Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Crew-3 čeká na start

    ŽIVĚ A ČESKY: Crew-3 čeká na start

    Po moha odkladech z různých důvodů se konečně zdá, že bychom se mohli dočkat startu rakety Falcon 9 s pilotovanou kosmickou lodí Crew Dragon Endurance. Blíží se tedy začátek mise Crew-3, v rámci které se k ISS vydají čtyři lidé – tři muži a jedna žena, tři Američané a jeden Němec a nebo tři nováčci a jeden zkušený astronaut. Jinými slovy posádku tvoří Thomas Marshburn, Raja Chari, Kayla Barron a Matthias Maurer. Start je naplánován na 11. listopadu ve 3:03 našeho času. Pokud pro Vás nebude noční čas překážkou, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

  • Pražské Planetum bude mít vlastní družici

    Pražské Planetum bude mít vlastní družici

    O platformě Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium, jsme už na našem webu psali. Dnes Vám ale nenabídneme informace z návštěvy, ale horkou novinku, kterou zástupci této organizace 9. listopadu večer oznámili veřejnosti v rámci akce Czech Space Week. Zástupci platformy Planetum se totiž rozhodli posunout popularizaci kosmonautiky a astronomie na novou úroveň – přímo na oběžnou dráhu! „(Planetum) bude totiž první organizací svého druhu na světě, která vyšle do vesmíru družici určenou pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky,“ stojí v oficiální tiskové zprávě.

  • Karel Charvát, Heřman Šnevajs – Využití dat dálkového průzkumu Země v zemědělství s ohledem na využití časových řad (9.3.2021)

    Karel Charvát, Heřman Šnevajs – Využití dat dálkového průzkumu Země v zemědělství s ohledem na využití časových řad (9.3.2021)

    Po kratším čase bych se opět rád vrátil k tématu dálkového průzkumu Země, tedy k oboru, který se začal rozvíjet na počátku vzduchoplavectví, tedy v polovině 19. století. Na počátku to byly nesmělé krůčky, kdy pro sledování země byly využívány balóny či vzducholodě, ale nástup strojů těžších vzduchu znamenal okamžitou revoluci. Od roku 1957 pak do tohoto oboru začala výrazně promlouvat i raketová technika. Důvod byl prostý, obyčejné letadlo je při svém průzkumu vázáno množstvím paliva, které sebou nese. Naproti tomu, družice na oběžné dráze toto palivo spotřebovává pouze na svou orientaci a při vhodně zvolené oběžné dráze je schopna poskytovat velmi kvalitní snímky a to i opakovaně ve stejnou denní dobu. Jedním z hlavních oborů, který využívá dálkového průzkumu Země je zemědělství. Využívat lze jak jednorázové záběry zemského povrchu, tak opakované snímkování, které umožňuje dlouhodobě sledovat vývoj dané oblasti. O využití dálkového průzkumu v zemědělství dnes pohovoří v dnešní přednášce jeden ze zakladatelů tohoto oboru u nás, kterým je…

  • Testy malých vozítek na simulovaném lunárním povrchu

    Testy malých vozítek na simulovaném lunárním povrchu

    Laboratoř SLOPE (Simulated Lunar Operations) na Glennově středisku nedávno využil tým, který vyvíjí malá vozítka. V místnosti, která simuluje povrch Měsíce se malé rovery snažily jezdit po regolitu, aby inženýři lépe porozuměli výzvám, které na vozítka těchto velikostí čekají na povrchu Měsíce. Získané poznatky budou využity pro charakteristiku chování vozítek a zlepšení návrhu jejich mobility. Projekt CADRE (Cooperative Autonomous Distributed Robotic Exploration) vyvíjí roboty, kteří jsou naprogramováni, aby pracovali jako autonomní tým studující povrch Měsíce, sbírající data a 3D mapující různá místa Měsíce. Každé vozítko se může pohybovat nezávisle na ostatních a společně tak mohou provádět distribuovaná měření, která by byla pro jeden velký rover prakticky nemožná. Základ autonomní technologie pro projekt CADRE by se dal případně využít i na jiných kosmických tělesech jako je třeba Mars.

  • Aerodynamický kryt Ariane 5 je připraven na JWST

    Aerodynamický kryt Ariane 5 je připraven na JWST

    Aerodynamický kryt nákladu při zatím posledním startu rakety Ariane 5, ke kterému došlo minulý měsíc, pracoval podle Evropské kosmické agentury ESA perfektně. Podařilo se tak rozptýlit obavy spojené s tímto krytem pro vynesení Dalekohledu Jamese Webba, což bude příští start této rakety. Kryt, který staví švýcarská společnost RUAG Space, je navržen tak, aby chránil citlivý náklad v době, kdy nosič stojí na vzletové rampě a také během prvních minut letu, kdy se raketa pohybuje hustou atmosférou. Jakmile nosič dosáhne kosmického prostoru, není již kryt potřeba, může se tedy rozdělit na dvě části a odhodit.

  • ŽIVĚ: Odlet Crew-2 od ISS

    ŽIVĚ: Odlet Crew-2 od ISS

    Robert Kimbrough, Megan McArthur, Thomas Pesquet a Akihiko Hošide strávili na Mezinárodní kosmické stanici více než půl roku. Po mnoha změnách termínů jejich odletu je však již zřejmě definitivně jasno. Dnes se posádka rozloučí se zbytkem 66. dlouhodobé expedice a usedne do své lodi Crew Dragon. Z důvodu závady na systému shromažďování moči (viz starší článek) má posádka omezit používání toalety v Crew Dragonu, ale do návratu neuplyne tolik času. Dnes ve 20:04:58 se má Crew Dragon odpojit od stanice, zítra ve 3:39:27 zahájí loď brzdící manévr a už ve 4:33:07 kabina s posádkou přistane. NASA TV bude vysílat rozloučení posádek spojené s uzavřením průlezu mezi Crew Dragonem a ISS a nabídne také přímý přenos z odletu lodi.

  • Ladění fotek pro rover Rosalind Franklin

    Ladění fotek pro rover Rosalind Franklin

    Ať už jde o panoramatické snímky, nebo detailní fotky, 3D mapy terénu, či kontrolní snímky kol, pozemské dvojče evropského roveru Rosalind Franklin zkouší široké spektrum nastavení snímání, aby letový hardware mohl z Marsu v rámci mise ExoMars přinést ty nejlepší vědecké poznatky. Vědecké oči v rámci této mise představuje soubor panoramatických kamer zkráceně označovaný PanCam. Neletový exemplář na „hlavě“ pozemského testovacího roveru Ground Test Model dosahuje podobné úrovně detailů, jaká se očekává od vozítka Rosalind Franklin po jeho přistání na Marsu v roce 2023.

  • Další kroky v hledání závady na Hubbleově teleskopu

    Další kroky v hledání závady na Hubbleově teleskopu

    Experti NASA pokračují v řešení potíží, které přerušily vědecká pozorování Hubbleova teleskopu. Vědecké přístroje vstoupily do konfigurace tzv. bezpečného režimu 25. října po zaznamenání ztráty specifických dat synchronizačních zpráv.  Odborníci nyní své úsilí zaměřují na izolaci problému v hardwaru, který posílá pokyny přístrojům a který je součástí jednotky Science Instrument Command and Data Handling Unit. Konkrétně tým analyzuje obvody v řídící jednotce, která generuje synchronizační zprávy a předává je jednotlivým vědeckým přístrojům. Zatímco se řídící jednotka analyzuje, tým se také snaží vymyslet možnosti, jak závadu obejít. To obnáší vyhodnocování možných změn palubního softwaru, který by mohl kontrolovat tyto ztracené zprávy a nahrazovat je, aby přístroje nespadly do bezpečného režimu. Tato řešení se musí nejprve ověřit na pozemních simulátorech, aby bylo jisté, že fungují správně.

  • Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 51 – o teleskopu Jamese Webba s Dušanem Majerem (7.11.2021) v 20:00

    Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky online 51 – o teleskopu Jamese Webba s Dušanem Majerem (7.11.2021) v 20:00

    Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. V těchto přednáškách jsou zmíněni astronauté, zajímavé rakety, družice, výsledky družic a občas zde zmíníme i aplikovanou kosmonautiku. Od tohoto formátu ovšem občas utečeme a uděláme výjimku, která je ovšem pro dobro věci. Je totiž milou tradicí, že pravidelně každou neděli řada fanoušků kosmonautiky a astronomie tráví nedělní večer sledováním pořadu Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy…

  • Kosmotýdeník 477 (1.11. – 7.11.)

    Kosmotýdeník 477 (1.11. – 7.11.)

    Další kosmonautikou nabitý týden zmizel a při nedělním obědě je ten správný čas se ohlédnout, co nám tentokrát kosmonautika přinesla. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na schopnosti, kterými vládne čerstvý přírůstek do rodiny skvěle vybavených pozorovacích družic Landsat. Dále si připomeneme start čínské rakety CZ-6, anebo se zaměříme na proměny, kterými prošla základna Boca Chica v posledním roce. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗