Články

  • Ruský Spektr-RG poletí na recertifikovaném stupni

    Ruský Spektr-RG poletí na recertifikovaném stupni

    Ruská kosmonautika se v současné době potýká s krutou realitou v podobě minimálního počtu vědeckých družic. O to větší naděje vkládají do observatoře Spektr-RG, která by měla startovat příští rok. O vynesení teleskopu se postará horní stupeň, kterému již vypršela původní záruční doba a k tomu, aby mohl letět musel být částečně upraven a opětovně certifikován. Pro horní stupeň Block DM-03 byla tato certifikace nezbytná, aby mohl být schválen k vynesení rentgenového teleskopu, který je bez přehánění nenahraditelný. Vždyť jeho vývoj trval skoro deset let! Po startu na raketě Proton bude mít Block DM-03 za úkol dopravit teleskop z parkovací dráhy vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce-Země.

  • Čínští lunární drobečkové

    Čínští lunární drobečkové

    Společně s čínskou družicí Queqiao letěly do vesmíru i dva technologické demonstrátory Longjiang. Šlo o malé družice s rozměry 50 × 50 × 45 centimetrů a hmotností 45 kg, které měly za úkol kroužit kolem Měsíce po protáhlé dráze. Měly udržovat vzájemnou vzdálenost 1 – 10 kilometrů a provádět experimenty v rádiové části spektra v rádiovém stínu Měsíce. K tomu však bylo potřeba, aby malé družice zapálily svůj motor a vstoupily na oběžnou dráhu kolem našeho přirozeného satelitu, což byla vzhledem k malým rozměrům obou průzkumníků technologická výzva. Výsledkem je vyrovnané skóre – jedna družice uspěla, druhá nikoliv.

  • Alan LaVern Bean (1932-2018)

    Alan LaVern Bean (1932-2018)

    Existuje mnoho okamžiků, o nichž víme, že jednou nastat musí. Přesto však, když nakonec nadejdou, není lehké se s danou realitou vyrovnat. Přesně takový okamžik přišel tuto sobotu. Fanoušky kosmonautiky zastihla zpráva, že odešel Alan Bean – čtvrtý muž, jenž otisknul své stopy do lunárního prachu a velitel veleúspěšné druhé expedice na americkou orbitální stanici Skylab. Zvěst o jeho skonu byla o to krutější, že den předtím oběhla sociální sítě zpráva o jeho úmrtí, jež se ukázala být hoaxem. Hoax však trval pouhých několik hodin, sobotní odpoledne pak přineslo oznámení z oficiálních míst. Svět přišel nejen o legendárního astronauta a dalšího „moonwalkera“, ale také o nezdolného optimistu a nadaného umělce, který svými malbami přibližoval nám ostatním poetickou tvář lunárních výprav.

  • Jak se dostat na Mars?

    Jak se dostat na Mars?

    Ačkoliv je Mars hned po Venuši druhá planeta nejblíže Zemi, cesta k němu v současné době trvá přibližně tři čtvrtě roku. Kosmický prostor je zkrátka i v našem nejbližší sousedství nesmírně rozlehlý a se současnými technologiemi nejsme schopni k Marsu doletět dříve, než za několik měsíců. Rychlejší cesta by vyžadovala enormní nárůst energie potřebné ke zrychlení při odletu od Země a také zabrzdění při příletu k Marsu. K Rudé planetě navíc není možné odletět kdykoliv se nám zachce, ale je nutné odstartovat v příhodném časovém okně, které nastává pouze jednou za necelé dva roky. Jedině tehdy je vzájemné postavení naší a cílové planety natolik příznivé, že k ní lze doletět s minimálním možným vydáním energie a za výše zmiňovanou dobu.

  • Přístroj, který má na Marsu hledat život

    Přístroj, který má na Marsu hledat život

    Mezinárodní tým vědců vytvořil drobnou chemickou laboratoř pro vozítko, které bude na Marsu vrtat do hloubky mnoha desítek centimetrů, aby tam hledalo stopy dávného nebo současného života. Celá unikátní laboratoř má rozměry srovnatelné s běžným toustovačem a její označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Pokud se nic nepokazí, měla by tato laboratoř vyrazit k Marsu už za dva roky – v červenci 2020.

  • Květnová Kosmoschůzka

    Květnová Kosmoschůzka

    Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část květnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se můžete těšit na legendární raketu TITAN II a finále bude patřit vývoji nové ruské kosmické lodě FEDERACE. Akce začíná v 17:30.

  • Kosmotýdeník 297 (21.5. – 27.5.)

    Kosmotýdeník 297 (21.5. – 27.5.)

    Ačkoli největším tahákem právě uplynulého týdne byl další start Falconu 9, odehrály se v minulých sedmi dnech i další události kosmonautiky, které si stojí za to připomenout. Od toho je tady další Kosmotýdeník, který vám už 297 týdnů přináší pravidelná shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu dnes zabrousíme do evropské zemědělské politiky a toho, jak dokáže využít data družic Sentinel. Nevynecháme ani zprávu o novém oknu pro třetí start rakety Electron, které se dokonce v mezičase zvětšil náklad. Na řadu přijdou i další rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

  • Stavba Orionu pro první ostrou misi

    Stavba Orionu pro první ostrou misi

    Nová americká kosmická loď Orion sice už absolvovala jeden zkušební let, ale mise EFT-1 v prosinci roku 2014 měla ověřit jen základní systémy jako byl tepelný štít, nebo padáky. Skutečnou zkoušku ohněm, kdy bude vystaven reálným podmínkám, jaké jej čekají v ostrém provozu, bude až mise EM-1. V jejím rámci loď bez posádky poletí k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi, kde přistane. Do startu této mise sice ještě zbývají skoro dva roky, ale pokroky v montáži jsou jasně vidět. Dnešní krátký článek Vám přináší několik týdnů staré fotografie, které před pár dny zveřejnila NASA a ESA.

  • Falcon 9 poletí na konci května s použitým stupněm

    Falcon 9 poletí na konci května s použitým stupněm

    Od posledního startu Falconu 9 do nejnovějšího statického zážehu jiného exempláře uplynuly pouhé dva dny, ale jelikož SpaceX disponuje několika rampami, nemusí se omezovat. Nejbližším úkolem, který stojí před SpaceX je vynesení telekomunikační družice SES-12, která míří na dráhu přechodovou ke geostacionární. Startovat se má 31. května v 6:29 SELČ z floridské rampy číslo 40 a raketa bude vybavena prvním stupněm s výrobním číslem 1040, který si svou premiéru odbyl vloni v září při vynesení tajného armádního miniraketoplánu X-37 na misi OTV-5.

  • NASA nominovala dva nováčky na kosmickou misi

    NASA nominovala dva nováčky na kosmickou misi

    Jedna z věcí, kterou mám na kosmonautice opravdu rád, je kontinuita příběhů. Že nevíte, co tím myslím? Rád vysvětlím! V roce 2013, když náš blog neexistoval ještě ani rok, jsme vydali článek o tom, že NASA přijala do oddílu astronautů osm nových tváří – čtyři muže a čtyři ženy. Příběh však pokračuje – NASA nyní oznámila, že další dva zástupci z tohoto výběru poletí za pár měsíců na ISS. Je krásné vidět návaznost na události a články staré několik let – příběhy nekončí vydáním zprávy, ale postupně se k nim vracíme a dopisujeme k nim další kapitoly. Ať už jde o nepilotovanou misi, které se věnujeme od návrhu až po ukončení provozu, nebo osudy astronautů – od jejich přijetí až po kosmickou misi. Osm vybraných astronautů tehdy vzešlo ze šesti tisíc přihlášek a po vybrání se podrobili základnímu všeobecnému výcviku, který podstupují všichni astronauti. Nyní jsou již připraveni na skutečnou kosmickou misi.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗