Články

  • Drobný posun mise Crew-1

    Drobný posun mise Crew-1

    NASA a SpaceX se dohodly na posunutí startu první ostré lodi Crew Dragon o zhruba týden. Nyní platí, že ke startu s čtyřčlennou posádkou dojde nejdříve 31. října v 8:40 SEČ. Nový termín má zajistit eliminaci časového konfliktu s činnostmi, které souvisí se startem a přistáním ruských lodí Sojuz. Dodatečný čas navíc umožní v klidu dokončit všechny zatím otevřené úkoly – ať už na pozemské technice nebo na ISS. Posun startu také zajistí vhodné příležitosti k provedení dodatečných zkoušek nutných k izolaci místa úniku vzduchu z ISS, pokud to bude zapotřebí. Čas navíc ocení i SpaceX, která na start připravuje loď Crew Dragon i raketu Falcon 9 – technici tak budou mít na všechny činnosti více času.

  • Perseverance využije na Marsu i rentgenové záření

    Perseverance využije na Marsu i rentgenové záření

    Vozítko Perseverance ještě několik měsíců poletí meziplanetárním prostorem a pak na něj čeká složité přistání na Marsu, ke kterému by mělo dojít 18. února 2021. Pokud se všechno podaří, bude moci zahájit svou vědeckou misi, při které má pátrat po stopách mikroskopických forem života, které na Marsu mohly existovat před několika miliardami let. Za tímto účelem je rover vybaven třeba přístrojem PIXL (Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry), přesným zařízením, které k vědeckému výzkumu používá rentgenové záření a také umělou inteligenci.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odložená Delta IV Heavy čeká

    ŽIVĚ A ČESKY: Odložená Delta IV Heavy čeká

    Na začátku září jsme se těšili na působivý start rakety Delta IV Heavy od United Launch Alliance na misi NROL-44 s utajeným nákladem. Jenže nosič se vinou technické závady neodlepil od rampy – start byl totiž na poslední chvíli zastaven. Následovala podrobná inspekce situace a firma ULA vyměnila pro jistotu všechny tři regulátory přívodu vysokotlakého helia. Nyní se zdá, že by startu nemělo nic bránit a ke startu by tedy mělo dojít v úterý ráno v 6:02 SELČ. Pokud Vás tedy časné vstávání neodradí, rádi Vás pozveme k našemu živě a česky komentovanému přenosu.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaná 12. várka Starlinků

    ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaná 12. várka Starlinků

    V posledních dnech jsme zažívali celou řadu odkladů startů, z nichž některé díky dominovému efektu posunuly zase další starty. Téměř o dva týdny se takto postupně posunul start rakety Falcon 9 s 12. várkou ostrých družic Starlink. Nyní se však zdá, že se SpaceX pokusí o start v pondělí v 16:22 našeho času. Na tuto misi vyrazí první stupeň, pro který půjde o třetí použití. Ani tentokrát nebude chybět pokus o jeho přistání na mořské plošině a zřejmě se dočkáme i pokusu o zachycení obou polovin aerodynamického krytu. Starosti dělá jen počasí, které dává pouze 60% pravděpodobnost.

  • Dvě evropské družice dorazily do Jižní Ameriky

    Dvě evropské družice dorazily do Jižní Ameriky

    Poté, co španělská družice SEOSAT-Ingenio pro snímkování Země ve vysokém rozlišení opustila 24. září výrobní areál firmy Airbus v Madridu, ji čekala cesta na kosmodrom v Kourou, kam bezpečně dorazila. Tady se bude připravovat na svůj start, který je zatím plánován na listopad letošního roku. SEOSAT-Ingenio se vydal na cestu uzavřený ve speciálním transportním kontejneru a na kosmodrom s ním cestovala také francouzská družice Taranis, na které má podíl i Česká republika. Obě družice mají společně startovat na raketě Vega. Technici na letišti se postarali o bezpečné vyložení z letadla a kontejnery byly umsítěny na tahač určený k převozu na samotný kosmodrom.

  • Vladimír Remek, Milan Halousek – Kosmonaut Vladimír Remek v Táboře (13.02.2019)

    Vladimír Remek, Milan Halousek – Kosmonaut Vladimír Remek v Táboře (13.02.2019)

    Poslední zářijový týden bych v našem přehledu kosmonautických přednášek věnoval kosmonautům. Svou pozornost dnes zaměříme na prvního kosmonauta, který nebyl občanem SSSR či USA. Ing. Vladimír Remek se narodil v roce 1948 v Českých Budějovicích, jeho otec byl Slovák a matka Češka. Díky povolání svého otce, který byl vojenský pilot, se malý Vladimír v průběhu let přestěhoval nejprve do Brna a následně do Čáslavi, kde v roce 1966 složil maturitu. Poté se rozhodl stát vojenským letcem, takže nastoupil do Vyššího leteckého učiliště v Košicích, které úspěšně absolvoval v roce 1970. O dva roky později nastoupil na Vojenskou leteckou akademii v Moskvě, kterou absolvoval o čtyři roky později. Po skončení studií měl stát zástupcem velitele pluku, ale místo toho byl zahájen výběr kandidátů pro kosmický let. Do nejužšího výběru se dostali čtyři, Ladislav Klíma, Michal Vondroušek, Oldřich Pelčák a sám Vladimír. Jak všichni víme, do vesmíru se Vladimír vypravil 2. března roku 1978 jako první československý či evropský kosmonaut spolu se…

  • Zářijová Kosmoschůzka 2020

    Zářijová Kosmoschůzka 2020

    Po prázdninách se vrací Kosmoschůzka. Tentokrát poslední středa v měsíci bude zároveň i posledním zářijovým dnem, takže termín akce je 30.9.2020. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). Hned první téma je hodně zajímavé, Prokop Hapala vám vysvětlí fyziku boje v kosmu. Druhá přednáška Jana Bašteckého pojednává o posledním startu klasické rakety Sojuz. Na závěr shrne Jiří Myška, co zajímavého se stalo v kosmonautice za uplynulé období. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

  • Kosmotýdeník 419 (21.9. – 27.9.)

    Kosmotýdeník 419 (21.9. – 27.9.)

    Tento týden byl velmi bohatý na události v kosmonautice a tak vám přinášíme pravidelný přehled kosmonautických událostí v poněkud větším rozsahu, než bývá zvykem. Přesto však je to čistokrevný Kosmotýdeník! V hlavním tématu se budeme podrobně věnovat firmě Axiom Space, která má naplánované minimálně čtyři komerční lety s komerčními posádkami na ISS. V dalších tématech se budeme věnovat testům Starship, přípravě modulu Nauka, anebo přípravám na start rakety Antares 230+ s lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Program výškových raket Vertikal

    Vesmírná technika: Program výškových raket Vertikal

    Výškové rakety sice dopraví náklad třeba i do výšky několika tisíc kilometrů, ale nikdy nedosáhnou dostatečné rychlosti pro umístění tohoto nákladu na oběžnou dráhu okolo Země. Jedním z prvních významných programů pro výzkum kosmického prostoru pomocí výškových raket byl sovětský program Vertikal. Více o tomto fenoménu v dnešním díle Vesmírné techniky.

  • Falcon se opět chystá vynést družici GPS

    Falcon se opět chystá vynést družici GPS

    Jelikož firma SpaceX získala většinu zakázek na vynesení prvních exemplářů nejnovější řady amerických navigačních družic GPS III, setkáváme se s tímto nákladem na Falconech poměrně často. Rakety od SpaceX již vynesly dvě navigační družice (první a třetí exemplář) a jednu družici vynesla Delta IV (druhý exemplář). Nyní se ke startu chystá Falcon 9, který má vynést družici GPS III SV04, která by mohla na oběžnou dráhu zamířit v průběhu příštího týdne. Součástí mise bude i pokus o přistání zbrusu nového prvního stupně na mořské plošině JRtI.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗