Články

  • Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

    Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

    Dušan Majer6 komentářů

    Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.

  • ISRO založila Centrum pilotovaných vesmírných letů

    ISRO založila Centrum pilotovaných vesmírných letů

    Roman Vyhnánek2 komentáře

    Gaganyaan, tak je nazvaný Indický vesmírný program pilotovaných letů. Indian Space Research Organisation (ISRO) byla ministerským předsedou Naréndrou Dámodardásem Módím loni v létě uložen úkol – vyslat 2-3 „syny či dcery Indie“ na sedmidenní let do kosmu (na orbitu ve výšce 400 km) před rokem 2022, kdy bude Indie slavit 75. výročí nezávislosti. Předseda ISRO Kailasavadivoo Sivan 12. ledna 2019 oznámil založení Centra pilotovaných vesmírných letů (Human Space Flight Centre), představil jeho nově jmenovaného ředitele, kterým bude Unnikrishnan Nair a zároveň novinářům sdělil, že byli vybráni i zástupci ředitele – jedním z nich je R. Hutton, který povede projekt Gagayaan. Dosavadní malá kancelář pilotovaných vesmírných letů v ústředí ISRO v Antariksh Bhavan (vedená „raketovou ženou“ V. R. Lalithambikou) zůstává a bude se věnovat koordinaci všech prací související s pilotovanými lety. Ve vlastním centru bude postupně zaměstnáno 800 až 900 pracovníků.

  • Kamera Hubbleova teleskopu je zřejmě v pořádku

    Kamera Hubbleova teleskopu je zřejmě v pořádku

    Dušan Majer12 komentářů

    Odborníci za NASA se přiblížili k návratu vědeckého přístroje WFC 3 (Wide Field Camera 3) do běžného provozu. Jeho služba byla přerušena 8. ledna a o týden později, tedy 15. ledna začal znovu fungovat. Osmého ledna krátce po poledni amerického východního času si software v útrobách kamery WFC 3 všiml úrovní napětí, které byly mimo bezpečně definovaný rozsah. Kontrolní systém zafungoval správně – po zaznamenání mimořádné situace převedl kameru do bezpečného režimu, při kterém přístroj nesbírá vědecká data a čekal na reakci pozemních specialistů.

  • StatistiX: 7. díl – SpaceX v roce 2018

    StatistiX: 7. díl – SpaceX v roce 2018

    Michael Voplatka31 komentářů

    Z hlediska celosvětové kosmonautiky byl rok 2018 nesmírně bohatý. Bez přehánění můžeme říci, že takovou sklizeň událostí, startů a významných historických milníků jsme už nezažili celá desetiletí. Ne jinak tomu bylo i u společnosti SpaceX, která v minulém roce opět plnila své plány na ovládnutí komerčního trhu kosmických nosičů, a která i nadále dokazovala, že je na poli vývoje raketové techniky světovým lídrem. Kromě rekordního počtu startů svých raket firma SpaceX konečně uskutečnila start Falconu Heavy – zdaleka nejsilnější kosmické rakety současnosti, dokončila vývoj pilotované lodi Crew Dragon a významně pokročila v přípravách na její první start, začala vyrábět první testovací prototyp meziplanetární lodi Starship, uvedla do provozu finální verzi rakety Falcon 9, pokročila ve stavbě svého kosmodromu v Texasu, nadále se pokoušela zachraňovat aerodynamické kryty, získala certifikaci NASA pro vynášení nejcennějších vědeckých nákladů, a jako obvykle spolehlivě zásobovala Mezinárodní vesmírnou stanici tunami nákladu a také jej vozila zpět. Bylo toho opravdu hodně. Pojďme se na rok 2018 u SpaceX podívat souhrnným pohledem faktů,…

  • Obr byl usazen v testovací věži

    Obr byl usazen v testovací věži

    Dušan Majer27 komentářů

    Nádrž na kapalný vodík bude největším dílem nové americké rakety Space Launch System (SLS) – to není nová informace. Ale všichni víme, že podobná slova jaksi nevnímáme, když s nimi není spojen nějaký konkrétní vjem. Když pak vidíme třeba fotografii, vyrazí nám rozměry dané konstrukce dech, ačkoliv jsme již dříve věděli, jaké má rozměry. Stejné pocity se nás zmocnily, když NASA zveřejnila fotografie z usazení testovacího exempláře vodíkové nádrže na testovacím stanovišti 4693 na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Vodíková nádrž bude tvořit významnou část centrálního stupně nové rakety – ten bude měřit na délku 61 metrů a jeho průměr bude 8,4 metru. Centrální stupeň má ve svých útrobách ukrývat hlavně dvě nádrže – jednu se zkapalněným kyslíkem a druhou se zkapalněným vodíkem. Ty vytvoří pohonnou směs pro čtveřici motorů RS-25.

  • Testovací Starship na texaském kosmodromu

    Testovací Starship na texaském kosmodromu

    Dušan Majer144 komentářů

    V jižním cípu Texasu se firma SpaceX pomalu připravuje na první vážné zkoušky, které souvisí s její lodí pro meziplanetární dopravu. První testovací exemplář lodi Starship nemá oficiální jméno. Někdo mu říká Starship Hopper, jiný zase zkráceně Starhopper. Na jméně ale nezáleží, rozhodující jsou fakta. Ze snímků pořízených v okolí je vidět, že tento exemplář je již v pokročilé fázi vývoje. Stejně tak se zdá, že se zázemí firmy na stanovištích Boca Chica a McGregor již nyní začínají chystat na letové zkoušky. Stanoviště v jižním Texasu bylo původně plánováno jako třetí místo pro starty raket Falcon 9 a Falcon Heavy jako doplněk k již existujícím rampám na Floridě a v Kalifornii.

  • Bratislava přivítá konferenci o kosmonautice

    Bratislava přivítá konferenci o kosmonautice

    Dušan Majer25 komentářů

    20. března proběhne v Bratislavě (Turbínová 13) VytahConf, akce která si pro návštěvníky připravila celou řadu zajímavých hostů, kteří se podílejí na kosmonautice. Veřejnost bude mít možnost sledovat aktuální trendy v tomto oboru a některým z nich se třeba podaří získat i práci v této oblasti. Organizátoři zajistili třeba slovenského astronauta Ivana Bellu, kosmického architekta Tomáše Rouska, nebo Jána Baláže, který se podílel na misi sondy Rosetta. Hosté však budou i zahraniční. Namátkou můžeme jmenovat třeba Les Johnsona, vědce z NASA a futurologa. Evropskou kosmickou agenturu bude zastupovat třeba Christophe Lasseur, šéf projektu MELiSSA.

  • Svět nad planetou (14. díl)

    Svět nad planetou (14. díl)

    Ondřej Šamárek22 komentářů

    Na přelomu prosince 1989 a ledna 1990 plnila pátá stálá expedice na Miru určený letový program, který zahrnoval mimo jiné i pozorování a snímání povrchu Sovětského svazu. Při té příležitosti Viktorenko a Serebrov odhalili, že Aralské jezero už není jednolitou vodní plochou, ale dvěma separátními jezery. I z vesmíru tak bylo možné vidět výsledek bláhové lidské snahy spoutat přírodu bez ohledu na zdravý selský rozum a bez ohledu na budoucnost. Paradoxně právě budoucností se Alexandr Serebrov zabýval dlouhodobě – budoucností v osobách dětí. Už od dob studia na moskevském Institutu fyziky a technologie se podílel na pořádání televizních olympiád pro školáky. A teď, ve vesmíru, mohl dát svému poslání ještě další rozměr. 28. ledna vysílal spolu se svým kolegou z paluby Miru několik televizních lekcí pro školáky, kteří přijeli do řídicího střediska z různých koutů SSSR. Datum, které pro lekce zvolil, nebylo náhodné. Serebrov a Viktorenko tak chtěli vzdát hold učitelce Christě McAuliffe, která čtyři roky předtím zahynula při startu…

  • SkCube nereaguje na příkazy

    SkCube nereaguje na příkazy

    Dušan Majer20 komentářů

    V noci z 12. na 13. ledna se malá družice SkCube nečekaně odmlčela. Ještě ve 22:32:21 poslala svůj poslední datový balíček a po půlnoci už bylo ticho. Cubesat tehdy přelétával nad jihoamerickou anomálií, v jejímž okolí už operátoři slovenské družice dříve zaznamenali nadměrné ohřívání hardwaru. Další desítky hodin se nesly ve snaze obnovit komunikaci, ale pozitivní výsledek nepřicházel. Začíná se tedy zdát, že první slovenská družice ukončila svůj provoz po 569 dnech. Je tedy čas zhodnotit její přínosy a výhledy do budoucna.

  • Zkušební raketa Callisto pomalu, ale jistě ožívá

    Zkušební raketa Callisto pomalu, ale jistě ožívá

    Karel Zvoník79 komentářů

    Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí hlouběji zhodnotit přínosy obnovitelných technologií a postupně získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů. K tomu jsou však nezbytné zkušenosti, které se Evropa bude snažit získat prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie v reprezentativním prostředí, tak aby se v budoucnu daly využít v mnohem větším měřítku. Technologické postupy budou propojeny zároveň i s těmi provozními, aby ověřily, zda je podobný koncept vůbec proveditelný a pro koncové zaměření rentabilní. Úkolem bude taktéž identifikovat možná další vylepšení. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto a začít testovat se má od roku 2021.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗