Články

  • Zkoušky 17 režimů vědeckých přístrojů JWST

    Zkoušky 17 režimů vědeckých přístrojů JWST

    Vzpomínáte si na článek, který jsme vydali začátkem února? Webbův teleskop v té době již dokončil rozkládání své mimořádně složité konstrukce a my jsme Vám v článku představili sedm kroků, které čekaly na inženýry, aby bylo možné optimálně seřídit zrcadla, která měla fungovat jako jeden optický celek. Dnes již jsou všechny optické prvky teleskopu optimálně seřízeny vůči přístrojům a proto může začít fáze uvádění čtyř špičkových palubních vědeckých přístrojů do provozu. Celkem tyto přístroje nabízí 17 pracovních režimů, které se budou muset otestovat – jen tak bude možné ověřit, že je jedinečná observatoř připravena na začátek vědecké služby, k čemž by mělo dojít letos v létě. Jakmile inženýři uznají, že všech 17 režimů funguje, bude Webbův teleskop připraven k zahájení vědeckých pozorování. Tento článek je překladem textu, který vypracovala osoba mimořádně povolaná – Jonathan Gardner, zástupce vedoucího vědeckého pracovníka projektu z Goddardova střediska.

  • ŽIVĚ A ČESKY: 53 kusů družic Starlink startuje

    ŽIVĚ A ČESKY: 53 kusů družic Starlink startuje

    Je 6. května 2022 a z floridské rampy LC-39A startuje raketa Falcon 9 tradičně s družicemi Starlink. O 8 dní později, tedy 14. května 2022, se má k obloze vydat další část této konstelace. Konkrétně se bude jednat o 53 kusů těchto družic. Kromě data startu se také mění i místo, odkud Falcon 9 vzlétne. Místo floridského kosmodromu se přesuneme na opačný konec USA, konkrétně na Vandenbergovu kosmickou základnu, odkud si budeme moct start vychutnat tentokrát. Není to však novinka, neboť rakety Falcon 9 z tohoto kosmodromu startují zcela běžně. Nákladem bude již zmiňovaný Starlink, který se stane součástí konstelace, která bude později poskytovat internetové připojení po celé planetě. Z názvu mise (Starlink 4-13) můžeme zjistit, že tato várka zamíří do takzvané „Group 4“, která obíhá Zemi ve výšce 540 kilometrů. Raketa doručí svůj náklad na dráhu ve výšce 306 × 315 km se sklonem vůči rovníku 53,2°.

  • #3 Aktuality o Starship: Rok od startu SN15 a další prohlídka Starbase

    #3 Aktuality o Starship: Rok od startu SN15 a další prohlídka Starbase

    Máme tu další díl Aktualit o Starship, kde si shrnujeme aktuální dění na základně Boca Chica v americkém státě Texas a v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Minule jsme se zaměřili na poškozený prototyp Superheavy B7, stavbu Superheavy B8, dovoz motorů Raptor druhé generace do Texasu a na stavbu rampy pro Starship na Floridě. Dnes si připomeneme výročí startu Starship SN15, sestavení Starship S24, opravu prototypu Superheavy B7 a jeho testování, jaké využití našel prototyp Starship SN16 a také bychom se poslední květnový den mohli dočkat zveřejnění výsledků environmentální studie od Federální Letecké Správy.

  • Členům posádky mise Polaris Dawn brzy začne výcvik

    Členům posádky mise Polaris Dawn brzy začne výcvik

    Čtyřčlenné posádce, která se vydá na první soukromou misi, při které bude uskutečněn výstup do volného prostoru, začíná první měsíc výcviku. Jared Isaacman – velitel mise Polaris Dawn – tweetoval, že posádka začne koncem tohoto měsíce trénovat na svůj průkopnický let, jehož cílem je dostat se dále od Země, než lidé byli od poslední mise Apollo v roce 1972. Start mise Polaris Dawn proběhne nejdříve v listopadu letošního roku a apogeum oběžné dráhy bude ve výšce 1 400 kilometrů. Posádku budou tvořit dvě zaměstnankyně SpaceX Sarah Gillis a Anna Menon, stíhací pilot amerického letectva ve výslužbě Scott Poteet a Jared Isaacman. Během výcviku by měly členové posádky absolvovat nácvik na simulátoru Crew Dragonu ve SpaceX a také se zúčastní nácviku v bazénu, kde si budou moci vyzkoušet, jaký bude pobyt v mikrogravitaci.

  • NASA věří iontovému pohonu u malých družic

    NASA věří iontovému pohonu u malých družic

    Cesta k Měsíci, Marsu a jednou i někam dál bude vyžadovat flotilu lodí, sond a dalších strojů různých velikostí a tvarů, mezi kterými najdeme masivní rakety s tahem tisíců tun až po malé sondy s iontovým pohonem, které by se Vám vešly do dlaně. Desítky let se inovátoři na Glennově středisku snaží vyvíjet výkonné systémy tzv. elektrického pohonu. NASA tento výraz v posledních letech používá pro iontové pohony. Výraz elektrický pohon totiž může být v souvislosti s kosmonautikou pro leckoho matoucí. Tyto systémy využívají energii ze Slunce, aby ionizovaly inertní plyny, které jsou velkou rychlostí vyvrhovány pryč, což vytváří mimořádně efektivní pohon. Vyšší efektivita využívání pohonných látek znamená, že pohon vyžaduje méně pohonného média, což snižuje náklady na start. Současně dává inženýrům možnost už při návrhu snížit celkovou hmotnost sondy, případně může hmotnost zůstat stejná – pouze se na palubu dostane více užitečné zátěže – od technologických demonstrátorů po výkonné vědecké přístroje.

  • Přístroj MIRI z JWST ukazuje svůj potenciál

    Přístroj MIRI z JWST ukazuje svůj potenciál

    O tom, že Teleskop Jamese Webba je zarovnaný na všechny čtyři vědecké přístroje, jsme už informovali. Nyní se můžeme podrobněji podívat na snímek, který byl představen už před několika dny. Konkrétně se jedná o snímek, který v rámci závěrečného zarovnávání pořídil nejchladnější přístroj na palubě – MIRI. Jeho testovací snímek na vlnové délce 7,7 mikrometrů zachycuje část Velkého Magellanova mračna. Tento malý souputník Mléčné dráhy poskytl k testům výkonu Webbova teleskopu husté hvězdné pole.

  • Čtvrtá nákladní loď Tianzhou přivezla zásoby

    Čtvrtá nákladní loď Tianzhou přivezla zásoby

    Čína vypustila 9. května na oběžnou dráhu nákladní loď Tianzhou 4, která ve svých útrobách dopravila na zárodek orbitálního komplexu nářadí, pohonné látky, ale i potraviny, které budou k dispozici posádce, která sem v červnu dorazí na další dlouhodobý pobyt. Start, který vysílala živě čínská státní televize, proběhl v 19:56:37 SELČ – právě v tu chvíli totiž otáčení planety Země dostalo startovní rampu na kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan do blízkosti roviny oběhu stanice Tiangong. Bezpilotní kosmická loď se k čínské stanici připojila 10. května ve 2:54 SELČ, tedy zhruba sedm hodin po startu. Trojice kosmonautů, kteří se chystají na start v lodi Shenzhou 14 (plánovaný start příští měsíc) vybalí z lodi Tianzhou 4 dovezený náklad, až dorazí na stanici.

  • InSight zachytil zatím nejsilnější marsotřesení

    InSight zachytil zatím nejsilnější marsotřesení

    Americký marsovský lander InSight zaznamenal zatím nejsilnější „třesení“ pozorované mimo planetu Zemi. Marsotřesení o odhadové intenzitě 5. magnitudy přišlo 4. května 2022 během 1222. solu, který InSight tráví na Marsu. Tyto otřesy se přidaly do katalogu více než 1300 marsotřesení, která InSight zaznamenal od svého přistání na Marsu v listopadu 2018. Do této doby nejsilnější marsotřesení (magnituda 4,2) bylo zachyceno 25. srpna 2021. Sonda InSight byla k Marsu vyslána s citlivým seismomentrem (dodaným francouzskou agenturou CNES), aby studovala vnitřní vrstvy planety. Seismické vlny prochází materiálem v kůře, plášti i jádru a přitom se různě odráží. Analýza těchto vln může seismologům pomoci určit hloubku a rozložení těchto vrstev. Poznatky o struktuře Marsu pak mohou pomoci lépe porozumět vzniku všech kamenných kosmických objektů – včetně Země a Měsíce.

  • Gateway (květen 2022)

    Gateway (květen 2022)

    Na náhledové fotografii k dnešnímu článku je maketa modulu HALO připravované kosmické stanice Gateway. Maketa bude po dokončení používána pro trénink astronautů v Johnsonově vesmírném středisku NASA. Modul HALO konstrukčně vychází z nákladní kosmické lodi Cygnus. S průměrem modulu 3,07 metru proto astronauti už mají letové zkušenosti, HALO však bude protažený na délku sedmi metrů. Na začátku našeho seriálu měla být prvním pilotovaným letem Orionu ke stanici Gateway mise Artemis 3. Časem se však plán mise změnil a prioritu dostal pilotovaný let na Měsíc. Protože Gateway v té době ještě nemá být na oběžné dráze Měsíce, bylo rozhodnuto připojit Orion přímo k lunárnímu landeru. Přesto přípravy mise v seriálu nadále sledujeme. Návštěva Gateway tak čeká až posádku mise Artemis 4. Minulý díl se zabýval hlavně finančními záležitostmi, čtenáři však měli příležitost zhlédnout i fotografie z výroby Orionů pro Artemis 3 a Artemis 4.

  • Vadný ventil vyměněn, SLS se na rampu vrátí koncem května

    Vadný ventil vyměněn, SLS se na rampu vrátí koncem května

    Od návratu rakety SLS do haly VAB (Vehicle Assembly Building) pracovaly týmy inženýrů na opravě rakety, aby se mohla koncem května vydat zpět na rampu LC-39B a dokončit wet dress rehearsal test. Při této zkoušce se simuluje odpočet před startem, který je zastaven pár vteřin před zážehem motorů. Jedním testem je tak ověřena pozemní infrastruktura, tankování pohonných látek do rakety a také, že jde palivo (kapalný vodík) a okysličovadlo (kapalný kyslík) z rakety bez problémů odčerpat. Zároveň si také pracovníci, kteří řídí start mohou procvičit postupy, které se potom využijí při startu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗