Články

  • Mise Plato má povolení pro vstup do další fáze

    Mise Plato má povolení pro vstup do další fáze

    Plato, nová evropská mise, která by měla hledat exoplanety, dostala zelenou a její vývoj tedy může pokračovat. Projekt úspěšně 11. ledna překonal kritický moment, když prošel důležitým zhodnocením. V rámci hodnotícího procesu se posuzovala vyspělost kompletního kosmického segmentu, tedy družicové platformy a modulu užitečného zařízení. Podařilo se potvrdit pevnost rozhraní mezi platformou a vědeckým modulem, ověřoval se harmonogram užitečného zatížení se zvláštním důrazem na sériovou výrobu 26 kamer a také robustnosti harmonogramu vývoje mise. Plato totiž využije 26 kamer, s jejichž pomocí bude objevovat a charakterizovat exoplanety, které obíhají kolem hvězd podobných našemu Slunci.

  • InSight přečkal „bezpečný režim“

    InSight přečkal „bezpečný režim“

    Sonda Insight je v pořádku a posílá na Zemi z Marsu data o svém dobrém stavu. To je potěšující změna, neboť 7. ledna lander musel vstoupit do tzv. bezpečného režimu. Ten přišel po rozsáhlé regionální prašné bouři, která omezila množství slunečního záření, které dopadá na fotovoltaické panely sondy. InSight tedy musel omezit své funkce a ponechal pouze ty nezbytné ke svému fungování. Pozemní tým dokázal 10. ledna obnovit spojení s landerem a z přijatých dat se podařilo vyčíst, že úroveň energie je stabilní a ač slabá, není pravděpodobné, že by došlo k vypotřebování zásob z akumulátorů. Právě Vyčerpání akumulátorů je považováno za příčinu konce marsovského vozítka Opportunity, která v roce 2018 zakončila svou jedinečnou jízdu po Marsu.

  • Na cestě ke kosmickému dotankování

    Na cestě ke kosmickému dotankování

    Americká společnost Astroscale U.S., která se zaměřuje na vývoj služeb, které prodlouží družicím na oběžné dráze životnost, 11. ledna oznámila, že podepsala dohodu na využívání kosmických tankerů/zásobníků firmy Orbit Fab. Zmíněná společnost Orbit Fab, je mladý startup, který má za cíl vytvořit „kosmické benzinky“. V rámci dohody by měla tato společnost zajišťovat na geostacionární dráze doplňování pohonných médií obslužným družicím LEXI (Life Extension In-Orbit) firmy Astroscale. V dohodě bylo stanoveno, že Orbit Fab dodá až 1 000 kilogramů xenonu, který bude určen k naplnění nádrží družic LEXI, přičemž první start má proběhnout v roce 2026.

  • ŽIVĚ: LauncherOne vynese družice pro Americké ministerstvo obrany

    ŽIVĚ: LauncherOne vynese družice pro Americké ministerstvo obrany

    LauncherOne. Raketa, která není stejná jako velká většina nosných raket. Ano, je to malá raketa s nosností do 500 kg na LEO, ale její výhoda je jinde. LauncherOne není jen tak ledajaká raketa. Běžně jsme zvyklí, že se startuje z kosmodromu. To ale není případ téhle malé rakety. LauncherOne totiž startuje z podvěsu pod křídlem letadla Boeing 747-400, kterému Virgin Orbit, firma jež provozuje raketu LauncherOne i toto majestátní letadlo, říká Cosmic girl (v překladu Kosmická dívka.)

  • ŽIVĚ A ČESKY: Třetí sdílená mise v podání SpaceX

    ŽIVĚ A ČESKY: Třetí sdílená mise v podání SpaceX

    Mise Transporter-3 bude třetí sdílená mise v rámci programu SSR (Small Satellite Rideshare) společnosti SpaceX. Názvem Transporter se označuje program sdílených misí, ve kterých může najednou letět několik desítek Cubesatů od různých dodavatelů jako jsou univerzity, soukromé firmy nebo státní agentury. Program sdílených misí má několik výhod a to především finančních. Cena za vynesení hraje především u univerzit a soukromých firem hlavní roli. Zároveň má ale i svá slabá místa. Výhody i nevýhody tohoto programu se dozvíte v dnešním článku.

  • Jak uvidí vesmír Nancy Grace Roman Space Telescope?

    Jak uvidí vesmír Nancy Grace Roman Space Telescope?

    Co se týče kosmických teleskopů, maximální porci pozornosti se v těchto dnech dostává Kosmickému dalekohledu Jamese Webba. Tato pozornost je právem zcela zasloužená, přesto se sluší připomenout, že Webbovým teleskopem rozhodně plány na vypouštění velkých kosmických astronomických observatoří nekončí. Už za pár let bychom se mohli dočkat vypuštění teleskopu, který si mnohem více než JWST zaslouží označení „nástupce Hubbleova teleskopu“. Webbův teleskop se totiž od Hubbleova dalekohledu liší (kromě jiného) oblastí elektromagnetického spektra, kterou pozoruje. Nový teleskop bude v tomto směru legendárnímu Hubbleovi mnohem podobnější. Řeč je o dalekohledu, který byl dříve označován zkratkou WFIRST a nyní jej známe jako Nancy Grace Roman Space Telescope.

  • Soutěž o tričko Kosmonautix

    Soutěž o tričko Kosmonautix

    V nepravidelných intervalech na našem portálu máte možnost také něco vyhrát a další příležitost je právě teď. Pro velký ohlas na naše tričko z přenosu z brněnské hvězdárny a planetária jsme se rozhodli dát do hry právě tuto cenu. Možnost mají vyhrát úplně všichni včetně dětí. Motivem je Teleskop Jamese Webba, který na Boží hod Vánoční odstartoval do kosmu, a tak je jasné, že soutěž bude souviset právě s ním. Půjde o jednoduché tipování, takže to tentokrát bude zejména o štěstí. „Zakopaný pes“ je totiž v tom, že správnou odpověď zatím neznáme ani my v redakci. A o co tedy půjde? Stačí když si tipnete, kdy bude zveřejněn první snímek z Teleskopu Jamese Webba. Počítá se jakýkoliv první snímek. Nerozhoduje, co konkrétně na snímku bude, ale to, že byl jako první uveřejněn.

  • Webb vs Hubble

    Webb vs Hubble

    V mnoha článcích se můžete setkat s tvrzením, že Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) je náhradníkem Hubbleova kosmického dalekohledu (HST). Sama NASA o JWST mnohem raději hovoří jako o nástupci ikonické kosmické observatoře. Věda, kterou udělal Hubble, se nedá docenit. Zároveň však ukázal potřebu pozorovat vesmír na vlnových délkách, které Hubble nevidí. Jde především o vzdálené objekty, které mají výrazný rudý posuv a jejich světlo se z viditelné a UV oblasti posouvá do blízké infračervené. Proto pozorování těchto vzdálených objektů (jako jsou například první galaxie vytvořené ve vesmíru) vyžadují infračervený teleskop. Webbův teleskop je tedy vědeckým nástupcem Hubbleova teleskopu. Jeho vědecké cíle byly stanoveny na základě výsledků Hubbleova teleskopu. V tomto článku si obě kosmické observatoře porovnáme.

  • Roboti Astrobee na ISS

    Roboti Astrobee na ISS

    Německý astronaut Matthias Maurer se přesunul do japonského laboratorního modulu Kibó, aby zde v rámci experimentu ReSWARM (RElative Satellite sWArming and Robotic Maneuvering) pracoval s volně poletujícími roboty Astrobee. Průběh experimentu přitom zaznamenal pomocí 360° kamery. Zmíněná robotická demonstrace testuje autonomní plánování a řízení pohybu v mikrogravitaci pro budoucí montáže a koordinovaný pohyb na oběžné dráze. Výzkum se tedy zaměřuje na zkoušky koordinace mezi více roboty, dále mezi roboty a nákladem, či jejich provozním prostředím, což se bude v budoucnu hodit při autonomních činnostech robotů.

  • Almaz – diamanty na orbitě (7. díl)

    Almaz – diamanty na orbitě (7. díl)

    Když Američané vytvářeli oddíl pilotů pro stanici MOL, jež byla ekvivalentem Almazu, velmi pečlivě se snažili, aby byli jednotliví muži vystaveni co nejmenší možné míře publicity. Tyto snahy byly úspěšné a poté, co byli tito muži v několika skupinách zahrnuti do sestavy oddílu, doslova se nad nimi „zavřela voda“, alespoň co se sdělovacích prostředků týče. Přestože byli piloti pro MOL novinářům představeni, vzápětí se ponořili do relativní anonymity a v ní setrvali v mnohých případech i několik dekád. V případě kosmonautů určených pro program Almaz měli zainteresovaní nepoměrně jednodušší práci. V rámci sovětského kosmického pilotovaného programu vše překrýval velmi hustý závoj tajnůstkaření. Do okamžiku, než se některý z kosmonautů-čekatelů vydal za brány atmosféry, byl pouze anonymním obličejem a pokud se jeho existence například prostřednictvím reportáže dostala mimo zdi Střediska pro výcvik kosmonautů, nikdy nebylo zmíněno jméno dotyčného, natož program, do něhož byl zahrnut. O to více tento úzus platil pro vojenské projekty, jakým byl i Almaz.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗