Poté, co jsme v několika minulých dílech našeho pořadu řešili historii a konstrukci malého ruského modulu Pirs, bylo by vhodné tohle povídání definitivně zakončit tématem, které s Pirsem přímo nesouvisí, ale přesto s ním má mnoho společného. Modul Poisk jej totiž velmi blízce připomíná a společné rysy najdeme nejen ve vzhledu, ale i v konstrukci, metodě dopravy ke stanici ISS či způsobu využívání.
Dámy a pánové, vítám Vás u článku, ve kterém najdete aktuální informace o přípravách na start největšího a nejdokonalejšího kosmického teleskopu všech dob, Dalekohledu Jamese Webba (alias JWST – James Webb Space Telescope) a jeho nosné rakety Ariane 5. Teleskop již v polovině října dorazil z Kalifornie do Francouzské Guyany, kde v čisté místnosti na místním kosmodromu CSG prochází závěrečnými kontrolami a přípravou na samotný let. Dá se očekávat, že v dalších dnech a týdnech budou zapojené kosmické agentury NASA, ESA a CSA sdílet videa, fotografie i prosté textové novinky o aktuálním stavu příprav. Abyste měli vždy přístup ke všem novinkám, připravili jsme pro Vás tento článek, který budeme postupně aktualizovat o nejnovější informace.
Tématem dnešní přednášky je přírodní jev, který je starší než lidstvo. Tímto problémem je zemětřesení, při kterém dochází k náhlému pohybu zemské kůry. Tento pohyb je indukovaný uvolněním napětí, které vzniká z neustálých pohybů zemských desek podél zlomů. Typickými představiteli míst, kde k nim dochází, je například zlom San Andreas v Kalifornii na západním pobřeží USA, východní Asie, Turecko či jiná místa. Následky tohoto jevu bývají často katastrofické, na tomto místě stačí připomenout událost, která se odehrála na vánoce roku 2004. Tehdy došlo pod hladinou Indického oceánu k posunu tektonických desek vůči sobě a tato událost měla za následek vyvolání vlny tsunami, která zpustošila pobřeží Indonésie, Srí Lanky, Indie a dalších zemí. Při této události zemřelo více než 200 tisíc lidí a byly při ní způsobeny nedozírné hospodářské škody. Jedna z věcí, která je při zemětřesení obtížná, ne-li nemožná je jeho předpovídání. I tak se řada vědců pokouší najít způsob, jak se o to pokusit. O jednom z těchto způsobů…
Experti z NASA pracují na projektu pojmenovaném Large Vehicle Landing Surface Interaction (Interakce přistání velkých strojů s povrchem), v rámci kterého se snaží vyvinout koncepty, které by se jednou mohly uplatit přímo na Měsíci. Výzkumníci z Kennedyho střediska, kteří se zaměřili na vylepšení výpočetních modelů interakce spalin přistávacích motorů s povrchem, se na konci minulého roku vydali do Mohavské pouště v Kalifornii, aby společně s firmou Masten Space Systems provedli testy materiálů. S využitím horkých spalin z raketového motoru provedli sérii statických zážehů a sledovali jejich účinky na různé materiály, které jsou velmi podobné těm, které najdeme na povrchu Měsíce.
Koncem roku 2022 NASA vyšle vstříc jižnímu pólu Měsíce experiment pro těžbu ledu, který bude připojený k robotickému landeru. Ten by měl přistát na hřebenu nepříliš vzdáleném od kráteru Shackleton. Tuto lokalitu pečlivě několik měsíců vybíral tým inženýrů a vědců. NASA a firma Intuitive Machines společně oznámily výsledné rozhodnutí 3. listopadu. Data z amerických sond, které obíhají kolem Měsíce naznačují, že oblast zvaná Spojující hřeben Shacleton (Shackleton connecting ridge) by mohla obsahovat podpovrchový led. V této lokalitě je navíc dostatečné množství světla, aby mohlo být zajištěno napájení landeru po dobu zhruba desetidenní mise. Výhodou je také přímý výhled na Zemi pro nerušenou komunikaci. A aby toho nebylo málo, vybrané místo je blízko kráteru, který je ideální pro robotický průzkum.
Třetí operační mise Crew-3 se v posledních dnech musela vypořádat hned se dvěma odklady. Nejprve vystavilo stopku nepříznivé počasí v dráze letu a následně byl nový termín startu zrušen z důvodu drobných zdravotních potíží jednoho člena posádky. Nebylo specifikováno, koho se tyto problémy týkají, ani jakého jsou rázu, dozvěděli jsme se pouze, že nejde o Covid-19. Byl však stanoven nový termín startu – letět se mělo 7. listopadu ve 4:36 SEČ, ovšem nyní se začíná objevovat další překážka, která by mohla opět odložit start této mise. Také v tomto případě by šlo o komplikace související s počasím v dráze letu.
Nyní, když Dalekohled Jamese Webba bezpečně dorazil na místo svého startu, tedy do Francouzské Guyany na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky, začaly technické týmy postupně odškrtávat položky v závěrečných seznamech úkolů, které musí proběhnout před startem v prosinci letošního roku. Očekává se, že tyto přípravy zaberou 55 dní od příjezdu observatoře po den startu. První úkoly po příjezdu jedinečné kosmické observatoře do čisté místnosti firmy Arianespace měli technici sledující kontaminaci. Ti museli prověřit, že teleskop je i po více než 9 000 kilometrů dlouhé cestě stále čistý a bez kontaminací.
Před několika dny jsme Vás informovali o problému, který potkal Hubbleův kosmický teleskop a kvůli kterému musela být přerušena vědecká činnost teleskopu. Od té doby dostáváme dotazy, zda se něco nezměnilo. Hubble je zkrátka legenda, na které mnoha lidem záleží. NASA však dlouho neposkytovala žádné nové informace. Nyní se aktualizace objevila, ale není příliš obsáhlá a navíc ani nepřináší informace o zlepšení situace. Jelikož je však Hubble tolik sledovaný, rozhodli jsme se, že Vás s tímto stručným shrnutím novinek od NASA seznámíme.
Ze snímků v galerii Thomase Pesqueta na Flickru je trochu cítit bilancování končící se mise Alpha (tak se nazývá jeho druhý půlroční pobyt na ISS). Během jeho první mise Proxima se započal tento seriál, který je velkou inspirací, studnicí poznání a aktuálním zdrojem informací o životě tam někde nahoře. Je zřejmé, že s koncem mise tyto články z webu Kosmonautix zcela nezmizí, ale budou se tu více, či méně objevovat, protože si našly své místo. To je ale ještě vzdálená budoucnost. Vraťmě se do současnosti a projděme si zajímavosti, kterými nás Thomas v posldním týdnu zahrnul.
Dne 10. února roku 2020 odstartovala z floridské rampy SLC-41 nosná raketa Atlas V 411, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala sonda Solar Orbiter. Tato sonda, určená k průzkumu naší mateřské hvězdy, je společným projektem americké NASA a evropské ESA. Cílem sondy je zkoumání vnitřní heliosféry a slunečního větru. Během své činnosti by měla provádět i blízká pozorování polárních oblastí Slunce. Než se však dostane sonda na svou cílovou dráhu, bude muset provést několik gravitačních manévrů u Země a Slunce, které sondě zaberou celkem 3,5 roku. Tyto manévry postupně upraví dráhu sondy tak, že v nejbližším bodě se ke Slunci přiblíží na 42 milionů kilometrů a v tom nejvzdálenějším bude téměř na dohled Zemi. Finální oběžná dráha bude eliptická se sklonem 24°. Nominální mise by měla trvat 7 let. Více o družici samotné, misi i přístrojích na ní se dozvíte v dnešní přednášce. Přednášejícím bude pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.…
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
