Odebrat vzorky na Měsíci není jen tak. Aby to měli astronauti z programu Apollo co možná nejjednodušší, dostali k dispozici různé nástroje pro odběr různých typů vzorků. Povrchové vzorky se tak odebíraly vším možným – od lopat přes lopatky a naběračky až po speciální hrábě. Jednotlivé nástroje se navíc průběžně měnily podle zkušeností z jejich praktického používání předešlými lunárními posádkami.
Agentura NASA oznámila 7. září, že pro dodání „systémů pro vycházky na Měsíci“ pro misi Artemis III, vybrala firmu Axiom Space. Půjde o návrat lidí na povrch měsíce po více než 50 letech. Tato smlouva – mimochodem první uzavřená v rámci smlouvy na kosmické skafandry vyvíjené v konkurenčním režimu – se týká zakázky na vývoj nové generace skafandru Artemis, ale také podpůrných systémů a demonstrace jejich použití na povrchu Měsíce během mise Artemis III. Uzavřením této smlouvy NASA udělal další z mnoha důležitých kroků pro návrat svých astronautů na povrch Měsíce. Bude tak možné pokračovat v jedinečném vědeckém výzkumu, ze kterého budou ve výsledku profitovat i lidé na Zemi. Součástí chystaných lunárních výprav bude také přistání první ženy na povrchu Měsíce a také prvního nebělošského astronauta.
Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) nedávno pořídila první snímek dvojplanetky Didymos, do jejíž menší části, planetky Dimorphos, má 26. září záměrně narazit. Planetka sice pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavuje, ale jde o první praktický test metody kinetického impaktu, která by mohla posloužit v rámci planetární obrany. Zmíněný snímek nepořídila kamera DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation) „jedním cvaknutím“. Jedná se o složeninu z 243 snímků, které vznikly 27. července. V té době dělilo sondu od cíle zhruba 20 milionů kilometrů a proto Didymos vypadá nenápadně. Experti ani nevěděli, zda kamera DRACO vůbec dokáže na takovou dálku planetku spatřit. Po složení 243 snímků se týmu podařilo zpracovat data tak, aby byla dvojplanetka vidět a mohla tak být určena její pozice na snímku.
Ukrajina je jedním z předních světových producentů zemědělských plodin včetně slunečnice, ječmene, řepky, kukuřice a pšenice. Tím mimo jiné současný konflikt na jejím území ovlivňuje kvalitu života v mnoha částech Země. Svět se v minulých letech natolik propojil (globalizoval), že jen těžko se dnes státy obejdou bez pomoci ostatních. Současná světová politika je natolik provázaná, že připomíná tkaničku, kterou pokud vyvlékneme z jednoho očka, tak už jí nikdy správně nezavážeme. Náhlý odklon pozorovatelný v uplynulých měsících a uvědomování si potřeby vlastní suverenity, tomu už jen pramálo pomůže. Na podobné věci je prostě a jednoduše pozdě. Uvědomují si to obě strany. Tedy západní i východní bloky. Transport surovin z Ukrajiny probíhá z velké části po vodě. Přístavy i lodní doprava jsou strategickou záležitostí a součást klíčové infrastruktury každé země. Ve světě ovšem spíše podceňované odvětví, které většina vnímá, že tu je, ale valný význam mu nedávají. Zdravá lodní doprava se vší infrastrukturou je přitom základní složkou prosperujících ekonomik, a to nejen…
Společnost Astra Space, kterou známe díky její ne moc úspěšné rodině raket Rocket 3, nedávno zveřejnila video ze statického zážehu nově vyvíjeného motoru pro raketu Rocket 4. Společnost minulý měsíc oznámila, že se po několika selháních rakety Rocket 3 rozhodla zastavit všechny její plánované starty a místo toho se bude soustředit na vývoj nové, spolehlivé rakety, která by měla být mnohonásobně silnější než Rocket 3. K tomuto kroku se společnost rozhodla po posledním selhání, ke kterému došlo 12. června během startu na misi s družicemi TROPICS.
Astronauti, u kterých existuje možnost, že by se mohli vydat k Měsíci, podstupují v rámci páté fáze kampaně Pangaea od agentury ESA špičková školení zaměřená na geologii. Od výběru míst přistání pro budoucí mise programu Artemis až po návrhy vědeckých činností – kurs si klade za cíl udělat z kosmických průzkumníků vědce pracující v terénu. 6. září zahájil Němec Alexander Gerst a Američanka Stephanie Wilson intenzivní kurs, který je zavede na různá místa Evropy. V rámci tréninku se naučí, jak správně číst terén, jak sbírat vědecky cenné vzorky hornin, nebo jak efektivně nasbíraná geologická pozorování komunikovat týmům na Zemi.
Snad každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, už někdy narazil na webovou stránku Eyes on the Solar System, kterou provozuje NASA. Web, který umožňuje lidem nahlédnout na různé sondy i přirozená kosmická tělesa, nyní dostal aktualizaci, která se připravovala skoro dva roky. 3D vizualizační nástroj tak činí meziplanetární cestování snazší a interaktivnější, než kdy dříve bylo. Aktualizace nabízí lepší možnosti ovládání, navigace, ale i nové možnosti naučit se něco o vesmíru, aniž byste k tomu potřebovali skafandr. Všechno, co potřebujete, je připojení k internetu.
Když Teleskop Jamese Webba startoval, často se k ukázce jeho citlivosti dával příklad, že by dokázal zachytit tepelnou stopu čmeláka na Měsíci. Ale o tarantuli nikdy nepadlo ani slovo. Ale věřím, že naše čtenáře nadpis nezmátl. Zmíněnou tarantulí, kterou Teleskop Jamese Webba pozoroval, je totiž mlhovina stejného jména, která svou přezdívku získala díky vzhledu, který vytváří provazce prachu viděné na dřívějších snímcích. Mlhovina, které se také někdy říká 30 Doradus, je místem, kde vzniká řada nových hvězd a proto někdy bývá označována jako hvězdná porodnice. Z tohoto důvodu ji vědci už dříve často studovali. Pohled Webbova teleskopu však kromě mladých hvězd odhalil také vzdálené galaxie na pozadí, ale i detailní strukturu a složení prachu a plynů.
6. září ve 23:45 SELČ se otevírá startovní okno pro raketu Ariane 5, které zůstává otevřené přes naši půlnoc a zavírá se až ve středu v 0:51 SELČ. Poměrně nezvyklé je, že Ariane 5 tentokrát neponese dvě telekomunikační družice, jak bývá běžné, ale pouze jednu – EUTELSAT KONNECT VHTS. Tato necelých 6,5 tuny těžká družice by měla pokrývat především oblast Evropy, které nabídne vysokorychlostní připojení k internetu. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme na našem komentovaném vysílání z tohoto startu.
30. srpna vyvrhlo Slunce vstříc Venuši značné množství hmoty s nabitými částicemi. Zanedlouho pak tato bouře dorazila k druhé planetě ve směru od Slunce, kde se v té době zrovna nacházela sonda Solar Orbiter. Data z ní pomalu přichází na Zemi a zdá se, že tato událost ukázala, proč je možnost provádět lokální sledování kosmického počasí a jeho vlivů na kosmická tělesa tak důležitá. Naštěstí tento výron neměl na sluneční observatoř žádný negativní vliv. Solar orbiter je totiž postaven tak, aby drsným výronů ze Slunce nejen odolal, ale aby je i přímo měřil. Venuše ale z těchto událostí moc radost nemá. Výrony koronální hmoty mají tendenci narušovat její atmosféru a zbavovat ji plynů.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
