Články

  • Reparát LauncherOne

    Reparát LauncherOne

    Dnes je na 19:30 naplánován z letiště v Mohavské pouště v Kalifornii (konkrétně z Mojave Air and Space Port) start upraveného Boeingu 747-41R Cosmic Girl. V podvěsu pod levým křídlem ponese dvoustupňovou nosnou raketu LauncherOne od společnosti Virgin Orbit. Půjde o druhý let této rakety a snad první na oběžnou dráhu po selhání v květnu 2020. Nákladem je 10 CubeSatů vynesených v rámci vzdělávacího programu NASA ElaNA (Educational Launch of Nanosatellites). Všechny družice jsou tak postaveny studenty amerických univerzit. Letoun má imatrikulaci N744VG a je ho tak možné sledovat např. na webu Flightradar.

  • Kosmotýdeník 435 (11.1. – 17.1.)

    Kosmotýdeník 435 (11.1. – 17.1.)

    Po týdnu je tu opět nové vydání Kosmotýdeníku, který vám opět přináší souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát překonání důležitého milníku v přípravách na misi Artemis I. Loď Orion se totiž přesouvá z přípravné budovy do budovy, kde bude započata její příprava na start, která obnáší zejména plnění provozními a pohonnými látkami. Podíváme se i na novinky při testování prototypu lodi Starship a nevynecháme ani let malého raketového stroje New Sheprad. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Statický zážeh centrálního stupně SLS

    ŽIVĚ A ČESKY: Statický zážeh centrálního stupně SLS

    Některé události v kosmonautice nastávají relativně často, jiné jsou poměrně vzácné. A pak jsou tu události, které se odehrají pouze jedinkrát. V sobotu ve 23:00 našeho času by k takové mimořádné události mělo dojít. Na Stennisově středisku je již rok instalován centrální stupeň rakety SLS – letový hardware určený pro nepilotovanou misi Artemis I, která má odstartovat ještě letos. Před odesláním na floridský kosmodrom ale musí projít ještě poslední zkouškou – zhruba osmiminutovým statickým zážehem. Bude to vůbec poprvé, kdy se najednou zažehnou čtyři motory RS-25. A jelikož centrální stupně raket SLS podobné zkoušky nečekají, máme před sebou opravdu unikátní moment.

  • Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 24

    Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 24

    Dnes se posuneme od Luny 23 k poslednímu zástupci druhé řady těchto úžasných strojů pro automatický návrat vzorků. Misí sondy Luna 24 skončil sovětský program sond Luna a na desítky let výzkum Měsíce utichl. Tato sonda disponovala několika vylepšeními a na Zemi dopravila 170,1 gramů lunárních vzorků. Část z nich byla (stejně jako u předešlých misí) předána vědcům z ostatních států.

  • Marsovský krtek rezignoval

    Marsovský krtek rezignoval

    Zanedlouho to bude dva pozemské roky a dva měsíce, co na Marsu dosedla sonda InSight. I v marsovském měřítku uběhlo hodně času. Celý rok a jeho další desetinu k tomu. Hlavním úkolem mise bylo proniknout pod povrch Marsu a prozkoumat jeho nitro. Přístrojem, který jí k tomu pomáhá nejvíc, je seismometr SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) a jedním z přístrojů, který se měl pokusit zavrtat do hloubky až několika metrů a měřit změnu teploty směrem k povrchu byl přístroj HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package). A právě tento přístroj, kterému se přezdívá „krtek“, to lidově řečeno zabalil. Přesněji řečeno inženýři museli po posledním pokusu o zavrtání do větší hloubky prohlásit, že to je definitivní konec. Mars prostě s jejich krtkem není kompatibilní.

  • ESA spustila mobilní aplikaci pro děti

    ESA spustila mobilní aplikaci pro děti

    Nadchnout děti vesmírem – takový cíl si dává nově vytvořená aplikace z dílny Evropské kosmické agentury, která nese jméno ESA Kids. Aplikaci můžete zdarma instalovat jak na mobilní telefony se systémem iOS, tak i Android. Aplikace se skládá z různých her, které byly speciálně navrženy tak, aby děti bavily a zároveň je hravou formou něco naučily o vesmíru. Aplikace není na ovládání vůbec složitá, právě naopak! Přesto dokáže nadchnout zájemce v širokém věkovém spektru. Vždyť kdo by si nechtěl vyzkoušet kosmické pexeso, zachytávání kosmického smetí, nebo stavbu kosmické sondy. Stejně tak si můžete zkusit přistát na různých kosmických tělesech, nebo prověřit své znalosti v tematickém kvízu. To vše a ještě mnohem více je k dispozici ve 14 jazycích, mezi kterými nechybí čeština.

  • StatistiX: 9. díl – SpaceX v roce 2020

    StatistiX: 9. díl – SpaceX v roce 2020

    Rok 2020 je už několik dní minulostí. Měli bychom se tedy, stejně jako každý rok, pustit do našeho velkého shrnutí činnosti společnosti SpaceX v uplynulém roce. Doporučujeme vám vyhradit si dostatek času, udělat si kávu, čaj, či jiný oblíbený nápoj a pohodlně se usadit na klidném místě. V devátém díle našeho seriálu StatistiX vám totiž nabídneme vyčerpávající sumarizaci roku 2020 z pohledu SpaceX – současného světového lídra na komerčním trhu vynášení nákladu do kosmu a aktuálně největšího průkopníka na poli kosmických technologií. Pokud by někomu předešlá věta přišla až příliš pompézní, vězte, že je psána s nejvyšší obezřetností a s maximální snahou o objektivitu. K těmto okázalým slovům mě vedl jediný průkazný fakt – tento článek je totiž už podeváté opět plný stále rostoucích čísel a grafů a také mnoha významných prvenství, z nichž u mnohých jde o události světového významu.

  • ŽIVĚ: New Shepard otestuje hardware pro posádku

    ŽIVĚ: New Shepard otestuje hardware pro posádku

    Firma Blue origin si na začátek roku připravila velkou premiéru. 14. ledna okolo 16:45 SEČ by měla ze základny v západním Texasu odstartovat New Shepard na misi NS-14. Průběh letu by měl být srovnatelný s předešlými misemi – nosič dopraví kabinu na suborbitální dráhu, na které by měla být překonána Kármánova hranice. Nosič pak motoricky přistane na vybetonované ploše a kabina se zakrátko snese k zemi na padáku. Přesto bude tento start něčím výjimečný. Vůbec poprvé se totiž v akci představí exemplář označovaný jako NS4, který logicky pokračuje v řadě exemplářů NS1, NS2 a NS3. Výjimečný je v tom, že jde o sestavu nosiče a kabiny, které by měly jednou nést první lidskou posádku.

  • Významný krok k průzkumníkovi kosmického počasí

    Významný krok k průzkumníkovi kosmického počasí

    Laboratoř kosmické dynamiky spadající pod Státní univerzitu v Utahu oznámila, že v rámci vývoje přístroje AWE (Atmospheric Waves Experiment) úspěšně dokončila etapu označovanou jako Bod klíčového rozhodnutí C (Key Decision Point (KDP)). To, že byl bod KDP-C dokončen, dává agentuře NASA možnost povolit zahájení finálního designu a výrobu. Tato nadcházející etapa se označuje jako Fáze C. Agentura nyní také může stanovit základní plán z hlediska harmonogramu, ale také rozpočtu. Zatím to vypadá, že by přístroj AWE mohl na Mezinárodní kosmickou stanici vyrazit v roce 2022. Přístroj má studovat atmosférické vlny v zemské atmosféře, aby vědci získali lepší informace o vztazích, které jsou způsobeny klimatickými systémy naší atmosféry a také interakcí mezi atmosférou a kosmickým prostorem.

  • Rover Curiosity již na Marsu strávil 3000 solů

    Rover Curiosity již na Marsu strávil 3000 solů

    Od 6. srpna roku 2012, kdy na Marsu přistála zatím poslední pojízdná laboratoř, uplynulo 12. ledna 2021 již 3000 marsovských dní (takzvaných solů). Rover stále funguje a při postupné cestě na horu Mount Sharp pokračuje ve vědeckém výzkumu. Právě průzkumu této 5 kilometrů vysoké hory se vozítko věnuje již od roku 2014. Geology na nejnovějších panoramatických snímcích zaujaly především formace kamenů, které připomínají lavice. NASA nyní snímek představila veřejnosti a jedná se skutečně o luxusní podívanou. Panorama je složené ze 122 fotek, které 18. listopadu 2020 (tedy 2 946. sol pobytu na Marsu) pořídila kamera Mastcam, která se nachází na hlavě vozítka a používá se jako hlavní oko roveru. Poblíž středu obrázku můžeme vidět dno kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Právě v jeho středu se nachází hora Mount Sharp. Na obzoru pak můžeme vidět severní okraj kráteru, v pravé části je pak již vidět horní část Mount Sharp. Ta je známá svými vrstvami hornin, která byly vytvářeny působením…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗