Články

  • ŽIVĚ: Ruský výstup do volného prostoru

    ŽIVĚ: Ruský výstup do volného prostoru

    Na dnešní den je naplánována kosmická vycházka v podání dvojice ruských kosmonautů. Anton Škaplerov a Alexander Misurkin by měli dnes v 16:30 vystoupit skrz modul Pirs do volného prostoru a jejich činnost budou moci diváci u počítačů sledovat prostřednictvím NASA TV. Ta se začne výstupu věnovat už v 15:45 našeho času. V tomto článku najdete přímý přenos dnešního výstupu, který by měl trvat jako obvykle kolem šest a půl hodiny. Dvojice oblečená ve skafandrech Orlan bude pracovat na vnější části modulu Zvezda, kde vymění elektroniku vysokoziskové komunikační antény. Pokud čas dovolí, kosmonauti přemístí do útrob stanice materiálové experimenty, které zde byly dlouhodobě vystaveny kosmickým podmínkám, nafotí zadní část modulu Zvezda a přemístí podporu pro nohy.

  • Superkontejner bude opět v akci

    Superkontejner bude opět v akci

    Ano, slovo kontejner nemá v běžné řeči evokovat něco honosného, nebo budícího respekt. Ale tímto slovem se neoznačují pouze nádoby na odpad – jsou i transportní kontejnery, které umožňují přepravovat zboží na lodích, vlacích i nákladních automobilech a které jsou jedním z hlavních předpokladů světového obchodu. My se dnes zaměříme na speciální transportní kontejner, který vyniká nejen svými rozměry, ale i určením. Jmenuje se STTARS, což je zkratka anglického výrazu Space Telescope Transporter for Air, Road and Sea (volně přeloženo transportér vesmírného teleskopu přes vzduch, silnice i moře). Hádáte správně, řeč bude o kontejneru, který transportuje Webbův teleskop.

  • Stupeň Falconu přežil přistání na hladině!

    Stupeň Falconu přežil přistání na hladině!

    Tak tohle nikdo nečekal! První stupeň Falconu 9 se při misi SES-16/GovSat1 nepokoušel o přistání na mořské plošině, ale byl vybaven roštovými kormidly a přistávacíma nohama, takže se dalo usuzovat, že s ním SpaceX ještě zkusí něco vymyslet. Byla to ideální možnost vyzkoušet si nové metody průchodu atmosférou nebo přistání, na které se při ostrých pokusech nedostane. Netrvalo dlouho a ukázalo se, že spekulace byly správné. Elon Musk totiž na Twitteru oznámil, že stupeň měl vyzkoušet přistání s velmi silnou úrovní tahu. Přistání na vodě bylo zvoleno proto, aby při nepovedeném manévru nebyla poškozena plošina. Ale co se nestalo, stupeň manévr zvládl a po úspěšném přistání se logicky skácel na hladinu, ovšem neexplodoval a zůstal plavat.

  • Proč se Columbie před patnácti lety nevrátila

    Proč se Columbie před patnácti lety nevrátila

    „Zamkněte dveře.“ Tato na první pohled banální slova, která krátce po osmé hodině ranní houstonského času třesoucím se hlasem prohlásil letový ředitel LeRoy E. Cain, učinila z poměrně rutinního návratu raketoplánu Columbia do zemské atmosféry po téměř šestnáctidenní misi STS-107 jeden z nejtemnějších dnů kosmonautiky vůbec, den, jehož důsledky jsou dodnes jasně hmatatelné v celé komunitě zabývající se lety do vesmíru. Od zkázy raketoplánu Columbia je tomu dnes přesně patnáct let; patnáct let od chvíle, kdy se Rick Husband, William McCool, David Brown, Kalpana Chawla, Michael Anderson, Laurel Clark a Ilan Ramon vydali vstříc hvězdám a nevrátili se domů. V následujícím článku bychom vám chtěli zprostředkovat okolnosti, které poslední let Columbie pronásledovaly.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon s lucemburskou družicí má druhý pokus

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon s lucemburskou družicí má druhý pokus

    Včerejší pokus o start byl zhruba hodinu a půl před zážehem odvolán. Vypadalo to, že se odkládá kvůli počasí, které meteorologové slibovali vhodné jen na 40%, ale skutečný důvod objasnila SpaceX ve svém tweetu – na horním stupni rakety bylo potřeba vyměnit senzor. Jisté je, že firma tímto odkladem získala výhodu mnohem lepšího počasí – na dnešek meteorologové slibují podmínky vhodné na 90%. Pokud tedy nepřijde nějaký technický zádrhel, mohli bychom se dnes pozdě večer startu dočkat.

  • ŽIVĚ: Třetí mise z kosmodromu Vostočnyj

    ŽIVĚ: Třetí mise z kosmodromu Vostočnyj

    187 minut poté, co ve střední Evropě začne úřadovat únor, by se měla z ruského kosmodromu Vostočnyj vydat do vesmíru raketa Sojuz 2-1A. Jejím nákladem jsou dvě družice ze série Kanopus (konkrétně Kanopus-V3 a Kanopus-V4), které mají za úkol snímkovat Zemi. Pro kosmodrom na ruském Dálném Východě půjde již o třetí operační misi, přičemž ta poslední skončila neúspěchem. Raketa totiž měla špatně nastavené souřadnice letu a tak její trosky dopadly do Atlantiku. Tentokrát by již mělo být vše v pořádku.

  • Odepsaná družice se hlásí o pozornost

    Odepsaná družice se hlásí o pozornost

    NASA se pokouší obnovit komunikaci s dávno ztracenou družicí IMAGE (Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration). Sonda určená ke studiu magnetosféry a polárních září startovala do vesmíru 25. března 2000. Během úspěšné prodloužené mise se však v roce 2005 nečekaně odmlčela. O dva roky později již nekomunikující IMAGE měla strávit delší čas v zemském stínu a její operátoři tedy doufali, že se jí vybijí palubní baterie, řídící počítač se restartuje a sonda zavolá domů. To se však nestalo, a tak NASA sondu odepsala a misi ukončila.

  • Jak Ariane 5 utekla hrobníkovi z lopaty

    Jak Ariane 5 utekla hrobníkovi z lopaty

    Evropská raketa Ariane 5 patří mezi nejspolehlivější nosiče světa a právem se často označuje za jakýsi pomyslný etalon spolehlivosti. Tato gloriola však minulý týden při jejím 94. startu dostala hned několik škrábanců a jen se štěstím unikla tomu, že by úplně zmizela. Raketa totiž po startu nabrala špatný kurs, ale i přesto dokázala splnit hlavní úkol – vynést na oběžnou dráhu dvě telekomunikační družice. Satelity SES-14 a Al Yah 3 se sice dostaly na jinou dráhu, než na jaké měly být, ale to se dá relativně snadno vyřešit. Družice se s pomocí vlastních motorů dokáží dostat na plánovanou dráhu, jen jim to potrvá déle. Nechybělo však mnoho a na oběžnou dráhu se nemusely dostat vůbec. Mise tak bude hodnocena jako částečný neúspěch, ale nebyla daleko od toho, aby u tohoto popisku chybělo přídavné jméno.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Lucemburská mise Falconu 9

    ŽIVĚ A ČESKY: Lucemburská mise Falconu 9

    Druhá letošní mise v podání SpaceX bude ve znamení Lucemburska. V této malé evropské zemi jednak vznikla telekomunikační společnost SES, ale také zdejší vláda bude chtít využívat služeb nově vynášeného satelitu. Družice tedy nese dvojité označení SES-16/GovSat-1, což odráží její duální poslání – bude sloužit jednak pro běžnou komunikaci, ale i pro vládní účely. Raketa Falcon 9 opět použije stupeň, který již jednou do vesmíru letěl (na tajnou misi NROL-76), ale přistávat se nebude. I přesto si však tento start nenecháme ujít a přineseme Vám jej živě a s českým komentářem. Meteorologové sice dávají startu pravděpodobnost jen 40%, ale nechme se překvapit.

  • Gemini – Kosmonautická maturita (9. díl)

    Gemini – Kosmonautická maturita (9. díl)

    Cooperova a Conradova mise GT-5 mimo rekordní výdrže ukázala, že Gemini s vycvičenou posádkou je schopna vykonat rendez vous na orbitu. Byť bylo sblížení s jiným tělesem vzhledem k okolnostem pouze simulované, znamenalo zvládnutí příslušných manévrů velký pokrok. Bylo však nutné prověřit koncept setkání na obitální dráze naostro. Bez tohoto kroku nebylo možné uvažovat o cestě na Měsíc. Schéma LOR, tedy setkání na lunárním orbitu, jež bylo vybráno jako nejschůdnější varianta lunárních misí, znamenalo, že dokonale zvládnuté rendez vous je naprosto nezbytným a životně důležitým prvkem budoucích letů na povrch Luny. Pokud by se astronauti v lunárním modulu nedokázali po vzletu z povrchu spojit s mateřskou lodí, znamenalo by to jediné: rozsudek smrti. Hlavním posláním další mise GTA-6 mělo tak být provedení rendez vous a spojení s cílovým tělesem GATV, všechno ostatní bylo podružné. Mělo se jednat o svého druhu výjimečnou misi z několika důvodů. Její trvání mělo být omezeno maximálně na dva dny, měla to být poslední mise, během…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗