Články

  • Kosmotýdeník 536 (19.12. – 25.12)

    Kosmotýdeník 536 (19.12. – 25.12)

    Přejeme vám krásný první svátek vánoční a ani tentokrát nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které se staly v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na loučení se sondou InSight, která přinesla zásadní informace o vnitřní stavbě Marsu, v dalších tématech se podíváme na EVA, během které byl nainstalován další panel iROSA, anebo si připomeneme první vzorky vyložené z vozítka Perseverance. Přeji vám dobré čtení a pěknou sváteční neděli.

  • Kosmonautix.cz Vám přeje krásné Vánoce

    Kosmonautix.cz Vám přeje krásné Vánoce

    Dámy a pánové, vážení čtenáři a čtenářky, dovolte mi, abych Vám jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz ze srdce popřál co možná nejlépe strávené Vánoce. Děkujeme Vám za důvěru, kterou jste nám celý rok projevovali tím, že jste náš web navštěvovali, četli naše články, komentovali, hvězdičkovali a sdíleli je. Děkujeme Vám za to, že nás sledujete na sociálních sítích i za to, že Vás kosmonautika zajímá. Přejeme Vám, abyste dnešní Štědrý večer, ale i následující dny, strávili v klidu a pohodě se svými blízkými. U svátečního stolu si pak, prosím, alespoň na chvíli vzpomeňte na ty, kteří kvůli svým pracovním povinnostem nemohou být doma – kromě hasičů, policistů, zdravotníků a mnoha dalších „běžných“ profesí, se kterými se setkáváme v každodenním životě, sem patří třeba i astronauti a obsluha pozemních středisek.

  • StatistiX: 10. díl – SpaceX v roce 2021

    StatistiX: 10. díl – SpaceX v roce 2021

    Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vám jménem celé naší redakce popřál co možná nejkrásnější Vánoce. Když jsme před pár týdny v naší redakci diskutovali, jaký článek bychom měli vydat 24. prosince, přišel Lukáš Houška s nápadem, který jsme nakonec realizovali. Vždyť jaký lepší dárek byste si Vy, naši čtenáři, zasloužili více, než další díl seriálu, na který jste se v uplynulých měsících ptali dost možná nejčastěji. Se značným zpožděním Vám tedy přinášíme 10. díl seriálu StatistiX, který nabízí přehled dění kolem firmy SpaceX v jednotlivých letech. Dnes si posvítíme na události z roku 2021.

  • Cestující premiérové Ariane 6

    Cestující premiérové Ariane 6

    Snímek pořízený v laboratoři mechanických systémů zachycuje, jak Paul Verdant, který je součástí programu stáže mladých absolventů v ESA, provádí inspekci družice Young Professionals Satellite usazeného na vibračním stole. Na vrcholu konstrukce vysoké zhruba půl metru můžeme vidět dvě kamery, které budou pořizovat záběry během premiérového letu rakety Ariane 6. Když agentura ESA oznámila, že přijímá návrhy na náklad pro premiérový let Ariane 6, dala skupina ESA Young Professionals (mladí profesionálové v ESA) dohromady návrh družicové platformy, která by z nákladového prostoru natáčela především odhození aerodynamického krytu, oddělení družic od rakety, ale i návrat do atmosféry.

  • Kvasary a kosmický výzkum

    Kvasary a kosmický výzkum

    Kvasary vyvolaly v astrofyzikální komunitě svého času hotovou senzaci a dostaly se dokonce i do popkultury. Ve známém sitcomu Červený trpaslík je totiž zmiňuje Arnold Jidáš Rimmer. Docela pozoruhodný úspěch na objekty, o nichž dlouho nikdo nevěděl, co jsou zač, odkud pocházejí ani jak vypadají a fungují. K jejich poznání ale vedla velmi dlouhá cesta, která začal de facto už u starověkých civilizací, které pozorovaly noční oblohu, na které viděly zvláštní pás hvězd. Podle původních obyvatel jižní Afriky z kmene Kung jde o páteř noci, bez jejíž přítomnosti by nám padaly k nohám kousky oblohy. Staří Řekové jej zase považovali za pás tvořený mateřským mlékem nejvyšší bohyně Héry. Přesto se právě v antickém Řecku zrodily základy pro pozdější vědecké pochopení Galaxie i kvasarů.

  • ŽIVĚ: Odložený americký výstup do volného prostoru

    ŽIVĚ: Odložený americký výstup do volného prostoru

    Američané Frank Rubio a Josh Cassada měli včera vystoupit z modulu Quest na ISS do volného prostoru. V rámci sedmihodinového výstupu na ně mělo čekat zhruba 80 dílčích úkolů, které se týkaly především instalace nového pole fotovoltaických panelů iROSA. Oba muži však nakonec zůstali uvnitř stanice. Pozemní středisko totiž vyhodnotilo přiblížení úlomku kosmické tříště k ISS jako příliš nebezpečné. Operátoři proto rozhodli, že stanice provede úhybný manévr, aby se minimalizovalo riziko srážky s objektem, který je pravděpodobně odhozenou nádrží ruského horního stupně Fregat. O manévr trvající 620,6 sekund se postarala loď Progress MS-20, čímž byla rychlost stanice změněna o 1 m/s a došlo ke zvýšení oběžné dráhy ISS o 1,7 km. Výstupu do volného prostoru tedy již nestojí nic v cestě. S jednodenním odkladem by měl začít 22. prosince ve 14:30 našeho času. V článku najdete okno přehrávače přímého přenosu.

  • Selhání rakety Vega-C zničilo dvě družice

    Selhání rakety Vega-C zničilo dvě družice

    Poslední dvě z plánované čtyřdružicové sítě Pléiades Neo za 600 milionů Euro určené ke sledování Země neskončily na oběžné dráze, ale v Atlantiku. V noci na 21. prosince se totiž staly obětmi havárie evropské rakety Vega-C.  Její provozovatel, firma Arianespace, potvrdil, že raketa nedokázala dopravit dvě optické snímkovací družice Pléiades Neo na oběžnou dráhu. Předběžně se zatím zdá, že se vyšetřování zaměří na druhý stupeň rakety Vega. Ke startu 34,8 metru vysokého nosiče z Francouzské Guyany došlo 21. prosince ve 2:47 SEČ, přičemž družice Pléiades Neo 5 a 6 od firmy Airbus Defense and Space mířily na sun-synchronní dráhu.

  • ŽIVĚ: Proces instalace panelů iROSA pokračuje

    ŽIVĚ: Proces instalace panelů iROSA pokračuje

    Na dnešních 13:40 SEČ je naplánován začátek výstupu do volného kosmického prostoru EVA-83. Astronauti NASA Frank Rubio (skafandr EMU s červenými rozlišovacími pruhy) a Josh Cassada (EMU bez rozlišovacích pruhů) vystoupí z přechodové komory Quest. Výstup potrvá 7 hodin. Na oba astronauty čeká více jak 80 dílčích úkolů spojených s instalací nového panelu fotovoltaických článků iROSA na pravobočním nosníku ITS-S4. Panely iROSA budou nainstalovány na křídlo 4A.

  • Perseverance poprvé vykládá vzorky

    Perseverance poprvé vykládá vzorky

    Právě v těchto dnech prochází americké vozítko Perseverance procesem, v jehož rámci začne vytvářet historicky první úložiště vědecky cenných vzorků mimo povrch planety Země. Půjde o kriticky důležitý milník v rámci americko-evropské kampaně MSR (Mars Sample Return), která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z Marsu za účelem jejich podrobné analýzy. Proces budování úložiště započne ve chvíli, kdy rover uvolní jedno ze svých pouzder, které ukrývá jádrový vrt s velikostí odpovídající zhruba školní křídě. Pouzdro bude uvolněno z břicha roveru a z výšky cca 89 centimetrů dopadne na povrch Marsu v kráteru Jezero – konkrétně k tomu dojde v lokalitě pojmenované Three Forks. V průběhu přibližně 30 dní má rover postupně vyložit deset trubiček se vzorky, které představují značnou pestrost hornin objevených v kráteru Jezero.

  • Sledujete pozici CubeSatu studujícího mikroorganismy

    Sledujete pozici CubeSatu studujícího mikroorganismy

    Americký CubeSat BioSentinel (viz náš podrobnější článek o této misi) má za úkol dopravit živé organismy dál od Země, než kam se zatím vypravily – více než 1,5 milionu kilometrů od naší planety. Na palubě CubeSatu o velikosti krabice od bot (ve složeném stavu cca 10 × 20 × 30 cm) najdeme kvasinky – stejné mikroorganismy, kterým vděčíme nejen za kynutí chleba, ale i za proces výroby piva. CubeSat BioSentinel se 5. prosince pohyboval ve vzdálenosti zhruba 1 055 000 kilometrů od Země, když experti z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley poslali malé družici pokyn k zahájení prvotního výzkumu dlouhodobých účinků kosmického prostředí v meziplanetárním prostoru na živé organismy. Vědci nyní mohou sledovat, jak mikroorganismy reagují na kosmické záření.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗