Články

  • Oldřich Pelčák – Sověti tvrdili, že Remka místo mě poslali do vesmíru Češi (10.3.2020)

    Oldřich Pelčák – Sověti tvrdili, že Remka místo mě poslali do vesmíru Češi (10.3.2020)

    Tento týden jsme se věnovali prvnímu československému a slovenskému kosmonautovi. V dnešním díle, který tento cyklus zakončí, bychom se zastavili u jednoho z jejich náhradníků. U většiny pilotovaných kosmických startů je vždy zároveň cvičena hlavní i záložní posádka. Je to pro případ, kdyby došlo ke zdravotnímu či jinému problému a bylo nutno některého člena či celou posádku vyměnit. Náhradníkem Vladimíra Remka byl Oldřích Pelčák. Plukovník Ing. Oldřich Pelčák se narodil v roce 1943 ve Zlíně a k létání se dostal ještě na průmyslovce v Hradišti. Jeho prvním letounem byl LF-109 Pionýr a pokračoval na motorových strojích C-105. Po maturitě v roce 1962 se přihlásil na Vyšší letecké učiliště v Přešově. Tam už létal na strojích L-29 Delfín či MIG-15. Od roku 1967 začal létat se strojem MIG-21. V roce 1972 zahájil společně s Vladimírem Remkem a dalšími studium na Vojenské letecké akademii v Moskvě, kterou absolvoval o čtyři roky později. Poté už se svým kolegou ze studií zahájili kosmonautický výcvik.…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Dočkáme se dvojitého přenosu?

    ŽIVĚ A ČESKY: Dočkáme se dvojitého přenosu?

    Odklady startů v posledních dnech přinesly velmi zajímavý moment. Na 3. října jsou totiž plánovány hned tři starty raket, které chceme komentovat a to pouze v rozmezí 11 hodin! V tomto článku se nebudeme věnovat odpolednímu startu Falconu 9 s družicemi Starlink – o jeho přenosu budeme informovat v samostatném článku v sobotu dopoledne. V tomto článku se zaměříme na dva noční starty. Ve 3:16 SELČ má z Virginie startovat raketa Antares s lodí Cygnus NG-14 a ve 3:43 by měl vzlétnout Falcon 9 s navigační družicí GPSIII-04. Pokud nedojde k odkladům, mohli bychom se dočkat velmi vzácného dvojitého přenosu.

  • Vesmírné výzvy – září 2020

    Vesmírné výzvy – září 2020

    V září jsme se dočkali dlouho odkládaného startu rakety Vega pro misi SSMS. Pak se podíváme na statický zážeh FSB-1 motoru na tuhé pohonné látky pro SLS. Další velké reportáže budou patřit SpaceX. Nejprve se vydá do vesmíru na raketě Falcon další nálož družic Starlink napěchovaná pod aerodynamickým krytem a pak se zaměříme na dění na základně Boca Chica (skok Starship SN6, destrukce SN7.1, příprava SN8). Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.

  • České stopy v kosmonautice – Solar orbiter

    České stopy v kosmonautice – Solar orbiter

    V minulém díle naší minisérie jsme se věnovali českému podílu na francouzské misi TARANIS, která má startovat na raketě Vega začátkem listopadu. Dnes si ale posvítíme na jiný projekt, kde se česká stopa otiskla opravdu výrazně – čeká nás vědecká sonda Evropské kosmické agentury Solar orbiter určená k průzkumu Slunce. Ta odstartovala na raketě Atlas V začátkem letošního roku a česká pracoviště se podílela hned na několika jejích přístrojích. Projekt Solar orbiter tak v našem miniseriálu nemůžeme vynechat – právem se řadí mezi největší české příspěvky ke kosmickým projektům.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Antares se 14. lodí Cygnus čeká

    ŽIVĚ A ČESKY: Antares se 14. lodí Cygnus čeká

    Na kosmodromu MARS ve Virginii se na start připravuje raketa Antares ve verzi 230+ od firmy Northrop Grumman. Start se sice musel kvůli špatnému počasí odložit, nicméně nyní se zdá, že by ke startu mohlo dojít 2. října ve 3:38 našeho času. Pokud se start podaří, vydá se zásobovací loď Cygnus k Mezinárodní kosmické stanici, kam má doručit téměř 3,5 tuny nákladu. Bude se jednat již o třetí misi lodi Cygnus v rámci kontraktu CRS-2 a na palubě se nachází například 850 kilogramů zásob pro posádku, nebo 151 kilogramů potřeb pro výstupy do volného prostoru.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Dvanáctá várka družic Starlink

    ŽIVĚ A ČESKY: Dvanáctá várka družic Starlink

    Ve změti posunů a odkladů startů posledních dnů se člověk už může snadno ztratit. Věřme však, že se situace konečně srovná a jedním krůčkem k tomuto srovnání může být start rakety Falcon 9, která by dnes v 15:17 měla vynést dalších 60 družic Starlink – půjde již o dvanáctou várku těchto ostrých družic. První stupeň na této misi bude použit podruhé, ale zato jedna polovina aerodynamického krytu zažije již svůj třetí start. Věřme, že se dočkáme úspěšné záchrany prvního stupně i obou polovin krytu. Jako obvykle budeme rádi, když zavítáte na náš živě a česky komentovaný přenos.

  • Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2020)

    Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2020)

    Na mobilní vypouštěcí plošině v montážní hale VAB byly 14. září v rámci školení personálu a prověrek jeřábů spojeny dva inertní neletové díly pathfinderu vzletového stupně SRB – spodní segment a středový segment. Až budou takto spojeny první dva letové díly, bude to nezpochybnitelný signál, že NASA má i se započtením předpokládaných skluzů důvěru ve start mise Artemis I do dvanácti měsíců. Životnost sestavených boosterů je totiž dvanáct měsíců od spojení prvních dvou segmentů. Po této době je vyžadována demontáž boosterů, kontrola segmentů včetně inspekce pohonné hmoty a případná údržba. Hlavním limitem životnosti jsou těsnicí prvky mezi jednotlivými segmenty. Aby k této situaci nedošlo, bude datum zahájení sestavování SRB upřesněno po zážehu Green Run na základě zjištění potřebného rozsahu renovace centrálního stupně. Předběžné úvahy směřují k umístění letových spodních segmentů vzletových stupňů na mobilní vypouštěcí plošinu přibližně dva až čtyři týdny po zážehu Green Run a k připojení středových segmentů do konce letošního roku.

  • ANKETA: Jak naložit se záznamem přenosu v případě odkladu startu?

    ANKETA: Jak naložit se záznamem přenosu v případě odkladu startu?

    Skoro osm měsíců visela v pravém menu našeho webu anketa, ve které jste mohli hlasovat o nejdůležitějších kosmonautických událostech roku 2019. Ano, uznávám, že ta anketa tam byla déle než obvykle, ale jednak jsme neměli inspiraci na novou otázku a také se toho dělo (a stále děje) tolik, že jsem si na anketu, přiznám se, vůbec nevzpomněl. Dnes se to ale změnilo – stará anketa byla uzavřena (všem jménem redakce mnohokrát děkuji za hlasy!) a místo ní byla spuštěna anketa nová. Dnes jsem si totiž uvědomil, že tu máme jednu věc, u které bych rád znal Vaše názory.

  • Blíží se odběr vzorků z Bennu

    Blíží se odběr vzorků z Bennu

    Americké misi OSIRIS-REx se nezadržitelně blíží její vrcholný okamžik. Sondu dělí již jen několik týdnů od sestupu k balvany posetému povrchu planetky Bennu. Kontakt sondy s povrchem bude trvat pouze pár sekund, během kterých proběhne odběr kamenů a regolitu. Půjde o vůbec první americkou misi, která odebere vzorky z povrchu planetky určené k pozdější dopravě na Zemi. První pokus o odběr vzorků TAG (Touch-And-Go) je plánován už na 20. října. Série manévrů navede sondu až do lokality Nightingale, což je kamenitá oblast o průměru 16 metrů v severní části Bennu, kde se robotická paže pokusí odebrat vzorek.

  • Ivan Bella – o svojej misii (23.05.2019) První slovenský kosmonaut popisuje přípravu na kosmický let a pak cestu do vesmíru z kosmodromu Bajkonur

    Ivan Bella – o svojej misii (23.05.2019) První slovenský kosmonaut popisuje přípravu na kosmický let a pak cestu do vesmíru z kosmodromu Bajkonur

    Přelom září a října jsme se v našem pravidelném seriálu rozhodli věnovat kosmonautům. V pondělí jsme si představili prvního československého kosmonauta a dnes bych Vás rád seznámil s prvním kosmonautem Slovenské Republiky. Dnešní vyprávění považuji za poměrně unikátní, plukovník Ing. Ivan Bella zde dosti podrobně popisuje, jak probíhala příprava na jeho vesmírnou cestu, cesta samotná a nezapomene samozřejmě zmínit i svůj pobyt na orbitální dráze. O všem hovoří detailně a když je potřeba, nezaváhá použít i ruce či okolní předměty. Ing. Ivan Bella se narodil v roce 1964 v Dolné Lehotě. Mezi léty 1979-83 navštěvoval gymnázium v Banské Bystrici a poté až do roku 1987 studoval na Vysoké vojenské škole v Košicích. Od roku 1983 je pilotem, později se stal i pilotem stíhacích letadel. Létal na strojích Mig-21 a Su-22. Od roku 1993 sloužil na 33. letecké základně stíhacích a bombardovacích letadel v Malackách. V roce 1997 bylo oznámeno, že Slovensko odepíše 20 milionů dolarů ruského dluhu za osmidenní pobyt…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗