Články

  • Příběh technologie: Navigace podle terénu

    Příběh technologie: Navigace podle terénu

    V dubnu jsme vydali článek, který se věnoval vývoji svinovacích fotovoltaických panelů. V podobném duchu se ponese i dnešní článek, ve kterém si posvítíme na jinou zajímavou technologii a její příběh. Marsovský kráter Jezero je plný nebezpečí – od kameny posetých svahů až po malé krátery. To z něj činí složité místo pro přistání. Přesto si sem v rámci mise Mars 2020 NASA dovolila poslat svůj rover Perseverance. Jeho přistání se nakonec navzdory složitým podmínkám podařilo a nezpochybnitelný podíl na tom měla i vylepšená navigační technologie. A právě té se budeme dnes věnovat.

  • Raketa Epsilon poprvé selhala

    Raketa Epsilon poprvé selhala

    Dnes ve 2:50 našeho času odstartovala z japonského kosmodromu Kagošima (hlavně v anglických textech se můžete setkat i s názvem Učinoura) malá japonská raketa Epsilon na svou celkově šestou misi. Na palubě nesla celkem osm družic o celkové hmotnosti 110 kilogramů, jejichž vizualizace můžeme vidět na náhledovém obrázku tohoto článku. Malé družice AMATERU-I (QPS-SAR-3) a AMATERU-II (QPS-SAR-4) měly sloužit k pozorování Země. Malá družice RAISE-3 zase měla testovat nové technologie. Stejný úkol měly mít i CubeSaty FSI-SAT, KOSEN-2, MAGNARO, MITSUBA a WASEDA-SAT-ZERO. Ani jedna z těchto družic se však nakonec na oběžnou dráhu nedostala. Raketa totiž během práce třetího stupně selhala.

  • Bruce Willis není třeba, stačí DART

    Bruce Willis není třeba, stačí DART

    V úterý od 20:00 SELČ pořádala NASA tiskovou konferenci k misi DART (Double Asteroid Redirection Test), která 26. září 2022 úspěšně zasáhla planetku Dimorphos a otestovala tak jednu z metod planetární obrany. Cílem mise bylo zjistit, jak jsme tímto způsobem schopni ovlivnit dráhu planetky (zde oběžnou rychlost malého měsíce kolem planetky) a také o kolik přesně dokáže takový impaktor ovlivnil parametry této dráhy. Během tiskové konference byly zveřejněny první předběžné výsledky tohoto testu. Výsledná změna oběžné dráhy je mnohem vyšší, než se očekávalo. Zdá se, že kinetické impaktory jsou cestou, jak vychylovat oběžné dráhy planetek. V názvu článku zmíněný Bruce Willis, který musel ve filmu Armageddon hrdinně zemřít, aby dostal nálož do nitra planetky, tak nakonec bude moct trávit spokojený důchod na Zemi.

  • ŽIVĚ: První spojení Super Heavy B7 a Starship 24

    ŽIVĚ: První spojení Super Heavy B7 a Starship 24

    Zatímco předešlé prototypy Super Heavy B4 a Starship S20 byly spojeny v průběhu druhé poloviny loňského roku hned několikrát, u aktuální řady Super Heavy B7 a Starship 24 k tomu zatím nedošlo. Nyní se však situace může změnit. V pátek 7. října opustila Super Heavy B7 montážní oblast a vydala se do startovní / testovací oblasti. V pondělí 10. října pak byl 70 metrů vysoký nosič usazen pomocí ramen Chopsticks na startovní stůl orbitální startovní rampy. Čekalo se, že proběhnou statické zážehy pro ověření ochrany, kterou v montážní sekci dostaly motory Raptor 2, ale v dalších hodinách se k orbitální rampě vydala Starship 24, která byla do té doby testována samostatně. Loď zajela mezi ramena Chopsticks, kde přečkala noc. Je proto možné, že už během dnešního rána místního času (odpoledne SELČ) proběhne její zvednutí a usazení na Super Heavy B7. Testy pro první orbitální let tohoto systému tak budou moci pokračovat. V tomto článku najdete přímé přenosy, které budou celou…

  • Velmi očekávaná čínská sluneční mise

    Velmi očekávaná čínská sluneční mise

    Do kosmického prostoru byla vynesena jedna z nejočekávanějších čínských vědeckých misí roku 2022. Družice určená k pozorování Slunce se širokým vědeckým zaměřením i rozsáhlým vědeckým mezinárodním týmem. Jedná se o jeden z nejdůležitějších startů letošního roku. Samotný start družice ASO-S (Advanced Space-Based Solar Observatory) proběhl 9. října v 01:45 SELČ z kosmodromu Ťiou-čchüan pomocí nosné rakety CZ-2D. Pojďme tuto misi poznat více. 

  • Příprava evropského servisního modulu mise Artemis III

    Příprava evropského servisního modulu mise Artemis III

    Evropská kosmická agentura se pochlubila fotografií z výroby v pořadí již třetího servisního modulu lodi Orion. Ten v současné době (společně se čtvrtým exemplářem) vzniká ve výrobním závodě firmy Airbus v německých Brémách. Servisní moduly jsou pro lodě Orion klíčovým prvkem, který umožní návrat lidí na Měsíc po více než půl století. Tyto moduly zajistí kosmické lodi pohon, elektrickou energii, řízení teploty a astronautům dodají zásoby vody a kyslíku. Celou loď Orion totiž tvoří dvě základní části – americká návratová kabina a evropský servisní modul. Obě části pak spojuje adaptér modulu pro posádku vyráběný v režii NASA.

  • Hardware pro vylepšený horní stupeň EUS rakety SLS

    Hardware pro vylepšený horní stupeň EUS rakety SLS

    Díl, který bude mít klíčový význam pro realizaci budoucích misí Artemis mířících k Měsíci i dál, nedávno dorazil na Stennisovo středisko, které se nachází na jihu amerického státu Mississippi. 21. první září sem na transportním prámu dorazilo speciální zařízení pro zkoušky horního stupně EUS – simulátor mezistupně. Tento díl sem neměl dlouhou cestu – byl totiž vyroben na Michoud Assembly Facility v New Orleans ve státě Louisiana. Nový horní stupeň EUS (Exploration Upper Stage) bude létat na budoucích raketách SLS, které budou mít oproti stávající verzi vyšší nosnost.

  • Do Brna dorazí dva kosmičtí experti – jste zváni

    Do Brna dorazí dva kosmičtí experti – jste zváni

    Mezinárodní konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures) se koná jednou za dva roky a účastní se jí stovky vědeckých expertů. Věnují se diskusím mezi sebou i s politiky, přičemž témata se točí kolem problémů a trendů ve vědě. Jenže pozor, letos poprvé je v rámci této konference připravený také program pro veřejnost. Letošní konferenci společně organizují Evropská komise a Masarykova univerzita v Brně. Do digitária (hlavního sálu) brněnského planetária tak na setkání s veřejností zamíří dva špičkoví experti, kteří potěší jak zájemce o kosmonautiku, tak i astronomii – Xavier Barcons z Evropské jižní observatoře a Nicolaus Hanowski z Evropské kosmické agentury.

  • Kosmotýdeník 525 (3.10. – 9.10.)

    Kosmotýdeník 525 (3.10. – 9.10.)

    Dalších sedm dní uplynulo a přineslo celou řadu zajímavých událostí kosmonautiky, které vám již tradičně představí aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se podrobněji podíváme na poslední start rakety Electron. Vynesená družice je totiž výjimečným pomocníkem při sčítání a sledování zvířat. V dalších tématech se podíváme na závěrečné dějství landeru InSight, anebo aktuální posádku Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Kontaminace lunárním prachem při programu Apollo

    Vesmírná technika: Kontaminace lunárním prachem při programu Apollo

    Všechny posádky programu Apollo, které se dostaly na Měsíc, musely čelit jednomu nepříjemnému fenoménu. Lunární prach totiž ulpíval na všech površích včetně skafandrů. Přímý styk posádky s touto substancí, která v té době ještě nebyla plně prozkoumána, nešlo vyloučit. Hledala se proto řešení, jak se prachu co nejlépe zbavit. Do akce se proto dostaly jak jednoduché metody jako je třepání, nebo ometací štěteček, ale i vysavač. Hodně práce odvedly i systémy lunárního modulu pro revitalizaci atmosféry.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗