Články

  • Indický rakeťák Kailasavadivoo Sivan (1. díl)

    Kailasavadivoo Sivan, znám spíše jako K. Sivan, vstoupil do řad Indické kosmické agentury ISRO už v roce 1982, a po téměř 36 letech se stal i jejím ředitelem. Převzal otěže po A.S. Kiran Kumarrovi 15. ledna 2018. Původně na 3 roky, ale v prosinci 2020 mu vláda prodloužila funkční období o jeden rok, do ledna 2022. Po čtyřech letech ve funkci odešel a předal své předsednictví, ve kterém ho nahradil S. Somanath. Jaké bylo uplynulé období ISRO pod vedením tohoto muže, který raketám a kosmonautice zasvětil celý svůj život? Řada věcí se povedla, a naopak došlo i na nezdary. Není od věci si udělat bilanci a ohlédnout se zpět za významnou osobností indické kosmonautiky. 

  • Dvojice komunikačních družic dorazila na Floridu

    Dvojice komunikačních družic dorazila na Floridu

    Nákladní loď přivezla na Cape Canaveral geostacionární komunikační družice SES 22 a Nilesat 301, které čeká v červnu start na raketách Falcon 9. Nilesat 301 by měl startovat 10. června z rampy SLC-40 a SES 22 bude následovat koncem měsíce. Firma Thales Alenia Space sestavila obě družice ve výrobním závodě ve francouzském Cannes a počítalo se s tím, že je přes Atlantik dopraví ruský nákladní letoun An-124 provozovaný ruskou společností Volga-Dněpr Airlines. Tento způsob přepravy se používal desítky let pro přepravu těžkých družic z jejich výrobních závodů na kosmodromy. Ovšem zákaz letů ruských letounů nad americkým i evropským územím vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu způsobil, že výrobci družic museli hledat záložní řešení pro dopravu svých družic na místo startu.

  • Kosmotýdeník 505 (15.5. – 22.5.)

    Kosmotýdeník 505 (15.5. – 22.5.)

    Pomalu končí pro kosmonautiku poměrně důležitý týden, během kterého přibyla na seznam nová kosmická loď, která zatím v nepilotovaném režimu doletěla k ISS a spojila se s ní. V Kosmotýdeníku se krom tohoto budeme věnovat také sondě Solar Orbiter a jejímu blízkému průletu kolem Slunce, který přinesl řadu zajímavých dat a poznatků. V dalších tématech se krom Starlineru zaměříme také na aktuální vysokou kadenci startů rakety Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Evropské inkubátory KUBIK na ISS

    Vesmírná technika: Evropské inkubátory KUBIK na ISS

    Na Mezinárodní kosmické stanici ISS probíhá v každém okamžiku celá řada vědeckých experimentů. Ty by se ale nemohly uskutečnit bez nejrůznějších zařízení, ve kterých mohou experimenty probíhat. Jedním z důležitých systémů, které umožňují výzkum, jsou všestranné evropské inkubátory KUBIK, které slouží především biologickému výzkumu. Ačkoliv disponují pouze jednoduchou elektronikou, nabízí flexibilní vnitřní uspořádání, ve kterém nechybí ani možnost využití malé odstředivky.

  • Co nám může sonda Planck prozradit o velikosti a tvaru vesmíru?

    Co nám může sonda Planck prozradit o velikosti a tvaru vesmíru?

    V loňském roce se kosmologie dostala i do prostředí sdělovacích prostředků a sociálních sítí. O odborných tématech souvisejících s naším vesmírem najednou debatovali i běžní lidé na internetu. A není divu, francouzsko-německá skupina kosmologů uveřejnila vědeckou studii, která se na základě analýzy dat ze sondy Planck snaží vyřešit záhady, které fyziky i veřejnost zajímají velmi dlouho. Jak velký je náš vesmír? A jaký má tvar? Pokud vás zmíněný výzkum minul, odpovědi jsou možná poněkud překvapivé. Jak jsou však dané výsledky relevantní? Je skutečně na místě jejich velmi odvážná interpretace, které se dopouštěla řada diskutujících v internetových diskuzích?

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starliner poprvé přilétá k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Starliner poprvé přilétá k ISS

    Dnes v 0:54 SELČ odstartovala z floridské rampy SLC-41 raketa Atlas V ve verzi N22 s kosmickou lodí Starliner, kterou čeká opravná bezpilotní testovací mise OFT-2. Starliner se usadil na oběžné dráze a začal pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici, ke které v rámci předešlé mise vinou závad nedorazil. Pozemní týmy zatím evidují pouze dvě technické anomálie menšího rozsahu. Zástupci Boeingu na tiskové konferenci oznámili, že dva motory OMAC potkala závada, což však nevadí, jelikož je celý systém vícenásobně zajištěn. Druhá anomálie se týká pomalejšího rozjezdu systému, který chladí kabinu lodi. Ani jedna z těchto událostí by však neměla mít vliv na plánovaný přílet lodi ke stanici. K automatickému připojení by mělo dojít v sobotu kolem 1:10 našeho času.

  • Skafandry EMU mají opět problém s vodou

    Skafandry EMU mají opět problém s vodou

    Zástupci NASA 17. května oznámili, že stárnoucí skafandry z éry raketoplánů, které pobývají na Mezinárodní kosmické stanici, byly nyní označeny jako „no-go“ pro provozní běžně plánované výstupy do volného kosmického prostoru. Tento stav bude trvat do chvíle, než se provede analýza, která má zjistit, co vedlo k tomu, že se během březnového výstupu dostalo do astronautovy přilby nadměrné množství vody. Skafandry EMU (extra-vehicular mobility units) se ale stále mohou používat pro mimořádné opravy, případně pro řešení nečekaných závad, pokud s tím budou pozemní týmy po zhodnocení celkových rizik souhlasit.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starliner startuje na opravnou misi

    ŽIVĚ A ČESKY: Starliner startuje na opravnou misi

    Konečně jsme se dočkali. Kosmická loď Starliner na vrcholu rakety Atlas V je konečně připravena ke startu na rampě SLC-41 na Floridě. Problémové ventily na servisním modulu byly vyměněny a po opravdu dlouhé době je Atlas V i se Starlinerem připravena ke startu. Ten je plánován na pátek v 00:54 našeho času a kosmická loď se k ISS připojí o dvacet čtyři hodin později (21. května 01:10 SELČ). Starliner má v průměru 4,56 metru a je tak o trochu širší než Crew Dragon od SpaceX. Je dělaný na to, aby dokázal na ISS dopravit až sedmičlennou posádku, u stanice strávit sedm měsíců a jedna kabina by měla absolvovat až deset letů do vesmíru. Létat může na raketách Atlas V, Falcon 9, Delta IV a Vulcan. Boeing plánuje využívat dvě kosmické lodě, které by měly obsloužit všechny plánované mise Starlineru.

  • NASA je za současné situace jediným vhodným partnerem, říká Michal Václavík o misi ExoMars

    NASA je za současné situace jediným vhodným partnerem, říká Michal Václavík o misi ExoMars

    Jedním z vrcholů, které měla kosmonautika v roce 2022 přinést, měl být start rakety Proton-M s misí Exomars 2022. Ta se v minulých letech potýkala s různými technickými problémy a potkaly ji i několikaleté odklady. Nyní je již technika připravena, ale přesto ke startu nedojde. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu totiž Evropská kosmická agentura přerušila spolupráci s Ruskem na tomto projektu. Bylo jasné, že se musí najít náhradní řešení – a ne jen jedno. Celý projekt je totiž značně komplikovaný a svou roli hrají kromě technických otázek roli i finance. Jak je na tom celý projekt v současné době, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce.

  • Vše co potřebujete vědět o misi OFT-2

    Vše co potřebujete vědět o misi OFT-2

    Orbital Flight Test-2 (OFT-2), neboli orbitální letový test 2, je označení pro start kosmické lodi Starliner od Boeingu na raketě Atlas V od United Launch Alliance z rampy SLC-41 na Mysu Canaveral na druhou testovací misi bez posádky. Očekává se, že Starliner se k Mezinárodní vesmírné stanici připojí o dvacet čtyři hodin později s více než 360 kilogramy nákladu na palubě.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗