Články

  • Testy radaru CubeSatu Juventas

    Testy radaru CubeSatu Juventas

    Speciálně vylepšená komora pro radiofrekvenční zkoušky v technologickém středisku Evropské kosmické agentury je místem, kde se testuje nejmenší radarový systém, jaký se kdy vydal do kosmického prostoru na palubě CubeSatu. V roce 2024 má k dvojplanetce Didymos vyrazit evropská mise Hera. Ta s sebou poveze dva CubeSaty, z nichž jeden (Juventas) bude vybaven kompaktním radarem. S jeho pomocí bude možné provést první radarové sondování útrob planetky. Juventas dokáže nahlédnout až 100 metrů pod povrch měsíčku Dimorphos, který má průměr 160 metrů a obíhá kolem hlavní planetky Didymos s průměrem 780 metrů.

  • Provoz na ISS se opatrně vrací do normálu

    Provoz na ISS se opatrně vrací do normálu

    NASA a U.S. Space Command stále sledují oblak trosek vytvořený nedávným ruským testem protidružicové zbraně. Stanice i posádka jsou v pořádku a pomalu se začínají vracet k normálnímu režimu. Největší riziko srážky hrozilo v prvních 24 hodinách, naštěstí však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v tomto období došlo k zásahu. Dnes zhruba v 7:20 SEČ byly otevřeny průlezy mezi moduly v ose stanice a moduly, které jsou na ně radiálně připojeny. Posádka se tedy již dostane do modulů Kibó, Leonardo, BEAM a Quest. Po sestřelu družice Kosmos 1408 byla posádka varována před úlomky. Kvůli mimořádnému stavu, ve kterém se ISS nacházela, musely být přizpůsobeny denní harmonogramy astronautů, aby se stihlo uzavření průlezů. Po uzavření průlezů se astronauti schovali na zhruba dvě hodiny do lodí Crew Dragon a Sojuz, protože na úhybný manévr nebyl čas. Nejprve byly uzavřeny i průlezy mezi západní a ruskou částí stanice, ale ty byly později otevřeny, kdy největší riziko polevilo.

  • Thomasův fotokoutek – to nej z mise Alpha

    Thomasův fotokoutek – to nej z mise Alpha

    Jakmile se Thomas Pesquet ocitl v dubnu 2021 na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, bylo jasné, že má smysl pokračovat v seriálu nazvaném příznačně „fotokoutek“. Thomas má talent na způsob, jak zachytit běžné dění na ISS zajímavým způsobem, ale dokázal pořizovat i netradiční a vtipné snímky sebe nebo svých kolegů. Díky nim jsme se více než půl roku dozvídali, jakými experimenty se právě zabývají v tomto zvláštním místě plujícím nad našimi hlavami. Třešničkou na dortu pak byly záběry na kosmickou techniku, ať už to byly detaily stanice, výstupy do volného kosmu, nebo kosmické lodě. Každý týden jsme pak mohli obdivovat to, co nám příroda připravila na matičce Zemi a navštěvovat místa, kam bychom se jinak tak snadno nedostali.

  • Mars – nebo Arrakis?

    Mars – nebo Arrakis?

    Titulek, který zaujme už sám o sobě. Na snímku je nepochybně Mars, ale dunová pole a kamenité okolí připomínají fiktivní pouštní planetu Arrakis z románové série Duna od Franka Herberta. Na ten se nedávno odkazoval i Thomas Pesquet, který jej četl na ISS a při tom se mohl kochat výhledy na duny pozemské pouště Sahary. Marsovské duny právě navštívil jeden z nejdokonalejších pozemských robotů, toho času na Marsu, rover Perseverance. Z oběžné dráhy „Rudé planety“ jej zachytila kamera HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Jejím snímkům i rozlišení je věnován i tento článek.

  • PSP se chystá na překonání vlastních rekordů

    PSP se chystá na překonání vlastních rekordů

    Díky nedávnému průletu kolem Venuše (došlo k němu 16. října) se americká sonda Parker Solar Probe chystá na další průlet skrz nejnižší bod oběžné dráhy vůči Slunci. Sonda je podle dostupných informací v dobrém stavu a všechny její systémy fungují podle očekávání. Při průletu, ke kterému dojde 21. listopadu sonda překoná své vlastní rekordy – jak ten rychlostní, tak i vzdálenostní (oba vztažené vůči Slunci). Při desátém průletu perihelem (z celkem 24 plánovaných) se dostane ke Slunci na vzdálenost 8,5 milionu kilometrů a dosáhne maximální rychlosti 163 kilometrů za sekundu (vztaženo vůči Slunci). Palubní vědecké přístroje jsou již plně připraveny měřit vlastnosti slunečního větru větru blízko jeho zdroje. Sonda ale přináší i další důležité objevy.

  • Petr Brož – Co budeme potřebovat k cestě na Mars? (14. 11. 2021)

    Petr Brož – Co budeme potřebovat k cestě na Mars? (14. 11. 2021)

    Přednáškou, která vyšla 13.11.2021, jsme sice ukončili vydávání archivních kosmonautických přednášek, dopředu jsem však avizoval, že budu i nadále pokračovat v anoncování budoucích streamů, či záznamů přednášek, které se od té doby objeví. V té dnešní bychom se chtěli zaměřit spíše do budoucnosti a povyprávět si o tom, co budeme jako lidstvo potřebovat k cestě na Mars, tedy na jedinou další planetu naší soustavy, která se může v budoucnu stát místem, na kterém budeme moci žít. Velké kroky pro kolonizaci jiných planet podniká americká NASA ve spolupráci s dalšími kosmickými agenturami, ale je zde i jedna soukromá společnost, která tímto směrem zaměřuje své aktivity a dokonce si kolonizaci Marsu vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů. Touto společností je kalifornská firma SpaceX, která vznikla v roce 2002 a během uplynulých let se jí v kosmonautice podařilo způsobit poměrně velkou revoluci. Přednáška se pak zaměří i na výběr prvních kolonizátorů tohoto světa, či na způsoby, jakými si tito osadníci budou obstarávat…

  • Test závěrečné fáze návratu vzorků z Marsu

    Test závěrečné fáze návratu vzorků z Marsu

    Řetězec ambiciozních misí Mars sample return má po roce 2030 vést k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Vše vyvrcholí přistáním návratového pouzdra se vzorky do uzavřené oblasti v Utahu. Toto návratové pouzdro nebude vybaveno padáky a na povrch tedy dopadne nezbrzděně. Proto experti již delší dobu provádí testy spojené s návrhem tohoto pouzdra. Experti již dokončili shozové zkoušky pouzdra naplněného senzory z vrtulníku, které proběhly v Utahu. To však nebyly jediné testy této technologie, protože odborníci se přesunuli na Langleyho středisko v Hampton, stát Virginia. Na zdejším Landing and Impact Research Facility probíhaly také shozové zkoušky. Získané údaje následně pomohou vylepšit počítačové modely všech souvisejících aspektů. V roce 2022 se mají výzkumníci vrátit do Utahu a pokračovat v testech.

  • Rusko otestovalo protidružicovou zbraň

    Rusko otestovalo protidružicovou zbraň

    Ve včerejším krátkém článku jsme Vás informovali o  mimořádné situaci, kdy se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela uchýlit do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. Kolem orbitálního komplexu totiž v dopoledních hodinách našeho času s rozestupem 93 minut prolétly neupřesněné cizí objekty a na plánování úhybných manévrů již nebyl čas. Uzavřelo se tedy několik průlezů mezi moduly a posádka se schovala v kosmických lodích. Úlomky stanici naštěstí minuly a astronauti se mohli vrátit do útrob stanice. V dalších hodinách se začaly objevovat střípky informací, ze kterých postupně vyplynulo, že Rusko podle všeho během pondělního rána otestovalo protidružicovou zbraň na vlastní družici. Právě její úlomky měly ISS ohrozit.

  • ISS dnes dvakrát ohrozila kosmická tříšť

    ISS dnes dvakrát ohrozila kosmická tříšť

    Posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS dnes zažila mimořádnou situaci. Orbitálnímu komplexu totiž hrozila srážka se zatím neupřesněným úlomkem kosmické tříště, tedy lidově řečeno kosmickým odpadem či smetím. Jelikož už na úhybný manévr nebyl čas, musela se posádka narychlo schovat do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. K takové situaci již v historii ISS došlo, dnes však nastala tato situace hned dvakrát. Pozemní středisko už před prvním přiblížením uvedlo, že první objekt se ke stanici přiblíží zhruba v 8:06 SEČ. Následně bylo upřesněno, že druhý objekt by měl stanici minout mezi 9:38 a 9:44. Mezi oběma událostmi je zhruba přesně hodina a půl, což vede k úvahám, zda nešlo o jeden a ten samý objekt. Posádka tedy urychleně nastoupila do svých lodí a došlo i k uzavření průlezů mezi loděmi a stanicí. 

  • Gateway (listopad 2021)

    Gateway (listopad 2021)

    V minulém dílu  jsme informovali o přepravě kabiny Orionu pro misi Artemis 3 z továrny MAF v New Orleans do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V novém pracovním stanovišti byl Orion vložen do měřicího přístroje, ve kterém podstupuje měsíc trvající testy a měření. Po jejich dokončení bude kabina přesunuta do zkušební buňky pro provedení zkoušky, při které bude natlakována. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů. Po zkoušce budou svary ještě prověřeny rentgenovou kontrolou pro ověření, zda v nich nevznikly žádné praskliny.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗