Články

  • Ceres není neměnný svět

    Ceres není neměnný svět

    Pozorování, která nám nabízí sonda Dawn ukázala, že Ceres v relativně nedávné době prošla určitými povrchovými změnami. Znamenalo by to, že jediná trpasličí planeta ve vnitřní oblasti sluneční soustavy, je dynamickým objektem, který se stále vyvíjí a mění. Sonda totiž z oběžné dráhy kolem trpasličí planety zaznamenala nedávno odkryté materiály a sledovala i to, jak se mění. Na základě těchto pozorování vědci vydali hned dvě studie, které 14. března vyšly v časopise Science Advances.

  • Vytiskněte si CHEOPS, který prozkoumá exoplanety

    Vytiskněte si CHEOPS, který prozkoumá exoplanety

    V posledních dnech je z hlediska předstartovních příprav teleskopů zaměřených na exoplanety, slyšet hlavně o americkém programu TESS, který má letět na Falconu 9 již za pár týdnů. Ale nesmíme zapomínat, že i Evropa má jedno horké želízko v ohni. Teleskop CHEOPS nebude vyhledávat nové exoplanety jako to má dělat TESS, ale místo toho bude studovat ty již objevené u jasných, blízkých hvězd. Použije metodu ultrapřesné fotometrie, aby velmi precizně změřil velikost mnoha planet od rozměrů Země po rozměry Neptunu. Kombinací dat o přesné velikosti, která poskytne CHEOPS, s existujícími údaji o hmotnosti exoplanet, bude možné určit hustotu těchto světů a částečně i jejich složení. Pokud máte zájem, můžete si nyní slepit papírový model tohoto teleskopu.

  • Nová generace oprav satelitů

    Nová generace oprav satelitů

    Je pravda, že v současné době není v provozu žádná technologie, která by servisovala družice, ale firma Orbital ATK připravuje možná ještě na konec letošního roku misi MEV-1, která by měla ozkoušet základní principy. Na letošní konferenci SATELLITE 2018 představila firma Orbital ATK novou generaci technologií určených pro servisování družic na oběžné dráze. Konkrétně jsme se dočkali představení dvou projektů: MEPs (Mission Extension Pods) a MRV (Mission Robotic Vehicle). Tyto dva projekty se mají připojit k vyvíjenému programu MEV (Mission Extension Vehicle), čímž vytvoří soubor produktů, který prodlužuje životnost družic na oběžné dráze.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz, který Čechy mimořádně zajímá

    ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz, který Čechy mimořádně zajímá

    Mezi všemožnými starty patří mezi nejunikátnější postavení starty pilotovaných kosmických lodí. Není se co divit – v ostatních případech jsou v sázce jen peníze, byť někdy vysoké, ale když člověk ví, že na špičce rakety natankované stovkami tun pohonných hmot, sedí tři muži, najednou si mnohem více uvědomuje, jejich odvahu a odhodlání posouvat hranice. Už dnes bychom se měli dočkat dalšího pilotovaného startu, protože z kosmodromu Bajkonur mají k ISS letět Oleg Artěmjev, Richard Arnold a hlavně Andrew Feustel, který má velmi blízké vazby na Českou republiku.

  • NASA nasadila vysoké tempo přípravy stanice u Měsíce

    NASA nasadila vysoké tempo přípravy stanice u Měsíce

    Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.

  • Záchrana pilotovaného Dragonu za letu už v květnu?

    Záchrana pilotovaného Dragonu za letu už v květnu?

    Ředitel Kennedyho střediska, Bob Cabana dnes prezentoval stav připravenosti soukromých firem SpaceX a Boeing, které pro NASA budou zajišťovat dopravu astronautů na ISS. Největší pozornost si zasloužil slajd, který najdete pod tímto odstavcem. V něm jsou uvedeny i velmi zajímavé termíny – třeba že letos v srpnu poletí k ISS nepilotované lodě Crew Dragon i Starliner, ale i to, že bychom se ještě letos mohli dočkat i jejich pilotovaných verzí – Boeing v listopadu a SpaceX v prosinci. To bylo překvapivé, ale nejzajímavější byla informace o chystané zkoušce záchrany lodi Crew Dragon za letu. Ta se má totiž oproti dříve zvažovaným termínům urychlit velmi výrazně.

  • Kryty pro poslední Deltu II

    Kryty pro poslední Deltu II

    Rakety Delta II, které dříve patřily mezi hlavní americké nosiče stojí na prahu důchodu. Rakety, které vynášely třeba marsovská vozítka MER, nebo sondu MESSENGER k Merkuru už letěly celkem 155× a zbývá jen jediná mise. V jejím rámci vynese Delta II z Vandenbergovy základny v Kalifornii družici Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2, zkráceně ICESat-2. Jejím úkolem bude s pomocí laserů velmi přesně měřit topografii naší planety a na základě těchto měření sledovat například změny mocnosti ledovců. Start úplně poslední Delty II by měl přijít až v září letošního roku, ale už nyní na kosmodrom dorazily aerodynamické kryty.

  • Gemini – Kosmonautická maturita (16. díl)

    Gemini – Kosmonautická maturita (16. díl)

    Program Gemini měl vydláždit cestu na Měsíc prostřednictvím ověření technologií, technik a postupů nutných k uskutečnění lunárních výprav. Prvních osm pilotovaných misí nade vší pochybnost prokázalo, že je možné uskutečňovat dlouhodobé pobyty ve vesmíru, setkávat se na orbitu s jinými tělesy a provádět s nimi pevná spojení. Do skutečně kompletního seznamu úkonů však bylo třeba doplnit ještě dvě položky. První bylo rendez vous na prvním orbitu (zvané M=1), které mělo simulovat jeden ze scénářů setkání lunárního modulu s mateřskou lodí po startu z Měsíce. Druhým bodem pak bylo zvládnutí práce v otevřeném prostoru. V době plánování letu Gemini XI nikdo nemohl tušit, že vycházky při misích GTA-9A a GTA-10 přinesou přinejmenším rozporuplné výsledky a přinutí zainteresované ke změně pohledu na dosavadní systém nácviku a vývoje pomůcek pro EVA. Proto byly některé detaily a úpravy dopracovávány narychlo. Vycházka byla ovšem také nutná k vykonání velmi zajímavého experimentu, který byl už dlouho v hledáčku jak Američanů, tak Sovětů. Sověti dokonce počítali s…

  • Sestavování první kalifornské meziplanetární rakety

    Sestavování první kalifornské meziplanetární rakety

    Z Vandenbergovy základny už startovalo mnoho různých raket na různé oběžné dráhy, kam dopravovaly různé družice s různými úkoly. Ještě nikdy však z této základny na pobřeží tichého oceánu neodstartovala raketa, která by mířila na únikovou dráhu od Země. Pokud se nic nepokazí, mělo by se to 5. května změnit. Právě v tento den by ze zdejšího odpalovacího komplexu 3E měla odstartovat raketa Atlas V v konfiguraci 401. Jde sice o nejslabší verzi tohoto nosiče, protože má pouze čtyřmetrový kryt a žádné urychlovací bloky, přesto však urychlí svůj náklad na únikovou rychlost od Země. Nosič navíc bude muset respektovat střelecký prostor a nebude moci letět na východ, jako když se startuje z Floridy. Na východním pobřeží je totiž momentálně čilý startovní ruch a navíc Atlas tuto misi zvládne i z Kalifornie. Na špičce rakety bude sedět lander InSight, který poletí k Marsu. Svými citlivými senzory by měl prozkoumat vnitřní vrstvy této planety a prozradit, jak se formovala. Do startu sice…

  • Dragon na ISS poveze opět spoustu vědy

    Dragon na ISS poveze opět spoustu vědy

    Kosmická loď Dragon se již pomalu chystá na svou další misi u Mezinárodní vesmírné stanice. Jak je zvykem, tak po statickém zážehu Falconu přineseme článek rozebírající samotnou misi se všemi důležitými informacemi, ale ještě předtím jsme se rozhodli vydat tento článek, který se zaměří misi SpaceX CRS-14 z hlediska nových vědeckých experimentů, které na stanici dopraví. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu na Floridě dojít nejdříve 2. dubna, přičemž Dragon poveze kromě vědy i zásoby a vybavení k provozu stanice.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗