Pořad Vesmírná technika je tu s Vámi již 100 týdnů, a jelikož je to týdeník, znamená to, že tu máme stý díl! A takové kulaté výročí si říká o trochu netypický díl. Dnes si pro Vás Michal Václavík a Dušan Majer tedy připravili souhrn všech dosavadních dílů, pár statistik a řeč bude i o některých zajímavých aspektech kosmonautiky. Dozvíte se například, na co se autoři pořadu nejvíce těší nebo která kosmonautická událost v nich zanechala nejhlubší zážitek.
Firma SES oznámila 20. srpna, že si zajistila další dvě rakety Falcon 9, které mají z Mysu Canaveral vynést další družice O3b mPower, které staví firma Boeing. Navazuje tak na vloni objednanou dvojici Falconů, které mají koncem roku 2021 vynést první kusy družic generace mPower – ty mají z oběžné dráhy zajišťovat širokopásmové připojení k internetu. Firma SES tedy má nyní nasmlouvané využití celkem pěti raket Falcon 9, které mají startovat v nejbližších letech. Tato v Lucembursku sídlící společnost vlastní jednu z největších sítí komerčních telekomunikačních družic na geostacionární dráze, odkud zajišťují televizní, datové a internetové služby zákazníkům po celém světě.
Inženýři už minulé září zjistili, že se někde na ISS nachází malá netěsnost, kvůli které stanice ztrácí malé množství vzduchu. Vzhledem k době, která uplynula od objevení je jasné, že stav nepředstavuje žádné riziko pro tříčlennou posádku. Během víkendu se ale astronauti zavřou v ruské sekci, kterou hermeticky oddělí od západního segmentu. Nejde o bezpečnostní opatření, ale o prostředek, jak přesněji zaměřit místo úniku. „Všechny staniční průlezy budou o víkendu uzavřeny, takže řídící středisko bude moci přesně sledovat tlak v jednotlivých modulech,“ uvedla NASA na svém blogu, kde dále stojí: „Zkouška nepředstavuje pro posádku žádné riziko. Test by měl odhalit, který modul zažívá nadprůměrný pokles tlaku. Američtí a ruští specialisté pak výsledky svých zhodnocení předloží nejpozději do konce příštího týdne.“
Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.
O startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5 jsme Vás informovali už dříve. Představili jsme si náklad, nabídli jsme Vám živý přenos, start proběhl a všechny tři vynášené družice se oddělily na správné dráze. Proč se tedy k tomuto startu opět vracíme? Společnost Arianespace, která tyto nosiče provozuje, totiž zveřejnila video z tohoto startu. A věřte mi, že stojí za to ho vidět. Jestli čekáte záběry, které jsou běžně vidět v přenosech ze startů, tak se mýlíte. Režisér nám nabídl luxusní sestřih zpomalených záběrů ve vysokém rozlišení z kamer umístěných na velmi originálních místech.
Vloni na Falconu Heavy vypuštěná družice GPIM zahájila manévry, které zajistí její stažení z oběžné dráhy. Družice financovaná NASA v uplynulých měsících úspěšně prokázala efektivitu použití netoxického paliva, které by mohlo najít využití u příštích kosmických misí a nahradit tak hydrazin. Tato látka totiž vyžaduje, aby se s ní před startem pracovalo velmi opatrně. Zkratka, pod kterou družici známe, vznikla z názvu Green Propellant Infusion Mission a této družici již zbývají poslední týdny, než shoří v atmosféře. Pozemní týmy během uplynulého roku vyzkoušely pět trysek na GPIM v různých operačních režimech. Testovala se jejich schopnost řídit orientaci družice v prostoru a ověřovala se také efektivita zážehů při změnách oběžné dráhy.
Testovací prototyp Starship SN6 dorazil na testovací stanoviště 11. srpna. Následovala kryogenní tlaková zkouška 17. srpna a nyní jsme se dočkali dalšího důležitého kroku. Na základnu Boca Chica totiž dorazil motor Raptor s pořadovým číslem 29. Připomeňme jen, že Starship SN5 provedla svůj skok s Raptorem číslo 25 a na základně McGregor je Raptor s číslem 40. To jen dokládá rychlé tempo výroby těchto motorů, které jsou stále ve fázi ladění a drobných úprav. Ale zpět ke Starship SN6. Možná už 24. srpna (opět v tradičním obrobí 15:00 – 3:00 SELČ) bychom se mohli dočkat statického zážehu – SpaceX má pro jistotu rezervované i uzavírky na další dva dny, kdy by mohl zážeh proběhnout, pokud by to v prvním termínu nevyšlo. Jakmile proběhne statický zážeh, bude otevřená cesta ke skoku. Starship SN6 je vyrobena ze staršího druhu nerezové oceli, který používá i Starship SN5. Čeká na ni tedy také skok do 150 metrů. Elon Musk se již dříve vyjádřil, že…
První exemplář motoru GEM-63XL na tuhé pohonné látky prošel statickým zážehem. Motor, který se má používat v urychlovacích stupních rakety Vulcan of firmy ULA hořel při zkoušce zhruba 90 sekund a kromě výrazného plamene, hluku a vibrací generoval tah zhruba 200 tun. Zkouška proběhla v americkém Utahu u města Promontory, kde má firma Norhtop Grumman své testovací zázemí. Zkouška QM-1 byla prvním ze dvou zkušebních zážehů, které jsou potřeba k tomu, aby mohl být GEM-63XL používán v operačním provozu na raketách Vulcan. Spolehlivost musí být opravdu vysoká, protože tato raketa nedávno získala od amerického letectva zakázku na zajištění startů pro národní bezpečnost USA. Raketa, která má nahradit Atlas V by se měla své premiéry dočkat v roce 2021.
V úterý v 16:31 by měla z floridské rampy číslo 40 odstartovat raketa Falcon 9. Její náklad bude tvořit 58 družic sítě Starlink a tři menší snímkovací družice SkySat od firmy Planet. Lákadlem je jistě první šesté použití prvního stupně nosné rakety, který zkusí přistát na mořské plošině. Ale dočkat bychom se mohli i pokusu o záchranu obou polovin aerodynamického krytu. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme na našem živě a česky komentovaném přenosu.
… při desáté ostré misi družic Starlink – chtělo by se doplnit nadpis, pokud by někomu připadalo, že je v něm málo čísel. Na úterní odpoledne SpaceX plánuje další start a i když se může někomu na první pohled zdát, že jsou ty starty pořád stejné (notabene ty s družicemi Starlink), opak je pravdou. I u tohoto startu se dají najít perličky, které jej činí zajímavým a atraktivním. V případě tohoto startu nejde jen o první šesté použití prvního stupně, ale i o sekundární náklad – družic Starlink znovu není 60, ale 58. Společně s nimi letí i tři malé snímkovací družice SkySat.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
