zážehy testovacího exempláře motoru BE-4. Blue Origin stále bojuje s konkurencí. Tradiční výrobce raketových motorů – Aerojet Rocketdyne totiž vyvíjí vlastní motor AR-1 na kapalný kyslík a letecký petrolej. Obě firmy přitom usilují o to, kdo bude dodávat motory pro připravovanou raketu Vulcan od společnosti United Launch Alliance. Její ředitel Tory Bruno navíc před pár dny oznámil, že pokud aktuální zkoušky dopadnou dobře, bude pro chystaný Vulcan vybrán právě BE-4.
Úterní úspěšný start rakety Atlas V se sedmou zásobovací lodí Cygnus znamená, že je čas se podívat detailněji na náklad, který je uložený v útrobách zásobovací lodi. Žádná zásobovací loď neletí k ISS zbytečně, každá nese důležitý náklad, ale při prohlížení výpisu nákladu v aktuální lodi Cygnus se nemohu zbavit dojmu, že tentokrát je to opravdu mimořádně dobře využitá kapacita – uznejte sami – vylepšený skleník pro pěstování rostlin, experimenty s buňkami a geny, několik cubesatů. V tomto článku se na všechno podíváme hezky podrobně.
Ne, nadpis není názvem nového filmu, to si jen osudu a plánovačům kosmických letů podařila zajímavá shoda. Zítra by totiž mělo dojít hned ke dvěma zajímavým kosmonautickým událostem. Už v 9:13 našeho času by měla z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-04. V jejích útrobách budou netradičně sedět jen dva lidé – Fjodor Jurčichin a Jack Fischer. A okolo 13:40 nás čeká druhý zajímavý start – čínská raketa Dlouhý pochod 7 má vynést první exemplář automatické zásobovací lodi Tiančou. Obě události bychom Vám rádi přinesli v přímém přenosu s českým komentářem.
Vím, že když vyšel minulý díl seriálu Pohled pod kůži, sliboval jsem, že v dalším bude řeč o vědeckých přístrojích na sondě Juno. Tento plán vzal za své, když na webu spaceflight101.com vyšel článek o konstrukci čínské automatické zásobovací lodi Tiančou, jejíž start by měl přijít v nejbližších dnech. Z hlediska aktuálnosti tohoto atraktivního a zajímavého tématu jsme tak změnili plánované pořadí dílů v seriálu Pohled pod kůži, ale doufáme, že našim čtenářům tato neplánovaná změna nebude vadit.
Pokud se nic nepokazí, mělo by se dnes v 17:11 našeho času otevřít půlhodinové startovní okno pro raketu Atlas V. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu sedmou zásobovací loď Cygnus, jejíž útroby jsou napěchovány hlavně vědeckými experimenty, o kterých si řekneme více v samostatném článku. Původně jsme Vám sice chtěli tento start přinést s českým komentářem v rámci našeho seriálu Živě a česky, ale bohužel se aktuální termín startu Dušanu Majerovi ani Martinu Gembecovi časově nehodí. Pokud by se dnes neodstartovalo, vrací se komentovaný přenos opět do hry. Na druhou stranu Vás nemusí mrzet, že nebude komentovaný přenos – místo toho si užijete historicky první vysílání, ve kterém můžete sami otáčet kamerou a díky tomu si určit, na co přesně se chcete dívat.
Nad posádkou Sojuzu-25 visel jako černý mrak neúspěch při pokusu o první zabydlení Saljutu 6. Přestože Kovaljonok ani Rjumin na nemožnosti připojit svou transportní loď ke stanici nenesli vinu, obavy o další kariéru v rámci oddílu kosmonautů byly z jejich pohledu opodstatněné. Když si je tedy nedlouho po návratu z letu, v listopadu 1977, pozval na pohovor generální konstruktér Valentin Gluško, na schůzku s ním jeli oba kosmonauti se smíšenými pocity. Jejich obavy ale Gluško rozptýlil hned na začátku setkání. Dal Kovaljonkovi a Rjuminovi najevo, že si je vědom faktu, že neúspěch nebyl jejich vinou a že s nimi nadále počítá. Oběma mužům také prozradil jejich nové zařazení. Kovaljonok měl spolu s Alexandrem Ivančenkovem působit jako náhradní posádka pro Romaněnka a Grečka a Rjumin se měl začít připravovat spolu s Vladimirem Ljachovem. Oběma mužům se obrovsky ulevilo, když zjistili, že jejich kariéra bude pokračovat a navíc mají velkou šanci se do vesmíru poměrně brzy znovu podívat. Ovšem každá mince má…
Vesmír je v neustálém pohybu bez ohledu na svátky a tak se pořád někde něco děje, nebo probíhá výzkum různými kosmickými sondami. Velikonoce jsou svátky hodně propojené s vesmírem, vždyť jak známo Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, tedy Velikonoční neděle připadá na tu po prvním jarním úplňku. Ačkoli je to svátek pohyblivý, často nám příroda během Velikonoc připomíná poslední souboje mezi zimou a jarem, třeba právě jako letos. Ani u nás na portálu, jak vidíte den co den, jsme příliš nezvolnili a tak i během Velikonoc se snažíme přinést zajímavosti ze světa kosmonautiky a výzkumu vesmíru. A protože i u nás doma čekala na koledníky vajíčka s vesmírnými motivy, nebylo už daleko k nápadu trochu zvolnit a podívat se na Velikonoce i z trochu jiného pohledu.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
