Články

  • ŽIVĚ: Další pokus Rocket 3.3

    Matěj Soukup4 komentáře

    Dnes bychom se měli dočkat dalšího pokusu o start malé rakety Rocket 3.3 od firmy Astra space. Minulý pokus o start byl přerušen dvě vteřiny před startem při zážehu motorů Delphin na prvním stupni. Podle vyjádření firmy Astra měl přerušení startu na svědomí problém s telemetrií. Při pondělním pokusu to ale vypadalo, že se firma pokusí o start znovu, ale nakonec se Astra space rozhodla pondělní pokus úplně zrušit. Doufejme tedy, že při dnešním pokusu start proběhne úspěšně a bez dalších odkladů.

  • ŽIVĚ: OneWeb 13 aneb Koroljovův kříž nad Kourou

    ŽIVĚ: OneWeb 13 aneb Koroljovův kříž nad Kourou

    Matěj Horák5 komentářů

    Rakety Sojuz jsou v současnosti nejpoužívanější ruské rakety. Jejich vývoj má kořeny už v dávných dobách vesmírných závodů mezi USA a SSSR. Nejčastějším místem, odkud tyto rakety startují, je kosmodrom Bajkonur, který můžeme nalézt v Kazachstánu. V těchto měsících tam teploty ale bývají často pod bodem mrazu kolem -5°C. Ne každý Sojuz si ale musí vytrpět mrazivé podnebí kazašské stepi, než se vydá vstříc obloze, protože vzdušnou čarou cca 13 000 km dál se ve Francouzské Guyaně nachází kosmodrom CSG. Tam už je o něco lépe, protože se tam v těchto měsících teploty pohybují kolem 25°C. Horkých dnů si momentálně na evropském kosmodromu užívá raketa Sojuz 2.1b a spolu s ní i 34 družic OneWeb. Tato raketa se s spolu se svým nákladem vydá už dnes na cestu vstříc oběžné dráze Země.

  • Jiří Podolský – Testy Einsteinovy relativity – proč dnes důvěřujeme této krásné teorii (27.1.2022)

    Jiří Podolský – Testy Einsteinovy relativity – proč dnes důvěřujeme této krásné teorii (27.1.2022)

    Vítězslav ŠkorpíkŽádné komentáře

    Gravitace je síle, kterou zná lidstvo v určité podobě od nepaměti. Její poznání se však velmi vyvíjelo, od prvotních pokusů o seriózní pochopení ve starověkém Řecku, přes Keplerův model až po Newtonovu teorii, která se měla za tak prokázanou, že se jí začalo říkat Newtonův gravitační zákon, nikdo si totiž nedokázal představit, že by byla překonána. Přesně to se však stalo, když německý fyzik Albert Einstein publikoval v roce 1915 obecnou teorii relativity. Současný model gravitace se považuje rovněž za velmi dobře podpořený experimentálními daty, ani za 106 let se fyzikům nepodařilo předložit věrohodnou pokročilejší hypotézu a Einsteinova teorie přežívá všechny pokusy o vyvrácení ze strany odborníků i pseudovědců. A nejen že přežívá, triumfuje na celé čáře. Každý další pokus o nahlodání její důvěry vede naopak k čím dál přesnějšímu potvrzování. Jaké jsou ale vlastně důkazy pro obecnou teorii relativity? To se v závěrečné přednášce cyklu Přednášky z moderní fyziky pořádaného Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy pokusí nastínit Jiří Podolský z…

  • Superheavy B4 a Starship S20 znovu spojené

    Superheavy B4 a Starship S20 znovu spojené

    Matěj Soukup1 komentář

    Dnes jsme se na nejjižnějším cípu Texasu dočkali druhého spojení Superheavy B4 a Starship S20. Prezentace Elona Muska, na které představí novinky ohledně tohoto programu, se rychle blíží a na našem webu Vás o ní budeme informovat. Prezentace se bude konat u orbitální rampy právě před spojenou Superheavy s kosmickou lodí Starship. Šestého února byl na startovní stůl usazen prototyp Superheavy B4 a dnes se Starship S20 podruhé spojila se Superheavy, ale tentokrát ne pomocí jeřábu, ale spojení zajistil záchytný systém nazývaný Mechazilla. Ta bude sloužit k zachytávání raket Superheavy a kosmické lodi Starship při přistání a následně je bude spojovat na sebe. Mechazilla v posledních dnech podstoupila testy s vodními vaky, které simulovaly hmotnost rakety. Předevčírem se na ramenech vyklopily piny, za které se bude Superheavy i Starship zvedat. Včera po půlnoci byla Starship, která do té doby stála poblíž orbitální rampy přesunuta k OLIT a ramena uchopila Starship za body pod horními klapkami a dnes ve 03:06 našeho…

  • Stopaři na cestě k Měsíci #3: LunaH-Map

    Stopaři na cestě k Měsíci #3: LunaH-Map

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Již potřetí se podíváme na sekundární náklad, který bude vynesen během očekávané mise Artemis I – při této misi vůbec poprvé odstartuje raketa SLS a vyšle novou loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Společně s primární misí je však připraveno deset velmi zajímavých CubeSatů, které budou plnit rozličné a mnohdy naprosto unikátní úkoly. Jedním z těch, které mají šanci výrazně rozšířit naše poznání v určité věci, která bude důležitá pro další výzkum Měsíce, je LunaH-Map. Tento CubeSat má totiž za úkol zmapovat zásoby vodíku na Měsíci tak podrobně, jako to neudělala ještě žádná mise před ním. A přitom se jedná o univerzitní projekt! Navíc tento CubeSat musel řešit mnoho provozních technologických výzev a představuje jeden z vrcholů současného vědeckého výzkumu pomocí takto malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.

  • Nejnovější porci Starlinků ovlivnila geomagnetická bouře

    Nejnovější porci Starlinků ovlivnila geomagnetická bouře

    Dušan Majer10 komentářů

    Třetího února v 19:13 SEČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která v rámci mise Starlink 4-7 dopravila na oběžnou dráhu 49 nových telekomunikačních družic této sítě. Druhý stupeň nosiče dopravil náklad na požadovanou dráhu s perigeem (nejbližším bodem oběžné dráhy) ve výšce 210 kilometrů nad Zemí, kde se družice oddělily. SpaceX pokaždé vypouští své družice na takto nízké dráhy, aby v případě, že nějaká družice neprojde sérií kontrol po oživení, nezůstávala na oběžné dráze zbytečně dlouho. Odpor okolního prostředí v této výšce se postará o rychlý zánik dané družice v atmosféře. Vypuštění na nižší oběžnou dráhu sice klade na družice vyšší nároky pro dosažení finální dráhy, ale jde o jednoduchou a účinnou pojistku proti tomu, aby kolem Země obíhaly neaktivní družice, které mohou představovat riziko. Nyní se tato pojistka bude hodit.

  • Jak JWST zkalibruje své primární zrcadlo?

    Jak JWST zkalibruje své primární zrcadlo?

    Dušan Majer4 komentáře

    Minulý týden začal tři měsíce trvající proces superjemného zarovnávání šestiúhelníkových segmentů, které tvoří primární zrcadlo Dalekohledu Jamese Webba. Členové pozemního týmu se také dočkali prvních snímků vykreslených fotony, které prošly  celou optickou sestavou teleskopu a byly zachyceny přístrojem NIRCam (Near Infrared Camera). Tento milník představuje první důležitý krok k tomu, aby mohl teleskop pořizovat snímky, které jsou zatím nezaostřené. Pozemní tým tyto na první pohled nekvalitní snímky využije k tomu, aby pomalu a velmi jemně vyladil celý teleskop. Jsme tedy na samotném začátku tohoto procesu, ale odborníky těší, že dosavadní výsledky odpovídají očekáváním a simulacím. Tento článek, který popíše celý složitý a dlouhotrvající proces, vznikl překladem originálního článku, jehož autoři jsou ti nejpovolanější – Scott Acton a Chanda Walker z firmy Ball Aerospace, kteří mají na starost řízení optických ploch a Lee Feinberg, který zodpovídá za optické prvky Webbova teleskopu.

  • Lockheed Martin vyrobí raketu pro start z Marsu

    Lockheed Martin vyrobí raketu pro start z Marsu

    Dušan Majer11 komentářů

    NASA oznámila, že společnost Lockheed Martin Space postaví malou a lehkou raketu MAV (Mars Ascent Vehicle), která v rámci programu MSR dopraví vzorky hornin a atmosféry z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Projekt historicky první dopravy vzorků z Marsu na Zemi je tak opět o krok blíže. „Tento průkopnický počin je předurčen k tomu, aby inspiroval celý svět. Až první robotická mise získá vzorek z jiné planety, půjde o významný krok, který nakonec pomůže vyslat první astronauty na Mars,“ uvedl administrátor NASA Bill Nelson a dodal: „Americká investice do programu návratu vzorků z Marsu naplní prioritní cíle planetárního průzkumu a prokáže náš závazek globálnímu partnerství. Zajistí také, že NASA zůstane lídrem v oblasti […]

  • Almaz – diamanty na orbitě (11. díl)

    Almaz – diamanty na orbitě (11. díl)

    Ondřej Šamárek10 komentářů

    Nešťastné rozhodnutí o realizaci civilních stanic DOS souběžně s vojenskými stanicemi OPS dostalo pracovníky závodu ZICh ve Filách pod obrovský tlak. Přestože ZICh patřil do organizační struktury konstrukční kanceláře CKBM, nejméně třetinu kapacity, času a personálu si vyžádala stavba stanic DOS ve prospěch konkurenční kanceláře CKBEM (v květnu 1974 přejmenované na NPO Eněrgija). Pro tým Vladimira Čeloměje to znamenalo velmi nepříjemnou pozici, kdy se ne vlastní vinou ocitli na “vedlejší koleji“ a museli velmi tvrdě soupeřit s Eněrgijí o veškeré zdroje. A pohříchu se nejednalo pouze o kapacitu ZICh. Obrovským problémem byly dodávky od subdodavatelů, kteří pochopitelně také pociťovali obrovský tlak ze strany svých zákazníků. Jak se vyjádřil pracovník jedné ze subdodavatelských firem, „kdo na nás tlačí víc, tomu vyhovíme“. Vinou těchto podmínek se nejenže výrazně opožďovaly práce na stanicích Almaz (připomeňme, že původně se dokonce počítalo s eskadrou šesti současně provozovaných stanic, což se, vzhledem k popisované situaci, blížilo k oblasti sci-fi), ale také na stanicích DOS. Přes extrémně…

  • Probíhá skládání rakety Atlas V

    Probíhá skládání rakety Atlas V

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Firma ULA se pochlubila dalším krokem, který povede ke startu rakety Atlas V ve verzi 541. Při této misi bude vynesena družice GOES-T – společný projekt agentur NASA a NOAA. Tato družice má poskytnout data pro předpovědi počasí i pokročilé snímkování a měření vlastností atmosféry. Atlas V doručí družici na protáhlou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární, která bude vůči rovníku jen lehce skloněna. Této dráhy dosáhne horní stupeň Centaur s pomocí tří zážehů. Díky této optimalizované dráze bude družice k přechodu na finální pozici potřebovat méně pohonných látek, což jí prodlouží provozní dobu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗