Články

  • Vzorky, které přivezla Hayabusa 2

    Vzorky, které přivezla Hayabusa 2

    Dušan Majer23 komentářů

    14. prosince otevřeli odborníci z agentury JAXA návratové pouzdro sondy Hayabusa 2. Ze všeho nejdříve se dostali k několika malým černým zrníčkům z planetky Ryugu. Bylo tedy jisté, že sonda dokázala na Zemi dopravit cenný materiál. Tato zrníčka se však nenacházela v odběrné komoře, ale v jakési „předsíni“. Po podrobném zaznamenání všech zjištěných aspektů mohlo přijít otevření první ze tří komor, které jsou určené pro uchování vzorků. Z čisté laboratoře mohla přijít pozitivní zpráva. Komora A obsahuje černý materiál (viz náhledový obrázek článku s vyváženými barvami). Už tohle množství vypadá velmi dobře a to se jedná jen o první komoru, přičemž pouzdro obsahuje tři. Je však možné, že třetí komora bude prázdná.

  • Kontrakty ESA na znovupoužitelný Space Rider

    Kontrakty ESA na znovupoužitelný Space Rider

    Dušan Majer18 komentářů

    ESA vyslala průmyslovým partnerům jasnou zprávu, aby zahájili práce na hardwaru pro Space Rider a příslušný pozemní segment. Kosmický dopravní prostředek Space Rider má vynášet evropská raketa Vega-C a jeho možnosti budou poměrně široké. Měl by sloužit jako nepilotovaná robotická laboratoř na nízké oběžné dráze Země schopná návratu na Zemi. Dokončené vědecké experimenty by se tak dostaly zpět k odborníkům pro vyhodnocení, zatímco Space Rider by se začal chystat na další použití. Tato technologie by měla umožnit snadný přístup na oběžnou dráhu a zase zpět širokému spektru evropských kosmických i nekosmických aplikací – od výzkumu nejrůznějšího druhu až po demonstrace technologií.

  • Angara A5 podruhé odstartovala

    Angara A5 podruhé odstartovala

    Michal Václavík40 komentářů

    Ruská těžká nosná raketa Angara A5 s horním stupněm Briz-M dnes v 6:50:00 SEČ úspěšně odstartovala  ze vzletové rampy 35/1 kosmodromu Pleseck. Byl to teprve druhý start této nosné rakety od její premiéry 23. prosince 2014. Na palubě byla rozměrová a hmotnostní maketa GVM-2  (габаритно-весовой макет) alias IPM-2. Maketa simuluje středně velkou geostacionární družici a bude pravděpodobně trvale součástí stupně Briz-M. Jak nosnou raketu, tak i náklad postavil vědecko-výrobní závod GKNPC im. M. V. Chruničeva.

  • SpaceShipTwo zvládla mimořádnou situaci

    SpaceShipTwo zvládla mimořádnou situaci

    Dušan Majer13 komentářů

    Firma Virgin Galactic naplánovala na 12. prosince první pilotovaný let lodi SpaceShipTwo VSS unity ze Spaceport America, který měl zamířit k hranici kosmického prostoru. Ke startu z ranveje soukromého kosmodromu v Novém Mexiku suborbitálního miniraketoplánu došlo v 16:24 SEČ, kdy byla Unity připojena k nosnému letounu WhiteKnightTwo. Ten se postaral o nabrání potřebné výšky a v 17:15 SEČ byla SpaceShipTwo odhozena. Po chvilce se podle plánu zažehl motor lodi, jenže už po sekundě provozu (ještě během náběhu) byla jeho činnost ukončena. Loď pak ve spolupráci s piloty vykonala předpisové pokyny a bez pohonu, tedy pouhým plachtěním začala klesat a úspěšné bylo i přistání. Posádka byla po dosednutí v pořádku a celý manuální přistávací manévr proběhl bez problémů.

  • Jaroslav Kousal – Není vakuum jako vakuum (12.2.2016)

    Jaroslav Kousal – Není vakuum jako vakuum (12.2.2016)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Kosmické sondy se v podstatě bez výjimek při svém pohybu na oběžné dráze či volným prostorem pohybují ve vakuu. Co je to však vakuum? Vakuem rozumíme prostor, ve kterém je velmi malá hustota částic. Je však všude stejné? Jednoduchá odpověď nám říká, že rozhodně není, dělíme ho z praktických důvodů do několika pásem? Proč to však děláme? Jak moc se liší vlastnosti vakua od prostředí, se kterým se běžně setkáváme tady na Zemi? Ani na oběžné dráze není každý den či týden stejné prostředí. Atmosféra naší planety je totiž dynamická a její velikost závisí mimo jiné od sluneční aktivity. Při vyšší aktivitě je atmosféra hustější a sahá výše, při nižší aktivitě je tomu naopak. Jak se také snižuje atmosferický tlak, mění se vlastnosti prostředí, ve kterém se kosmické sondy pohybují. Jaké obtíže pro konstruktéry družic tyto změny přinášejí, s čím vším se musíme vypořádat? V dnešní přednášce na téma vakua bude hovořit Mgr. Jaroslav Kousal PhD. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,…

  • Kosmotýdeník 430 (7.12. – 13.12.)

    Kosmotýdeník 430 (7.12. – 13.12.)

    Lukáš Houška29 komentářů

    Je tu nedělní oběd a s ním tradiční porce shrnutí toho, co přinesla kosmonautka v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměří na připravovaný start nové rakety Rocket 3.2 společnosti Astra, při kterém se společnost pokusí poprvé dosáhnout oběžné dráhy. Budeme se však věnovat i termínu startu lodě Starliner, která bude opakovat svoji zkušební misi OFT, dále nevynecháme Starship SN-8, ale podíváme se i na připravovaný start družic konstelace OneWeb, anebo nezdařený test malého raketoplánu SpaceShip Two Unity. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Umožní počasí 7. použití 1. stupně?

    ŽIVĚ A ČESKY: Umožní počasí 7. použití 1. stupně?

    Dušan Majer5 komentářů

    V pátek se nejprve několikrát odložil termín startu Falconu 9 a když se konečně zdálo, že start proběhne, došlo 30 sekund před vzletem k zastavení odpočtu. Následoval dvoudenní odklad a nyní platí, že by ke startu mohlo dojít 13. prosince v 17:22 našeho času. Je tu však jeden problém a tím je počasí. Meteorologové totiž ve svých předpovědích slibují pouze 60% pravděpodobnost dobrých podmínek. Nad startem tedy prozatím visí otazník. My však budeme připraveni vysílat. Rádi Vás proto zveme ke komentovanému přenosu ze startu rakety, která vůbec poprvé poletí na svou sedmou misi pro komerčního zákazníka.

  • Vesmírná technika: Systémy podpory života – jídlo a pití

    Vesmírná technika: Systémy podpory života – jídlo a pití

    Tomáš Kohout5 komentářů

    Astronauti jsou lidé jako my. To znamená, že se neobejdou bez jídla a pití. Zatímco u jiných systémů podpory života (vody a vzduchu) existuje určitá úroveň recyklace či zpracování na palubě kosmických lodí a stanic, u potravin nic takového možné není – vše se tedy musí dovážet nákladními loděmi. Zapomeňte však na jídlo nevalné chuti v tubách, jídelníček dnešních kosmonautů je o poznání pestřejší.

  • Gaia uvolnila další balík dat

    Gaia uvolnila další balík dat

    Dušan Majer4 komentáře

    Pohyb hvězd na okraji naší galaxie v sobě nese náznaky významných změn, které v historii potkaly Mléčnou dráhu. To je pouze jeden z několika fascinujících poznatků, které se v poslední době objevily ve formě vědeckých studií. Všechny přitom vycházely ze třetího balíčku údajů EDR3 (Early third Data Release) z evropské sondy Gaia, které jsou nyní veřejně dostupné. Astronomové z Konsorcia pro zpracování a analýzu dat z družice Gaia DPAC (Data Processing and Analysis Consortium) získali důkazy o historii Mléčné dráhy tím, že studovali hvězdy v takzvaném anticentru, tedy na opačné straně oblohy než kde se nachází střed naší galaxie.

  • Martin Topinka – James Webb Space Telescope (JWST) – větší a lepší stroj času (27.11.2020)

    Martin Topinka – James Webb Space Telescope (JWST) – větší a lepší stroj času (27.11.2020)

    Jiří Hadač1 komentář

    Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗