Články

  • Pokec s kosmonautixem – květen 2022

    Pokec s kosmonautixem – květen 2022

    Člověk se ani nenaděje a další měsíc je pryč – máme tu opět poslední pátek v měsíci. Když se ale ohlédneme za událostmi, které nám uplynulé 4 týdny přinesly, je jasné, že se toho stalo opravdu hodně. Můžeme si tedy být jistí, že i ve 41. díle tradičního Pokecu s kosmonautixem bude o čem mluvit. Pokud tedy máte čas a chuť, srdečně Vás zveme ke sledování našeho živě vysílaného formátu, ve kterém po dobu zhruba dvou hodin odpovídáme na dotazy, které napíšete do chatu. Jste to tedy právě Vy, kdo rozhoduje o tématech. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer.

  • Starliner úspěšně zakončil bezpilotní testovací misi

    Starliner úspěšně zakončil bezpilotní testovací misi

    Poté, co se kosmická loď Starliner dokázala úspěšně spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS, přišla závěrečná fáze testovací mise – po zhruba šesti dnech na nízké oběžné dráze se vrátit zpět na Zemi. Kosmická loď se v automatickém režimu odpojila od orbitálního komplexu 25. května ve 20:36 SELČ. V tu chvíli skončil její pobyt u orbitální laboratoře. Na přistání návratové kabiny  dohlížely týmy expertů z NASA i Boeingu. Kabina se na padácích snesla do armádní základny White Sands Missile Range Facility v Novém Mexiku, konkrétně do White Sands Space Harbor. K dosednutí došlo 26. května v 0:49 SELČ.

  • O krok blíže k misi Artemis III

    O krok blíže k misi Artemis III

    Zatímco specialisté pracují na přípravě mise Artemis I, jejich kolegové už staví rakety SLS pro další lunární mise programu Artemis. Společnost United Launch Alliance již ve výrobním závodě v alabamském Decaturu dokončila přípravu dvou důležitých částí horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage), který při misi Artemis III pošle loď Orion s astronauty k Měsíci. Tento horní stupeň vznikající ve spolupráci ULA a Boeingu poskytne misi Artemis III pohon ve chvíli, kdy se sestava díky pomocným motorům na tuhé pohonné látky a centrálnímu stupni dostane na oběžnou dráhu. Poté, co ICPS dokončí svou práci už bude změny dráhy zajišťovat Orion sám. Na náhledové fotce článku vidíme vodíkovou nádrž stupně ICPS pro misi Artemis III, která bude již brzy spojena s tzv. intertankem, jehož fotku najdeme pod tímto odstavcem.

  • SpaceX vymění tepelný štít lodi Crew Dragon

    SpaceX vymění tepelný štít lodi Crew Dragon

    Příští pilotovaná mise lodi Crew Dragon mířící k ISS je naplánovaná na září letošního roku. NASA 24. května oznámila, že loď dostane jiný tepelný štít, než se kterým se původně počítalo, jelikož jeho kompozitní podklad neprošel schvalovacími zkouškami z důvodu výrobní vady. Kompozitní struktura lodi Crew Dragon má průměr 4 metry a nachází se na spodní části návratové kabiny. Důležité je, že se tepelný štít dá od návratové kabiny odpojit, takže je možné měnit tepelné štíty mezi jednotlivými exempláři. Na tuto kompozitní strukturu jsou pak usazeny dlaždice tepelné ochrany, jejichž úkolem je chránit kabinu před spalujícím žárem, který na konci každé mise doprovází návrat do atmosféry.

  • ŽIVĚ: Bezpilotní Starliner se vrací na Zemi

    ŽIVĚ: Bezpilotní Starliner se vrací na Zemi

    Minulý týden jsme byli svědky startu rakety Atlas V, která na oběžnou dráhu dopravila bezpilotní testovací loď Starliner od firmy Boeing. Ta se nakonec automaticky připojila k Mezinárodní kosmické stanici. Dlouho se tu však neohřeje – to ostatně ani nebylo v plánu. Už včera ve 21:00 posádka Mezinárodní kosmické stanice uzavřela průlez mezi ISS a lodí. Jde o přípravu na odlet Starlineru, ke kterému dojde už dnes večer. Přistání pak bude následovat necelou hodinu po půlnoci v Novém Mexiku. NASA připravila vyhrazený přímý přenos z deorbitačního zážehu a přistání lodi, který začne ve 23:45. Dá se předpokládat, že NASA TV bude vysílat i proces odpojení lodi od stanice.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Další český CubeSat míří na oběžnou dráhu

    ŽIVĚ A ČESKY: Další český CubeSat míří na oběžnou dráhu

    Dva měsíce utekly jako voda a na rampě SLC-40 je již připravena raketa Falcon 9, která se 25. května vydá na již pátou sdílenou misi Transporter 5. Při programu Transporter je na jedné misi vyneseno několik desítek družic pro velké množství zákazníků, kteří si mezi sebe rozdělí náklady na start a místo toho, aby platily kolem padesáti milionů dolarů za vynesení své družice, cena spadne na pouhý jeden milion amerických dolarů, pokud má družice hmotnost do 200 kilogramů. Za každý další kilogram se potom připlácí 5 a půl tisíce dolarů. S touto cenou nemůže SpaceX konkurovat ani raketa Electron od firmy Rocket Lab, kde se cena za start pohybuje mezi sedmi a osmi miliony dolarů. Je ale potřeba říci, že tyto sdílené mise mají i své nevýhody a to, že se nějací zákazníci musejí smířit s tím, že třeba jejich družice nebude na oběžné dráze, kterou by chtěli.

  • Start sondy Psyche odkládá softwarová chyba

    Start sondy Psyche odkládá softwarová chyba

    Start americké vědecké sondy Psyche na raketě Falcon Heavy od SpaceX byl naplánován na 1. srpna. Tehdy k němu však nedojde, jelikož byl start odložen nejdříve na 20. září. Pozemní týmy totiž během softwarových zkoušek objevily závadu. Bezpilotní sonda dorazila na Kennedyho středisko na Floridě 29. dubna, kdy ji sem od kalifornské JPL dovezl americký armádní transportní letoun. Experti se pak postarali o přesun kontejneru s pečlivě řízeným vnitřním prostředím do čisté místnosti na Payload Hazardous Servicing Facility. Tady byl kontejner otevřen a uvnitř uložená sonda mohla být připojena k manipulační konstrukci, na které mohla proběhnout série hardwarových a softwarových zkoušek. Ty měly ověřit, že sonda bezpečně přečkala přesun přes celé Spojené státy.

  • Sonda Lucy natočila zatmění Měsíce

    Sonda Lucy natočila zatmění Měsíce

    Zatmění Měsíce, ke kterému došlo v noci z 15. na 16. května zaujalo mnoho lidí, ale jelikož šlo o astronomický jev, bylo to mimo naše kosmonautické zaměření. Dnes se však k této události vrátíme, protože ačkoliv fotek a videí ze zatmění bylo mnoho, žádný pozorovatel nemohl nasnímat tento jev z úhlu, z jakého jej viděla sonda Lucy. Ta se totiž v době zatmění nacházela ve vzdálenosti zhruba 100 milionů kilometrů od Země – to pro lepší představu zhruba odpovídá 2/3 vzdálenosti Země od Slunce. Sonda využila svou nejpodrobnější kameru L’LORRI, která je vybavena teleobjektivem, aby zaznamenala, jak naše planeta vrhla na Měsíc svůj stín.

  • InSight umírá

    InSight umírá

    Lander InSight na Marsu postupně ztrácí výkon a očekává se, že koncem tohoto léta skončí vědecké fáze mise a do prosince NASA spolu s JPL očekává, že InSight bude mít tak málo energie, že přestane komunikovat. Dosud tento zajímavý lander detekoval více než 1 300 zemětřesení a lokalizoval oblasti Marsu náchylné k zemětřesení. To nejsilnější o odhadované intenzitě 5. magnitudy bylo zachyceno 4. května letošního roku. Informace shromážděné z těchto zemětřesení umožnily vědcům změřit hloubku a složení kůry, pláště a jádra Marsu. Kromě toho InSight zaznamenal data o počasí a zaměřil se také na zkoumání zbytku magnetického pole Marsu.

  • Sonda JUICE míří na testy!

    Sonda JUICE míří na testy!

    Evropská sonda JUICE vstoupila do závěrečné fáze vývoje. Dokončený letový hardware se nyní přesouvá do francouzského Toulouse, konkrétně do firmy Airbus Defence & Space, kde podstoupí důkladné zkoušky. Sonda již byla plně sestavena, takže zmíněné testy proběhnou v kompletní letové konfiguraci. Start JUICE se totiž nezadržitelně blíží. Z evropského kosmodromu v Kourou ve Francoizské Guyaně by měla na svou cestu vyrazit už v dubnu roku 2023.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗