Články

  • ISS pracuje naplno, říká Michal Václavík

    ISS pracuje naplno, říká Michal Václavík

    Z roku 2019 zbývají už poslední dny. Nastává tedy čas hodnocení, rekapitulací a bilancování. Ani na našem webu se tomuto trendu nevyhneme a dnes Vám přinášíme rozhovor s Michalem Václavíkem z české kosmické kanceláře. Řeč nebude o ničem menším, než o událostech, kterými si během roku 2019 prošla největší stavba vybudovaná lidstvem mimo zemský povrch – Mezinárodní kosmická stanice ISS. V rozhovoru se ale nebudeme věnovat pouze rekapitulaci roku 2019, ale také nahlédneme do roku 2020, protože i v něm se má ISS rozhodně na co těšit.

  • Proton-M na Štědrý den uspěl

    Proton-M na Štědrý den uspěl

    Pátý start rakety Proton v letošním roce se uskutečnil 24. prosince a byl úspěšný. Nákladem byla meteorologická družice Elektro-L3, která bude pracovat na geostacionární dráze. Anatolij Zak s odvoláním na Vladimira Babyškina, vedoucího projektu v NPO Lavočkina, uvádí, že Elektro-L3 je těžší než dvě předchozí družice tohoto systému, jelikož se přešlo z nosné rakety Zenit na silnější Proton. Nádrže servisního modulu Navigator tak mohly být kompletně naplněny. Samotný vývoj družice začal v roce 2012 a původně měla také letět na Zenitu. V únoru 2015 ale kvůli ukrajinsko-ruskému konfliktu bylo rozhodnuto o přesunu na raketu Proton.

  • Situace kolem padáků ExoMarsu se zlepšuje

    Situace kolem padáků ExoMarsu se zlepšuje

    Díky úspěšnému zahájení pozemních zkoušek vytahování padáků chystané mise ExoMars 2020 z jejích pouzder se začíná nálada týmu zlepšovat. Výsledky jsou totiž nadějné a mise tak stále může mířit ke startu v příštím roce. Přistání na Marsu není nic jednoduchého a na chyby tu není místo. Během pouhých šesti minut je potřeba, aby sestupový modul, ve kterém se ukrývá cenný náklad zpomalil z původní rychlosti zhruba 21 000 km/h v horních vrstvách atmosféry na nulu při měkkém přistání na povrchu rudé planety.

  • Vánoční přání z ISS

    Vánoční přání z ISS

    Dnes je den, kdy k sobě lidé mají trochu blíž (a když ne, tak se tak většinou aspoň snaží tvářit). Lidé většinou tráví čas se svými rodinami, ale mnohá povolání musí do práce i na Štědrý den. Mezi takové profese se řadí i astronauti. Právě teď nad našimi hlavami obíhá šestice lidí ze tří států, které od zbytku světa dělí nejméně 400 kilometrů. Až si budete vychutnávat slavnostní večeři nebo až rozbalíte dárky pod stromečkem, zkuste těmto velvyslancům lidstva věnovat aspoň krátkou myšlenku. V tomto článku najdete hned dvě videa, ve kterých astronauti přejí lidem na Zemi klidné Vánoce. V prvním na Vás čeká Ital Luca Parmitano a ve druhém jej pak doplní Christina Koch, Jessica Meir a Andrew Mogan.

  • Vánoční příběhy z budoucnosti

    Vánoční příběhy z budoucnosti

    Je už tradicí, že na Štědrý den vychází na našem portálu speciální článek. Tenhle bude obzvláště neobvyklý, protože se odkloníme od aktuálního dění v kosmonautice a na vlně žánru Sci-fi se podíváme do nepříliš vzdálené budoucnosti na to, jak by jednou Vánoce mohly být slaveny ve vesmíru. Pokud je to na vás příliš, mohu vám doporučit naše starší vánoční články. Dozvíte se v nich například, jak se slavily Vánoce naopak v minulosti ve vesmíru. Nebo se můžete ponořit do emotivních příběhů, které nám kosmonautika v uplynulých letech přinesla. Nabízíme také první vánoční příběhy z budoucnosti, které vyšly minulý rok. Tak vám přeji krásné Vánoce, hodně zdraví, spoustu příjemné nálady a nabízím trochu imaginace, literatury a nadhledu nad dnešním dnem.

  • ESA otestuje spolupráci dvou roverů

    ESA otestuje spolupráci dvou roverů

    Oddělení technologického vývoje Evropské kosmické agentury TDE podepsalo dohodu s francouzskou společností COMEX. Dohoda se týká vývoje robotického systému TRAILER, což je dvouletý projekt zaměřený na testování inovativní architektury robotické spolupráce. Základní myšlenka vychází z využití dvou vozítek, která by na lunárním povrchu prováděla nejrůznější výzkum. Jelikož se ESA podílí na projektu stanice Gateway, u které je jedním z úkolů užší spolupráce lidí a robotů, mohl by zmíněný projekt najít využití při průzkumu nejen jižního pólu Měsíce.

  • Gateway (prosinec 2019)

    Gateway (prosinec 2019)

    Koncem šedesátých let docházelo ve Spojených státech k velkým demonstracím proti válce ve Vietnamu. Rozdělený národ se však dokázal spojit úspěchem jedné velké nevojenské akce. Povzbuzen odhodláním udělat něco ohromujícího, dotáhl do úspěšného konce vizi Johna F. Kennedyho „Věřím, že tento národ….“ Projekt Apollo dokázal, že kosmický průzkum jiného světa může spojovat lidi. Nyní, po padesáti letech, má tento národ dosud nejreálnější šanci zopakovat podobnou akci znovu. A nejen tento národ. Kosmický výzkum spojuje státy a národy. Na Mezinárodní kosmické stanici společně pracují astronauti a kosmonauti nejen z USA a Ruska. Na posledním Mezinárodním astronautickém kongresu mluvili zástupci třinácti zemí plus Evropské kosmické agentury o tom, že společně půjdou k Měsíci a na jeho povrch. „Tentokrát, když jdeme na Měsíc, zůstaneme s cílem naučit se žít a pracovat na jiném světě, abychom mohli použít tyto znalosti a informace na Marsu“, řekl 9. prosince v montážním zařízení v Michoud administrátor NASA Jim Bridenstine.

  • Sentinel 5P zmapoval následky výbuchu

    Sentinel 5P zmapoval následky výbuchu

    Evropská družice Sentinel 5P se zaměřuje na přesná měření látek obsažených v atmosféře. Její citlivé přístroje například v únoru 2019 odhalily, že při explozi naleziště zemního plynu v americkém Ohiu došlo k uvolnění 50 000 tun metanu. Nehoda tak během 20 dnů do atmosféry vypustila více tohoto skleníkového plynu, než kolik běžně za rok vyprodukuje většina Evropy svým naftařským průmyslem. Tento objev byl prezentován v tomto týdnu v Proceedings of the National Academy of Sciences, přičemž studie odhalila význam používání družicových dat k hledání a kvantifikování zdrojů znečištění. Údaje, které zajistil přístroj Tropomi na palubě Sentinelu 5P jasně ukazují, že každou hodinu došlo k uvolnění 120 tun metanu.

  • Kosmotýdeník 379 (16.12. – 22.12.)

    Kosmotýdeník 379 (16.12. – 22.12.)

    Předvánoční týden byl hektický nejen v obchodech a nekolabovaly pouze platební terminály, ale mnoho událostí se odehrálo i v kosmonautice. Pojďte si nyní v pravidelném týdenním přehledu toho, co se stalo v kosmonautice, počíst, co se dělo. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na jeden IT problém stanice, kde jsou kritické systémy Mezinárodní kosmické stanice řízeny prastarými počítači, na které již nemáme součástky a jak se tento problém dá vyřešit. Dále se vypravíme do Číny, kde se chystá start největší čínské rakety CZ-5. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starliner se předčasně vrací

    ŽIVĚ A ČESKY: Starliner se předčasně vrací

    Původně mělo k návratu nepilotované lodě Starliner z mise OFT dojít až za týden, ale věci nabraly krátce po startu úplně jiný směr. Starliner neprovedl zážeh nutný k usazení na oběžné dráze a k pronásledování ISS, takže po krátkém rozhodování bylo jasné, že zůstane na oběžné dráze jen dva dny. V neděli po poledni by měla jeho mise skončit. Přistání je plánováno na základně White Sands v novém Mexiku a dojde k němu nejdříve ve 13:57 našeho času. Jelikož jsme dnes z logických důvodů nemohli vysílat připojování Starlineru k ISS, chtěli bychom Vás pozvat alespoň ke sledování přistání této lodi.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗