Únoru 2018 dominuje zejména start dlouho odkládáného a tolik očekávaného nejsilnějšího nosiče současnosti, Falconu Heavy, přistání jeho bočních stupňů zpět na Floridě a cestu jeho netradičního nákladu. Dále vás čeká dalších pět témat, vypuštění družice Paz a dvou družic Tintin, ruský výstup do volného prostoru, americko-japonská kosmická procházka, přistání Sojuzu MS-06 a start Progressu MS-08.
Dokud nám hojnosti elektrické energie není odepřeno vlivem bouří nebo různých výpadků, dodávka elektrického proudu je tak běžná, že ji považujeme za samozřejmou. Stačí se jen připojit k jakékoliv zástrčce. Solární systémy hojně používané ve vesmíru na druhou stranu neposkytují takto jednoduchý přístup k elektrické energii. V současnosti je u vesmírných sond a družic energie obvykle generována solárními panely, které přeměňují sluneční energii na elektrickou, nebo také radioizotopovými generátory, které na elektřinu převádějí teplo z přirozeného rozpadu plutonia 238. Solární i radioizotopové systémy ale mohou být pro budoucí mise nepraktické a to zejména tam, kde je sluneční záření slabé nebo nedostupné, a také tam, kde je potřeba více energie než jen několik stovek wattů. NASA proto v současnosti testuje klíčový zdroj elektrické energie, který by zajistil její dostatečnou dodávku během pilotované výpravy na Mars. A nejen to.
Včera ve 23:02 našeho času se z rampy číslo 41 na Mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V, kterou v první fázi hnal k nebi motor RD-180 a čtyři urychlovací motory na tuhé palivo. Pod pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývala 5200 kilogramů těžká družice GOES-S pro přesné sledování počasí především nad Tichým oceánem a západním pobřežím USA. Tři a půl hodiny dlouhá mise obnášela tři zážehy horního stupně Centaur, který družici dopravil na dráhu přechodovou ke geostacionární, přičemž poslední zážeh snížil sklon dráhy vůči rovníku a vytáhl nejvyšší bod o několik tisíc kilometrů nahoru, aby sama družice neměla tolik práce. Druhý zástupce nejnovější generace meteorologických družic GOES se tak úspěšně dostal do vesmíru. Kolem startovní rampy bylo jako obvykle rozmístěno velké množství fotoaparátů, které pořídily mnoho povedených snímků. V tomto článku vám přinášíme jak fotky přímo od firmy United Launch Alliance, tak od fotografa Erika Kuny.
Firma Stratolaunch Systems během minulého víkendu rozhodně nezahálela. Provedla totiž zkoušku rychlé jízdy letounu s největším rozpětím křídel na světě. Tato zkouška je dalším z mnoha kroků na cestě k prvnímu testovacímu letu. Při čtení prvních vět si možná někteří naši čtenáři říkají, proč na webu věnovaném kosmonautice píšeme o zkouškách nějakého (byť rekordního) letadla. Odpověď je jednoduchá – rozhodně nerozšiřujeme náš tématický záběr, ale letoun Stratolaunch by měl v příštích letech sloužit k vypouštění kosmických raket včetně Pegasus XL od firmy Orbital ATK.
Druhá nejsilnější dostupná verze rakety Atlas V čeká na svůj start. Stroj s pětimetrovým aerodynamickým krytem a čtveřicí urychlovacích motorů by měl dnes ve 23:02 našeho času vynést družici GOES-S, což je společný projekt agentur NASA a NOAA. Ta bude z geostacionární dráhy monitorovat počasí nad západním pobřežím Spojených států. Jde již o druhého zástupce nejnovější generace družic GOES, které vynikají především vyšší přesností i četností měření. Právě díky nim budou mít meteorologové velmi rychle přístup k přesným údajům – nejen o běžných meteorologických jevech, ale i o mimořádných událostech, které mohou ohrožovat lidské životy.
Zatímco mysl fanoušků SpaceX stále rezonuje vlnou zážitků po startu Falconu Heavy, byla by velká škoda, kdyby nám mezi prsty unikla jiná velmi důležitá zpráva. Firma SpaceX totiž míří vstříc významnému milníku na cestě ke znovupoužitelnosti svých raket. Někdo možná namítne, že tohle už funguje posledních několik měsíců – první stupně přistávají a letí na svou druhou misi. Krok, který nás ale čeká již brzy, posune tuto snahu na úplně novou úroveň. Na texaské základně McGregor se totiž ke statickému zážehu chystá vůbec první exemplář prvního stupně z vývojové řady Block 5.
Premiérový let by měla nová evropská raketa Ariane 6 zažít už v přespříštím roce a tak je potřeba pokračovat ve všech navazujících procesech. Nejde jen o to postavit a ozkoušet raketu samotnou. Velký význam má i nezbytná infrastruktura, bez které by starty nepřicházely v úvahu. Na kosmodromu v Kourou již několik měsíců vyrůstá nová odpalovací plošina, která bude vyhrazena právě pro Ariane 6. V dnešním krátkém článku Vás seznámíme s minutu a půl dlouhým videem, které natočil dron. S jeho pomocí se proletíme nad stavbou a nakoukneme tak pod ruce týmům stavařů.
Sonda Juno je v dobrém zdravotním stavu – tato zpráva jistě potěší všechny fanoušky kosmonautiky a navíc má velký význam pro budoucnost této mise. Pomalu, ale jistě se totiž blíží dvouleté výročí od příletu k Jupiteru. Možná si ještě vzpomenete, jak jsme 5. července roku 2016 ponocovali, abychom měli aktuální informace o brzdícím zážehu u největší planety sluneční soustavy. To, že je sonda v dobrém stavu je velmi důležité pro blížící se rozhodování, zda se mise prodlouží či ukončí. Rozhodnutí totiž z velké části záleží na tom, jak sonda zvládne fungovat v prostředí zvýšené radiace kolem Jupiteru.
Mark Vande Hei a Joseph Acaba z USA se společně s Alexandrem Misurkinem z Ruska už za pár hodin společně vrátí na pevnou zem. Na palubě ISS strávili 168 dní a šlo o první posádku, která vyzkoušela chod západního segmentu stanice s navýšeným počtem lidí – místo tradičních tří jej obývali čtyři lidé. Díky tomu mohla NASA zdvojnásobit čas věnovaný vědě, takže se podařilo překročit magickou hranici sto vědeckých hodin v jednom týdnu. Ještě než odletí, se ale muselo předat velení. Toho se ujal Anton Škaplerov, který se stane hlavou 55. dlouhodobé expedice.
9. listopadu 1965 byla oznámena nominace pro křesla v lodi Gemini IX. Hlavní posádkou byli jmenováni Elliot See z druhého náboru (New Nine) a Charlie Bassett z třetího náboru. Po Neilu Armstrongovi se měl Elliot See stát teprve druhým civilistou, jenž velí kosmické lodi. Záložní posádkou byl jmenován Tom Stafford a Gene Cernan. Kuriózní na celé věci bylo, že v té době se Stafford teprve chystal na svůj let s Wallym Schirrou při misi GT-6A. Proto zpočátku nejvíce práce zastal Gene Cernan, nováček ze třetího náboru. Až poté, co se Stafford vrátil z úspěšné mise a prošel tradičním společenským oslavným kolečkem, mohl se naplno zapojit do výcviku pro svou první misi v roli velitele. Zatímco výběr Stafforda, Bassetta a Cernana do oddílu astronautů byl ostatními uznáván jako opodstatněný, u Elliota Seeho tomu tak zcela nebylo. Podle vzpomínek Deke Slaytona bylo zařazení Seeho do oddílu jedinou personální chybou, které se během své éry šéfastronauta dopustil. See, ač velmi přátelský, milý a…
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
