Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX poslouží španělské družici

    ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX poslouží španělské družici

    Její jméno je Paz, což ve španělštině znamená mír – tato 1300 kg těžká družice je vybavena radarovou anténou a její snímky poslouží jak civilnímu sektoru, tak i španělské vládě. Družici měla původně vynášet raketa Dněpr, ale kvůli rusko-ukrajinským sporům se její vynesení odkládalo dlouhé tři roky. Firma Hisdesat tedy zakázku přesunula na Falcon 9, jehož start z Vandenbergovy základny v Kalifornii budeme jako vždy komentovat v rámci našeho přímého přenosu.

  • StatistiX: 6. díl – SpaceX v roce 2017

    StatistiX: 6. díl – SpaceX v roce 2017

    Minulý rok byl pro firmu SpaceX nebývale úspěšný. Po dvou těžších letech, kdy raketa Falcon 9 coby vlajková loď firmy prodělala dvě vážné havárie, byl rok 2017 bez nadsázky prvním skutečně vytíženým rokem. Vždyť raketa Falcon 9 absolvovala téměř stejné množství startů jako v předchozích třech letech dohromady! A nejen to. V uplynulém roce SpaceX neusnula na vavřínech a nadále posouvala své dílo vpřed mílovými kroky a stejně jako v minulých letech jsme tak mohli být svědky několika významných světových premiér. Pojďme si tedy vše hezky postupně shrnout a naposledy se poohlédnout za rokem 2017 tak, jak jím prošla firma SpaceX.

  • Intertank rakety SLS připraven na zkoušky

    Intertank rakety SLS připraven na zkoušky

    Takzvaný mezistupeň (anglicky intertank) bude mít na raketě SLS důležitý úkol – spojovat do jednoho celku dvě velké nádrže centrálního stupně. V jedné bude zkapalněný kyslík a ve druhé zkapalněný vodík. Aby toho nebylo málo, tak právě na tento díl se upíná horní část urychlovacích motorů na tuhé palivo. V Michoudově středisku byla dokončena stavba testovacího exempláře pro strukturální zkoušky a 22. února jej budou moci navštívit novináři, než se tento díl naloží na člun Pegasus, který s ním zamíří na Marshallovo středisko v Huntsville (stát Alabama), kde podstoupí ověřovací zkoušky.

  • Gemini – Kosmonautická maturita (12. díl)

    Gemini – Kosmonautická maturita (12. díl)

    Za rok 1965 si díky programu Gemini mohla NASA připsat několik důležitých kroků na cestě k Měsíci. Podařilo se vyzkoušet novou vícemístnou loď, poprvé byl použit palubní počítač a palivové články, astronauti vykonali několik dlouhodobých misí se zvyšující se délkou letu, Američan poprvé vystoupil do volného prostoru, posádky a řídicí středisko si měly možnost nacvičit setkání s druhým tělesem na orbitu, v jednom případě se dvě Gemini navzájem přiblížily na pár decimetrů a létaly ve formaci přes pět hodin. V roce 1966 stálo před NASA ještě několik úkolů. Nejdůležitějším bylo zvládnutí práce v otevřeném prostoru. Ed White během své krátké EVA žádnou smysluplnou činnost nevykonával, nicméně zdálo se, že žádné velké „pasti“ se v tomto ohledu konat nebudou. Druhým důležitým úkolem bylo spojení s druhým tělesem. Přestože mise GT-5 a GT-6A prokázaly, že setkání na orbitu je možné, chybělo ještě finální potvrzení – fyzické spojení s Agenou. Oba tyto úkoly spadly do klína první misi roku 1966. Ovšem o zvraty…

  • Boční stupeň Falconu Heavy vystaven na Floridě

    Boční stupeň Falconu Heavy vystaven na Floridě

    Stupeň, který poprvé letěl na zásobovací misi CRS-9 a později byl upraven na boční stupeň pro premiérový let rakety Falcon Heavy byl včera převezen před návštěvnické středisko Kennedyho vesmírného střediska, kde bude k vidění až do příštího úterý. Návštěvníkům se tak naskytla unikátní možnost pořídit extrémně podrobné snímky tohoto stupně. Za zmínku stojí, že stupeň uvidí i účastníci úterního recepce Národní vesmírné rady. V dnešním článku Vám přinášíme video záznam přímo z místa a také několik fotek. Další kvalitní fotky najdete v albu, které na Flickr nahrál John Rumpf.

  • Vrátíme kousíček Marsu nazpět?

    Vrátíme kousíček Marsu nazpět?

    Kousek Marsu by se mohl vrátit zpět domů. Vědci z americké laboratoře JPL, kteří chystají „Marsovské vozítko 2020“ totiž plánují na jeho palubu umístit malý kousek meteoritu nazvaného Sayh al Uhaymir 008 (SaU008), který, jak věříme, pochází právě z planety Mars. Samozřejmě, na povrchu robota nebude umístěn z rozmařilosti, nebo proto, aby upoutal pozornost médií. Důvodem je, že poslouží jako kalibrační terčík pro vysoce přesný laser na robotické paži vozítka.

  • 5000 solů pro Opportunity

    5000 solů pro Opportunity

    15. února 2018 se legendární robotické vozítko Opportunity probudilo do 5000. dne na povrchu Marsu. Dny zde trvají zhruba 24,5 hodiny, proto je vhodnější používat pojem sol, tedy marsovský den. A ten s číslem pět tisíc se stal nejen dalším historickým mezníkem, ale poprvé během celé předlouhé mise jsme se dočkali naprosto unikátního dárku – autoportrétu v podobě, v jaké jsme jej doposud znali pouze od novějšího vozítka Curiosity. Snímek je to natolik unikátní, že to převažuje i technickou nedokonalost kamery. NASA má u svých robotických průzkumníků Sluneční soustavy bezvadnou politiku uveřejňování snímků a toho se vždy chytla řada nadšenců po celém světě. Ti netrpělivě očekávají nové fotografie a hned si s nimi musí pohrát.

  • Kosmotýdeník 283 (12.2. – 18.2.)

    Kosmotýdeník 283 (12.2. – 18.2.)

    Jak to vlastně vypadá aktuálně s Robonautem, který měl na ISS pomáhat posádce s rutinními úkoly? Odpověď na tuto otázku naleznete v hlavním tématu Kosmotýdeníku, který pro vás dále shrne všechny zajímavé a podstatné události uplynulého týdne. Krom Robonauta se můžete těšit i na přípravy na start Atlasu 5, anebo důvod odkladu startu Falconu 9. Na řadu pak přijdou i další tradiční rubriky. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Mars potřebuje novou družici pro přenos dat

    Mars potřebuje novou družici pro přenos dat

    Stará dobrá družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), díky které máme k dispozici extrémně podrobné snímky povrchu a která na Zemi přenáší velké objemy informací z povrchu Rudé planety, postupně stárne. V roce 2020 má k Marsu vyrazit nové vozítko, které technicky vychází z roveru Curiosity. Do plného provozu by se mělo dostat v roce 2021 a to už bude MRO na oběžné dráze kroutit šestnáctý rok ve vesmíru. NASA si je dobře vědoma toho, že její technika postupně stárne, ale nová družice pro rychlý přenos dat (zatím pojmenovaná NeMO (Next Mars Orbiter) však nepřijde dříve než v roce 2022.

  • NASA chce nové motory pro Oriony

    NASA chce nové motory pro Oriony

    U lodí Orion mluvíme při zmínkách o jejich misích především o prvních dvou, tedy o EM-1 a EM-2. Bylo by ale mylné domnívat se, že tím tyto lodě ukončí svůj provoz – právě naopak! NASA s nimi do dalších let počítá a proto se v dnešním článku bude řešit téma lodí Orion po misi EM-6. NASA totiž vydala oficiální pobídku „Request For Information“ (volně přeloženo poptávka po informacích), která se týká nových hlavních motorů lodí Orion. Ty by se měly na evropském servisním modulu poprvé použít právě při misi EM-6, ke které podle aktuálních plánů nedojde dříve, než v roce 2027.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗