Prvním živým tvorem na oběžné dráze se stala fenka Lajka v družici Sputnik 2. S jejím návratem na Zemi se nepočítalo, ale nakonec zahynula kvůli technické závadě dříve, než se čekalo. Ale Sputnik 2, to nebyla pouze Lajka. Na palubě byly i vědecké přístroje, které rozšířily znalosti vědců o prostředí kolem naší planety. Tato mise je proto právem považována za důležitý krok vstříc první pilotované kosmické misi.
Kvůli překážkám, které všem lidem přináší celosvětová pandemie Covid-19, museli inženýři tvořící a testující evropskou družici Biomass přijít s inovativními a chytrými postupy, jak nezpozdit harmonogram příprav a přitom dodržet všechna bezpečnostní pravidla. A výsledek? Struktura družice je nejen kompletní, ale také prošla sérií náročných testů, které ověřovaly, jak zvládne podmínky při startu. Díky tomu se o velký krok přiblížil start zajímavé mise, která se zaměří na mapování uhlíku vázaného v lesích.
Pomalinku se nám končí další týden, který jsme věnovali průzkumu těles sluneční soustavy a není proto žádným divem, že v něm dnes budeme pokračovat. Poprvé a naposledy se lidstvo vydalo na povrch jiného tělesa v letech 1969-1972, kdy americká NASA pomocí mohutných raket Saturn V vysílala své astronauty na Měsíc. Tyto lety inspirovali k zájmu o kosmonautiku i dnešního přednášejícího, kterým je pracovník Slovenské akademie věd, pan RNDr. Pavol Kalinay CSc. Ten ve své přednášce nejprve představí základní pojmy, mezi které patří i 1. kosmická rychlost, což je údaj, který nám říká, jaká je minimální kruhová oběžná rychlost, aby těleso, které obíhá v gravitačním poli jiného objektu nespadlo na jeho povrch. Pokračovat bude poté vývojem pilotované kosmonautiky od počátku 70. let. Nezapomene pochopitelně zmínit i ISS, tedy Mezinárodní vesmírnou stanici, která nad našimi hlavami obíhá již více než 20 let. V další části přednášky se budeme věnovat současnému stavu průzkumu planet naší Sluneční soustavy. Když si však vzpomenete na název…
Na texaské základně Boca Chica proběhly v minulých dnech hned dva statické zážehy motorů Raptor na prototypu Starship SN-15. Zajímavé je, že vůbec poprvé se po těchto testech nemusel měnit žádný motor. V tuto chvíli platí, že na prototypu je instalováno autodestrukční zařízení, obyvatelé nedaleké vesnice dostali pokyn k evakuaci (ale zatím nebyli evakuováni) a silnice u startovní oblasti byla uzavřena. SpaceX má k dispozici potřebná povolení včetně uzavírek vzdušného prostoru a na místě by měl být také inspektor FAA. Jenže SpaceX zatím oficiálně neoznámila, zda to dnes zkusí. Možná jen čekají, jak se vyvine počasí. Čas je však jen do dnešní půlnoci. Pokud by se dnes neletělo, k dalšímu pokusu by došlo pravděpodobně až v pondělí. Jisté je, že budeme muset být ostražití a v případě, že se bude schylovat ke skoku, jsme připraveni třeba předčasně ukončit dnešní Pokec s kosmonautixem.
Z dubna zbývají už jen poslední hodiny a můžeme říct, že tenhle měsíc nám přinesl na svém konci skutečně nefalšovanou nálož zajímavých momentů. Shodou okolností vychází poslední den měsíce na pátek a jedná se tedy logicky o poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – je tu již 28. Pokec s kosmonautixem a díky zmíněnému nášupu zajímavých události nelze pochybovat, že by se nebylo o čem bavit. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer a témata určujete Vy, diváci. Stačí jen napsat odkaz do chatu.
O tom, že evropská sonda JUICE pro průzkum Jupiteru dostala 10,6 metru dlouhé rameno, jsme na našem webu psali už v polovině března. Dnes se k tomuto tématu vracíme, abychom jej rozebrali podrobněji. Na webu ESA se totiž na tuto operaci zaměřil další díl seriálu, který postupně mapuje stavbu této zajímavé sondy. Ale nebude zde řeč pouze o ramenu. V uplynulých měsících splnil vývoj sondy JUICE hned několik důležitých milníků. Inženýři integrovali na sondu zmíněné rameno, dále připojili mnoho přístrojů a také velká vysokozisková anténa už dorazila a podstoupila důkladné vibrační zkoušky, které ověřují, zda hardware přečká podmínky při startu.
Nepilotovaná mise Artemis I, při které poprvé odstartuje raketa SLS s nepilotovanou lodí Orion mířící k Měsíci, zcela jistě patří mezi nejočekávanější starty. Na vzlet si sice ještě hezkých pár měsíců počkáme, ale je určitě vhodné průběžně sledovat veškeré dění. Vždyť k těmto momentům dochází vůbec poprvé a máme tak možnost vidět něco, co zatím nikdo nespatřil. Letový exemplář centrálního stupně rakety SLS o délce 64 metrů a průměru 8,5 metru byl v minulých dnech sesazen z testovacího stanoviště B-2 na Stennisově středisku, kde strávil rok důkladnými zkouškami. Stupň pak byl naložen do transportního člunu Pegasus, který s ním zamířil na Floridu. Člun k hale VAB připlul před pár desítkami hodin a nyní přichází velká chvíle – Centrální stupeň vyjede na pevninu a začne jeho příprava na integraci. Tuto událost Vám zprostředkují hned dva přímé přenosy rovnou z místa.
Špičkový fyzik Richard Philips Feynman, čtenářům Kosmonautixu pravděpodobně známý především členstvím ve vyšetřovací komisi havárie raketoplánu Challenger, vedl velmi zajímavý a pestrý život. Proto bych vás s tímto hrdinou moderní fyziky rád seznámil trochu blíže. Richard Philips Feynman (1918-1988) Kdo to vlastně byl Richard „Dick“ Feynman? Jednalo se o natolik mimořádnou osobnost, že bychom pouhým zařazením do škatulky „geniální vědec“ ani zdaleka nepokryli šíři jeho zájmů a talentů. Čtenáře našeho webu jistě bude nejvíce zajímat jeho role ve vyšetřování tragédie mise STS-51-L, nicméně pro hlubší pochopení této role bude nejprve nutné pochopit Feynmanův přístup k řešení problémů a způsob jeho myšlení. Z tohoto důvodu neuškodí se pro začátek podívat na některé důležité aspekty jeho života.
Prvním zítřejším startem je návrat evropské nosné rakety Vega zpět do provozu po havárii ze 17. listopadu 2020. Start (mise VV18) je naplánován z kosmodromu CSG ve 03:50:47 SELČ. Hlavním nákladem je družice Pléiades-Neo 3 pro pozorování Země s prostorovým rozlišením až 30 cm. Společně s ní bude vypuštěno i 5 malých družic v rámci služby SSMS (Small Spacecraft Mission Service) zaštitované italskou společnosti Avio. Půjde o experimentální navigační družici NorSat-3 a dva 3U CubeSaty Lemur pro DPZ a sledování námořního provozu. Dále o technologický 6U CubeSat BRAVO a telekomunikační 6U CubeSat Tyvak-182A (ELO Alpha). Celková hmotnost nákladu včetně adaptérů je 1278 kg. Družice Pléiades-Neo 3 bude vypuštěna 54 minut a 29 sekund po startu na SSO s výškou 628 km a sklonem 97,89°. Po dvou manévrech horního stupně AVUM dojde v 1 hodinu, 41 minut a 52 sekund k oddělení malých družic ze tří deployerů – XPOD Duo, PSL12U-3w a Tyvak 6U. Opět se bude jednat o SSO dráhu…
Odklad startu rakety Falcon 9 s 24. várkou družic Starlink způsobil, že se nový termín startu (5:44 SELČ) nachází pouze 30 minut za plánovaným startem čínské rakety Dlouhý pochod 5, která má vynášet základní modul Tianhe pro novou čínskou modulární stanici. Jelikož jde o zajímavé události, které jsme chtěli vysílat s českým komentářem, nabízí se možnost spojit oba přenosy do jednoho. Zatímco u SpaceX můžeme vsadit boty na to, že ke svému startu zajistí přímý přenos, u Číny takovou jistotou bohužel nemáme. Čtvrteční ráno tedy bude od našich diváků vyžadovat nadstandardní flexibilitu a sledování informací, kde bude přenos spuštěn.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
