Články

  • Dotek Slunce

    Dotek Slunce

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Náhledový snímek pořízený na Materials and Electrical Components Laboratory, tedy jedné z testovacích laboratoří v nizozemském technologickém srdci agentury ESA, středisku ESTEC, zachycuje průběh zkoušky hardwaru pro novou generaci evropských meteorologických družic. Ukázalo se, že detektor pro blízkou infračervenou oblast pro přístroj FCI (Flexible Combined Instrument) poletí na družici MTG-I (Meteosat Third Generation – Imaging) je náchylný na nechtěné dopady rušivého bočního zbloudilého světla našeho Slunce. Bylo tedy navrženo řešení k snížení této náchylnosti – velmi tenká  kovová maska by byla nalepena na vrchní část sestavy, přičemž její pečlivě navržené otvory by umožnily světlu pronikat jen v požadovaných místech, čímž by se minimalizovalo riziko vstupu zbloudilého světla.

  • TOP 5 – lety na hraně rizika

    TOP 5 – lety na hraně rizika

    Ondřej Šamárek14 komentářů

    Existuje dlouhá řada lidských aktivit, které s sebou nesou tu menší, tu větší míru rizika. Pilotované kosmické lety bezesporu patří do kategorie velmi riskantních podniků. Už jen myšlenka na to, nechat se připoutat do křesla na vršku obřího stroje s mnoha stovkami tun vysoce hořlavých látek, které by teoreticky měly postupně řízeným vznícením zvednout ono křeslo (a samozřejmě i kabinu či loď, ve které se křeslo nachází) do výšky několika stovek kilometrů a urychlit jej na neuvěřitelných 8 km/s, se vymyká všemu, co člověk kdy za svou historii podnikl. Riziko je zde opravdu enormní a vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o první pilotovaný let nebo třístý třicátý první. Ovšem i v rámci těchto nebezpečných podniků by se daly najít mise, které svou podstatou šly na hranici, nebo dokonce za hranici, rizika, kterou lze z hlediska selského rozumu považovat za přípustnou. Autor se pokusil vybrat ty nejodvážnější, ovšem stejně jako u předchozích článků Top 5 v minulých letech i…

  • Známe termíny modulu Nauka

    Známe termíny modulu Nauka

    Dušan Majer3 komentáře

    Ačkoliv se před několika dny objevily znepokojivé informace, že se během přípravy modulu Nauka zapomnělo na instalaci tepelné izolace na několik senzorů Slunce a zemského horizontu (a podle některých zpráv se tato izolace dokonce zapomněla i vyrobit), mělo by být zpoždění startu tohoto toužebně očekávaného modulu jen drobné. Místo původně plánovaného 15. července je nyní oficiálně podle prohlášení agentury Roskosmos plánován 21. červenec, konkrétně v 16:58:21 SELČ. K vynesení se použije nosná raketa Proton-M, která vůbec poprvé poletí v třístupňové konfiguraci. Všechny dosavadní Protony-M létaly ve čtyřstupňové konfiguraci.

  • Cesta k Artemis I a II (výhled na 3. čtvrtletí 2021)

    Cesta k Artemis I a II (výhled na 3. čtvrtletí 2021)

    Jiří Hošek20 komentářů

    V uplynulých týdnech pokračovala v montážní hale VAB integrace nosné rakety SLS, která má vynést nepilotovanou kosmickou loď Orion k 26dennímu letu na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. Horní stupeň ICPS byl 19. června převezen z budovy MPPF do centrální chodby v hale VAB. V noci z 21. na 22. června byl v kvadrantu High Bay 4 haly VAB vyzdvižen adaptér LVSA a 22. června byl usazen na centrální stupeň. Jejich sešroubování se však podařilo až 27. června. Povrch jejich spojovacích desek totiž nebyl zcela plochý a vyřešení těchto neshod si vyžádalo určitý čas. Jakmile byly šrouby dotaženy, soustředila se pozornost na stupeň ICPS. Dne 5. července došlo i na jeho usazení na adaptér LVSA. Další na řadě bude testovací adaptér OSA, pravděpodobně v příštím týdnu. Souběžně s připojováním horních prvků nosné rakety a renovací centrálního stupně jsou také postupně zapínány systémy rakety pro zahájení kontrol a testů. Testy, které mají probíhat v průběhu července s přesahem do srpna, jsme podrobně popsali v první části tohoto článku. Popis testů končil provedením…

  • Srdce lunárního senzoru

    Srdce lunárního senzoru

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Na náhledovém snímku vidíte srdce přístroje EMS (Exospheric Mass Spectrometer), který bude studovat množství vody na Měsíci. Spektrometr byl včera doručen do NASA jakožto součást přístroje PITMS. Nyní se začne chystat na svůj start k Měsíci. EMS je založen na tzv. iontové pasti, což je chytré detekční zařízení, které výzkumníkům umožňuje identifikovat a kvantifikovat atomy a molekuly v plynném vzorku a určit odpovídající spektrum. Vědci z The Open University a RAL Space vyvinuli EMS v rámci kontraktu s agenturou ESA. Lunární molekuly po vstupu do senzoru budou bombardovány elektrony z ohřátých drátů, čímž vzniknou ionty. Ty pak budou udržovány pomocí elektrického pole, které vytvoří precizně tvarované elektrody. Ionty pak budou z této pasti uvolněny, když se zvýší jejich poměr hmotnosti vůči náboji. Zamíří pak do detektoru, který identifikuje a kvantifikuje jejich chemické složení.

  • Thomasův fotokoutek 39

    Thomasův fotokoutek 39

    Martin Gembec4 komentáře

    Po několika výstupech do volného kosmu, při nichž byla nainstalována dvojice solárních panelů IROSA se život astronautů vrátil trochu do normálu, i když co je na ISS vlastně normální stav? Thomas měl zkrátka víc času na jiné experimenty i fotografování povrchu naší planety. Kromě záznamu experimentů, ostrovů, vesnic a měst se na snímcích objevují i pěkné záběry z odletu nákladní lodi Cygnus. A jako bonus tu máme několik krátkých videí, například z testování zákona setrvačnosti. A poprvé tu máme snímky objektivem typu rybí oko. Text k úvodnímu záběru: „Všech sedm oken modulu Cupola – snímek jak na profilovku, co?“ Zdroj: Flickr.com.

  • Radim Neuvirt – Jaderný pohon vesmírných lodí

    Radim Neuvirt – Jaderný pohon vesmírných lodí

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnešní přednáška se zaměří na jaderné pohony vesmírných lodí. Ale abychom se k tomu tématu mohli dostat, podíváme se nejprve na téma kosmické rychlosti. V tomto směru jste se možná potkali s první, druhou či třetí kosmickou rychlostí, ale pan přednášející nám vysvětlí, jak to s nimi vlastně je a řekne nám, co znamenají. Poté už přikročíme k základním principům raketového motoru. Odtud se podíváme dále k pohonným látkám. Ty můžeme v principu rozdělit na tuhé, kapalné a hybridní. Pak už budeme moci přejít k startům raket, jak probíhá vzlet rakety. Když už jsme si prošli všechny tyto části, můžeme pokračovat k tomu, jak můžeme v kosmonautice využít jaderné zdroje. Tím nejužívanějším způsobem je využít rozpadu radioaktivních prvků k vytvoření dlouhodobě stabilního a spolehlivého zdroje elektrické energie – radioizotopový termoelektrický generátor. Tímto zdrojem byly například vybaveny všechny sondy, které opouští sluneční soustavu a byly i na palubách lunárních modulů Apollo. Jaderné energie je možno využít i k získání tahu. Zde…

  • Extrémní počasí odkládá odlet Dragonu 2

    Extrémní počasí odkládá odlet Dragonu 2

    Dušan Majer2 komentáře

    Podle původního harmonogramu měla nákladní kosmická loď Dragon 2 v rámci mise CRS-22 opustit Mezinárodní kosmickou stanici dnes, tedy 6. července. Jenže počasí je proti. Na náhledovém snímku tohoto článku můžete vidět fotografii, kterou z paluby Mezinárodní kosmické stanice pořídila americká astronautka Megan McArthur. Fotografie pořízená 4. července zachycuje v plné děsivé kráse řádění tropické bouře Elsa, která se z oblasti Karibiku přesouvala vstříc pobřeží Floridy, kde lodě Dragon 2 (a také Crew Dragon) přistávají.

  • Češi testují díl pro Ariane 6

    Češi testují díl pro Ariane 6

    Dušan Majer5 komentářů

    Na podzim roku 2018 jsme vydali krátký článek věnovaný tomu, že Výzkumný a zkušební letecký ústav bude testovat spodní nosnou konstrukci pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky rakety Ariane 6. Po necelých třech letech se k tématu vracíme, jelikož testy tuhosti a nosnosti už ve speciálně vybudovaném zkušebním zařízení probíhají. Na spodní nosnou konstrukci jsou kladeny velké nároky. Jednak na ní před startem raketa sedí a přenáší se na ni tedy celá hmotnost nosiče. Po startu pak musí zvládnout přenést tah pomocného stupně na centrální stupeň. „Proto musí být spodní nosná konstrukce extrémně odolná, aby unesla hmotnost celé rakety. Jedná se tedy o velmi důležitý konstrukční prvek z hlediska statické únosnosti,“ uvádí VZLÚ ve své zprávě. Ariane 6 může startovat ve dvou verzích – slabší variantě 62 se dvěma pomocnými stupni nebo silnější verzi 64 se čtyřmi. Obě varianty budou vysoké 63 metrů, přičemž ta silnější verze bude vážit 860 tun. A kdo by si myslel, že testy jsou…

  • Webbův teleskop prošel zhodnocením

    Webbův teleskop prošel zhodnocením

    Dušan Majer1 komentář

    Mezinárodní Dalekohled Jamese Webba prošel závěrečným zhodnocením mise, které je nutné pro start na Ariane 5 z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Tento milník realizovaný společností Arianespace, která zde funguje jako poskytovatel startu, potvrzuje, že raketa Ariane 5, Dalekohled Jamese Webba i letový plán jsou připraveny ke startu. Kromě toho je také konkrétně potvrzeno, že všechny aspekty nosné rakety a nákladu jsou plně kompatibilní. Během startu zažije teleskop celou řadu vnějších sil, vibrací, změn teploty a elektromagnetického záření. Všechna těchnická zhodnocení provedená firmou Arianespace zaměřená na klíčové aspekty mise včetně letové trajektorie a oddělení nákladu, ukázala pozitivní výsledky.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗