Články

  • Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Přistání na kometě (12.11.2014)

    Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Přistání na kometě (12.11.2014)

    Na přibližně dvě a půl hodiny se vraťme v čase o šest let nazpět. Je 12. listopadu 2014 a na brněnské hvězdárně na Kraví hoře se chystají Jiří Dušek a Tomáš Přibyl komentovat v přímém přenosu přistání evropského landeru Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Máte ještě čas, můžete si ještě koupit něco dobrého či zajít na toaletu a pak se v klidu posaďte mezi publikum. Jak záhy zjistíte po spuštění videa, i návštěvníci přicházeli ještě na poslední chvíli. Zapomeňte, že o misi samotné něco víte, vše podstatné se dozvíte od moderátorů přenosu. Po začátku přenosu nás moderátoři seznámí s výzkumem pomocí kosmických sond. Pokračovat budou pozadím o vzniku sondy Rosetta a landeru Philae. Následně vám zamotají hlavu informací, že původní cíl celé mise byla kometa 46P/Wirtanen, aby v důsledku selhání nosné rakety Ariane 5 byla celá mise přeplánována a jako nový cíl  vybrána kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Dozvíte se o startu, o dlouhém letu sondy k jejímu cíli, jak probíhal výběr přistávací oblasti…

  • Nová čistá místnost v ESTECu!

    Nová čistá místnost v ESTECu!

    Technologické středisko Evropské kosmické agentury, známé pod zkratkou ESTEC, se rozrůstá. Největší evropské středisko určené k testům kosmického hardwaru se má dočkat nové čisté místnosti s rozlohou 350 metrů čtverečních. Práce začaly instalací 110 základových pilotů do písčité půdy, přičemž dosahují hloubky 10 – 17 metrů. Na místě nyní pracují dělníci, kteří odváží pryč hlínu, aby mohli vykopat tunel, který zajistí propojení nové čisté místnosti s elektrickou a datovou sítí, ale také s rozvody vytápění či ochlazování.

  • Nanočástice pro zdravé tkáně

    Nanočástice pro zdravé tkáně

    Známé tvrzení „jezte vitamíny“ by se možná mohlo časem změnit na „dejte si keramické nanočástice“. Výsledky kosmického výzkumu totiž posilují myšlenku, že miniaturní částice mohou buňkám pomoci bránit se před běžnými zdroji poškození. Oxidační stres probíhá v našem těle ve chvíli, kdy buňky ztratí přirozenou rovnováhu elektronů v molekulách, které je tvoří. To se děje běžně a stále – jde o součást metabolismu, ale svou roli hraje i v procesech stárnutí či některých patologických projevech jako je selhání srdce, svalová atrofie nebo Parkinsonova choroba. Výzkum prováděný na Mezinárodní kosmické stanici nyní může lékařům pomoci hledat cesty, jak s tímto nepřítelem bojovat. Nová metoda by pak našla uplatnění nejen u astronautů, ale i u lidí na Zemi.

  • Milan Halousek – Poprvé z Měsíce… (14.11.2016)

    Milan Halousek – Poprvé z Měsíce… (14.11.2016)

    V našem přednáškovém cyklu bych se chtěl poprvé podívat směrem k Měsíci. Na obloze ho lidstvo mohlo vidět od nepaměti, ale jak vypadá jeho odvrácená strana, to jsme se dozvěděli až v roce 1959, kdy nám jeho snímky odeslala sovětská sonda Luna 3. Dnešní přednáška nám představí Měsíc v různých podobách. Tou první bude souboj kosmických velmocí o to, kdo se první dostane k jeho blízkosti, kdo první dopadne na jeho povrch či získá fotografie právě odvrácené měsíční strany. Tyto události se odehrávali koncem padesátých let. Poté přišla léta šedesátá a americký prezident vyhlásil cestu na Měsíc jako program pro Spojené státy. Tím odstartoval velkou bitvu o to, komu se podaří dříve dopravit člověka na povrch tohoto nebeského tělesa. Prvními lidmi, kteří mohli Měsíc na vlastní oči spatřit z blízka, byla na vánoce roku 1968 posádka Apolla 8, kterou tvořili Frank Borman, James Lovell a William Lovell. Následovalo první přistání na Měsíci a začal jeho vědecký průzkum, když na jeho…

  • Landsat 9 odkládá start kvůli COVID-19

    Landsat 9 odkládá start kvůli COVID-19

    Start mise, na které spolupracuje NASA a Americká geologická služba USGS , byl odložen nejméně na září 2021. Přípravu družice Landsat totiž zpomalila pandemie koronaviru. Landsat 9 bude dalším zástupcem série misí, které od roku 1972 sledují Zemi. Jejich úkolem je zachytávat rozvoj měst, odlesňování deštných pralesů, úbytek ledovců, změny korálových útesů, růst plodin nebo tektonické poruchy. Původně byl start plánován na duben 2021, ale nyní se podle mluvčího Goddardova střediska posune nejdříve na září.

  • Primární zrcadlo nového teleskopu

    Primární zrcadlo nového teleskopu

    Primární zrcadlo dalekohledu Nancy Grace Roman Space Telescope (dříve WFIRST), které bude sbírat světlo z blízkých i vzdálených kosmických objektů bylo dokončeno. S tímto zrcadlem bude moci nový dalekohled zachytit úžasné pohledy do kosmického prostoru, přičemž jeho zorné pole bude 100× větší než v případě Hubbleova teleskopu. „Jde o významný milník,“ říká Scott Smith, manažer tohoto teleskopu z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Úspěch závisí na týmu, ve kterém každý člen vykonává svou práci. To platí zejména v našem současném náročném prostředí. Každý má svou roli pro sběr prvních snímků a odpovědí na inspirativní otázky.“

  • Dušan Majer – SpaceX – historie, současnost i budoucnost (4.9.2020)

    Dušan Majer – SpaceX – historie, současnost i budoucnost (4.9.2020)

    Dnešní přednáška nám ukáže, že při popularizaci kosmonautiky se může server kosmonautix.cz obrátit i na vlastní zdroje. Šéfredaktor Dušan Majer, kromě své práce tvorby videí pro mall.tv a psaní článků pro kosmonautix.cz, přednáší ve svém volném čase nejen na různých místech naší republiky, ale zavítal i na sousední Slovensko. V dnešní přednášce se bude věnovat jedné z nejzajímavějších firem, které se v dnešní kosmonautice objevují. Řeč je samozřejmě o firmě SpaceX multimiliardáře Elona Muska. V přednášce se zaměří na firemní začátky na počátku 21. století, projde dřevní doby Falconu 1, pokračovat bude vývojem rakety Falcon 9, zásobování ISS, selhání i úspěších, zmíní i lety s posádkou, vývoj raket Falcon Heavy a rakety Super Heavy Starship či zahájení vynášek obří satelitní konstelace Starlink. Na tuto přednášku můžete na serveru youtube narazit v řadě různých vydání. Svou přednášku Dušan Majer průběžně aktualizuje, takže si můžete snadno zapamatovat, že čím novější přednášku budete sledovat, tím novější informace v ní najdete (2017, 2018, 2019,…

  • Čína vypustila družici Gaofen-11 (02)

    Čína vypustila družici Gaofen-11 (02)

    Po úspěšném vypuštění a přistání experimentálního miniraketoplánu se Čína dočkala dalšího startu. Tentokrát na oběžnou dráhu zamířila družice určená k dálkovému průzkumu Země. Družice Gaofen-11 (02) startovala 7. září v 7:57 SELČ z kosmodromu Tchaj-jüan, konkrétně ze zdejší rampy LC9. O vynesení se postarala nosná raketa Dlouhý pochod 4B-Y46. Druhý exemplář z řady Gaofen-11 by měl být podle oficiálních informací určen ke snímkování Země ve viditelné části spektra a mohl by dosahovat prostorového rozlišení lepšího než jeden metr.

  • Petr Tomek – Hrstka bláznů se sebevražednými sklony (21.3.2014)

    Petr Tomek – Hrstka bláznů se sebevražednými sklony (21.3.2014)

    Dnešní přednáška se bude týkat samotných začátků raketové techniky. Řeč bude o prvních čtyřiceti letech 20. století, kdy řada „šílenců“ zkoušela, co všechno by se dalo s raketovými motory dělat. Šlo o dobu, kdy lidem přišlo normální zkoušet dopravovat poštu pomocí letadla poháněného raketovým motorem. Zjistíte také, jak vypadal první raketoplán. Současně se na závodních drahách proháněla raketová auta a stejné motory se montovaly i na lodě. K vidění bude i řada archivních videí včetně dětí pobíhajících na startovních rampách. Je velice zajímavé, že prim v té době jednoznačně hráli Nemci, ovšem autor nezapomněl ani na Angličany či Američany a další národy. Zmiňováni budou Max Valier, Hermann Oberth, Werner von Braun a řada dalších. V této době vznikaly i zajímavé filmy, velkou inspirací pro pozdější generace se dozajista stal i film Fritze Langa, Žena na Měsíci (Frau im Mond, 1929). Pokud jste fanoušci raketové techniky, patrně budete zklamaní, pokud vás však zajímají pionýrské doby a svět, ve kterém cesta na…

  • Pozemské dvojče roveru Perseverance

    Pozemské dvojče roveru Perseverance

    Zatímco americké vozítko Perseverance uhání meziplanetárním prostorem vstříc rudé planetě, jeho pozemské dvojče se chystá na jízdu po planetě Zemi. Jedná se o plnorozměrovou inženýrskou verzi vozítka Perseverance – má šest kol, kamery a počítače pro autonomní jízdu. Nyní se již přesunulo do své garáže v kalifornské Jet Propulsion Laboratory. Testovací rover prošel 1. září zkušební jízdou, která proběhla bez většího zájmu v montážní hale, která připomíná spíše sklad. Nyní se již chystá na to, že vjede na Mars Yard – plochu, kterou pokrývá červený písek pokrytý kameny a dalšími překážkami jako jsou na Marsu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗