Americká vlajka na Měsíci se stala jedním ze symbolů programu Apollo a také jednou z ikon dvacátého století. Však také když se režisér Damien Chazelle rozhodl v roce 2018 nezařadit do filmu První člověk žádný záběr s vlajkou, pořádně to schytal ze všech stran. „Je to naprostá šílenost. Je to medvědí služba národu v dobách, kdy lidé potřebují vidět, čeho jsme schopni dosáhnout, pokud budeme spolupracovat. Američané za tu misi zaplatili, postavili raketu plnou americké technologie a na palubě byli také Američané. Nebyla to žádná mise Spojených národů,“ napsal na svůj Twitter senátor za Floridu Marco Rubio. V podobném duchu se vyjádřila i spisovatelka Danielle D´Souza Gillová: „Ta vlajka tam nebyla jen tak pro legraci. Reprezentovala americké vítězství ve studené válce. Chybějící scéna tak narušuje celý kontext mise Apollo 11. Plus je to také historicky úplně špatně.“

Snowcone a Haystack. Hromádka sněhu a kupka sena. Takto se měla jmenovat mateřská loď a lunární modul mise Apollo 11. Alespoň to stojí v dokumentu NASA Technical Information Summary Apollo-11 z 25. června 1969 (ke shlédnutí zde). Opravdu tomu tak mělo být? A kde se vlastně vzala nakonec použitá jména Columbia a Eagle? Když začali létat do vesmíru američtí astronauti, vznikla potřeba dát jim nějaké volací znaky. Ty zjednodušují komunikaci a běžně se v letectví používají. Alan Shepard si zvolil „Freedom 7“ (Svoboda 7). Často se uvádí, že ona sedmička v názvu je odkazem na první oddíl amerických astronautů, který byl sedmičlenný. Ve skutečnosti ale chtěl Shepard zdůraznit, že loď Mercury má výrobní číslo 7, letí na raketě výrobního čísla 7 a jde o první ze série sedmi plánovaných suborbitálních letů (byť už v té době bylo jasné, že jich bude méně; nakonec se uskutečnily pouze dva). Testovací piloti jsou navíc – přes své silné technické založení – také velmi…