Články

  • Vega-C vstupuje do kvalifikační fáze

    Vega-C vstupuje do kvalifikační fáze

    Projekt nové evropské rakety Vega-C nedávno překonal významný milník v podobě Kritického zhodnocení návrhu alias CDR (Critical Design Review) a je tedy připraven ke spuštění výroby a zahájení závěrečného testování dílů, což je součástí kvalifikační fáze. CDR je pro každý projekt hodně důležitý milník – v případě Vegy-C se tohoto komplexního zhodnocení účastnili nezávislí experti z ESA, národní instituce a odborné firmy. Jejich analýza potvrdila konzistenci a vyzrálost celého programu Vega-C, přičemž premiérový let nového lehkého evropského nosiče je momentálně plánován na první čtvrtinu roku 2020.

  • Svět nad planetou (22. díl)

    Svět nad planetou (22. díl)

    Devátá základní expedice tvořená Anatolijem Arcebarským a Sergejem Krikaljovem měla být velmi rušnou. Pod tímto pojmem se neskrýval žádný proud návštěvnických posádek, ale řetěz výstupů do volného prostoru. Výstupů mělo být podle plánů dokonce až osm (nakonec jich však tolik zapotřebí nebylo) a většina z nich se měla soustředit na vztyčení jisté zajímavé konstrukce, jež se stala opticky velmi výraznou součástí stanice. Stranou nezůstaly samozřejmě ani „běžnější“ úkoly, tavby v píckách modulu Kristall, pozorování zemského povchu a oblohy, biomedicínské experimenty a údržbářské práce. Avšak ještě předtím, než bylo možné začít plnit letový plán, musela dvojice kosmonautů přeparkovat svůj Sojuz od předního stykovacího uzlu k zadnímu. Vyžadovala si to poškozená anténa systému Kurs u zadního portu stanice, jejíž vinou zde bylo možné připojovat lodě pouze v manuálním režimu. 28. května 1991 oba kosmonauti bez jakýchkoli problémů tento úkon provedli a přední stykovací port tím byl volný pro přílet nákladního Progressu M-8. Ten odstartoval 30. května a 1. června dorazil ke stanici.…

  • ŽIVĚ: Administrátor NASA o lunárních plánech

    ŽIVĚ: Administrátor NASA o lunárních plánech

    Dnes v 18:00 našeho času by měla na Kennedyho středisku na Floridě začít tisková konference, na které vystoupí Jim Bridenstine – administrátor agentury NASA. Hovořit by měl o plánech agentury, které souvisí s lety na Měsíc a později na Mars, přičemž vystoupení zřejmě souvisí s přípravou rozpočtu NASA na další fiskální rok. Není pravděpodobné, že by na tiskové konferenci zazněly nějaké nové informace, spíše se očekává potvrzení trendu nastaveného již před dvěma lety. V rámci tohoto plánu by se Američané rádi vrátili na Měsíc, ale tentokrát již na delší dobu a udržitelným způsobem. V tomto článku najdete kromě vysílání NASA TV i psaný online přenos.

  • Ultima Thule ve 3D

    Ultima Thule ve 3D

    Pokud máte doma 3D brýle, můžete si s nimi prohlížet různé obrázky, které díky nim získají dojem třetího rozměru. Nejrozšířenější (a nejlevnější) formou těchto brýlí jsou ty s různě barevnými skly a právě na ně narazíte na internetu nejčastěji. Výjimkou nejsou ani motivy z kosmonautiky. Je proto logické, že se tuto formu propagace snaží využít i NASA. Nejnovějším přírůstkem do této rodiny jsou snímky transneptunického objektu Ultima Thule, kolem kterého 1. ledna prolétla americká sonda New Horizons.

  • Kosmotýdeník 338 (4.3. – 10.3.)

    Kosmotýdeník 338 (4.3. – 10.3.)

    Máme za sebou týden, během kterého první soukromá loď schopná nést posádku uskutečnila úspěšný let k Mezinárodní kosmické stanici a úspěšný návrat na Zemi. Krom této velké události se už tradičně v Kosmotýdeníku budeme věnovat událostem, které kvůli tomuto velkému dění zapadly. Podíváme se například na čínský start, který je již třístým startem nosičů z rodiny Dlouhý pochod. Vypravíme se však i k Ryugu, nebo na Mars. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám příjemně strávené chvíle u 338. vydání Kosmotýdeníku a pěknou neděli.

  • Crew Dragon a Rusko – pohled Vadima Lukaševiče

    Crew Dragon a Rusko – pohled Vadima Lukaševiče

    Moskva 24, zpravodajská televizní stanice založená Všeruskou státní televizní a rozhlasovou společností, uveřejnila na Youtube jedenáctiminutové interview s nezávislým kosmickým expertem, kandidátem technických věd, Vadimem Lukaševičem, o Crew Dragonu Ilona Muska (jak říkají) a ruských reakcích na DM1. Vadim Pavlovič Lukaševič byl členem sboru vesmírných expertů Skolkovo a znelíbil se v roce 2015, kdy veřejně oponoval přeměně Roskosmosu z vládní agentury na státní podnik pro vesmírné aktivity a jejímu spojení se Sdruženou raketovou a kosmickou společností (ORKK). Lukaševič je mj. autorem webu Buran.ru. Pokusím se vybrat (z mého pohledu) to podstatné, či zajímavé, a převyprávět je (nikoli doslovně přeložit), popř. ještě je o něco doplnit.

  • Jak říkat vesmírným turistům?

    Jak říkat vesmírným turistům?

    Vesmírní turisté jsou dosud oficiálně nazýváni (FAA, NASA, Roskosmos) podle dohody z roku 2003 účastníky vesmírného letu (spaceflight participants, učastniki kosmičeskavo poljota). Astronauty nazývají vesmírné turisty společnosti a agentury, které jim let do vesmíru zprostředkovávají nebo zajišťují. Podle wikipedie je astronautem každý, kdo byl vybrán k výcviku pro pilotovaný kosmický program, aby velel, pilotoval nebo sloužil jako člen posádky kosmické lodě. Tento přístup vychází z velké části z postoje NASA, která na svých stránkách věnovaných životopisům astronautů (Astronaut Biographies) uvádí tři skupiny astronautů a jejich definice.

  • Ukrajina stojí o vlastní kosmodrom

    Ukrajina stojí o vlastní kosmodrom

    Firma, která je hlavním výrobcem ukrajinské raketové techniky, představila plány na kosmodrom, který by mohl vyrůst u pobřeží Černého moře. Pokud by se plány zhmotnily, bylo by to poprvé, kdy tato postsovětská republika získá možnost dosáhnout oběžné dráhy z vlastního území. Společnost KB Južnoje v únoru letošního roku předložila návrh úřadu v ukrajinském městě Dnipro. Tento návrh počítá s tím, že by z nového kosmodromu startovaly nové rakety. Mělo by jít o lehké nosiče označované jako Cyklon-1M, které by podle dostupných informací mohly mít dva raketové stupně, přičemž ten první by poháněl jediný motor.

  • Další Hubbleova kamera zlobí

    Další Hubbleova kamera zlobí

    Poté co se v lednu objevily problémy na kameře WFC 3 (Wide Field Camera 3) si nyní pozemní operátoři lámou hlavu nad vědeckým přístrojem Advanced Camera for Surveys (ACS). Tahle kamera totiž 1. března ve 2:31 našeho času přerušila svůj provoz po blíže nespecifikované chybě. Ta se objevila poté, co přístroj provedl rutinní restart. Zatím se zdá, že chyba není hardwarového rázu, ale že souvisí s programovým vybavením, které se správně nenahrálo. Rychle vznikl tým tvořený inženýry specializovanými na systémy tohoto přístroje, experty na letový software a letovými řídícími. Jejich úkolem je stáhnout a analyzovat informace o diagnostice přístroje. Odborníci, kteří již hledají příčinu selhání, by měli dále vypracovat plán na obnovu funkčního stavu.

  • První let Ariane 6 využije společnost Oneweb

    První let Ariane 6 využije společnost Oneweb

    Jak jsme Vás na konci února informovali v krátké zprávě, nová evropská raketa Ariane 6 se dočkala zákazníka pro svůj premiérový let. Společnost Arianespace, která tyto rakety bude provozovat, totiž oficiálně oznámila, že při prvním letu budou na Ariane 6 družice poskytovatele širokopásmového připojení, který chce postupně vypustit na nízkou oběžnou dráhu více než 600 družic. Oficiální místa oznámila dohodu jen pár hodin poté, co 27. února raketa Sojuz startující z jihoamerického kosmodromu úspěšně vypustila prvních šest testovacích družic.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗