Články

  • Kosmotýdeník 538 (2.1. – 8.1)

    Kosmotýdeník 538 (2.1. – 8.1)

    Lukáš Houška4 komentáře

    První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Zkoušky sovětské rakety Energija

    Vesmírná technika: Zkoušky sovětské rakety Energija

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Poté, co se podařilo otestovat a také za letu prověřit raketové motory RD-171 si mohli technici oddechnout, ale pořád před sebou měli testy motorů RD-170, které byly určeny pro sovětskou těžkou nosnou raketu Energija. V dnešním díle si dovolíme na chvilku odbočit od tématu motorů RD-170 a zaměříme se na související vývoj rakety Energija, konkrétně na testy jejího centrálního stupně s kyslíko-vodíkovými raketovými motory RD-0120. Ani tento program se totiž nevyhnul komplikacím a velmi razantním změnám plánů.

  • NASA má nové antény pro přenos vědeckých dat

    NASA má nové antény pro přenos vědeckých dat

    Dušan Majer2 komentáře

    Kromě známé sítě Deep Space Network (DSN) pro komunikaci se vzdálenými sondami provozuje agentura NASA i méně známou síť Near Space Network (NSN), přes kterou posílají svá data družice nacházející se blíže Zemi. Právě přes její antény putují údaje, které pomáhají vědcům provádět výzkumy a přicházet na často přelomové objevy. Nyní byly do této sítě integrovány celkem čtyři nové antény, které budou moci ještě lépe podporovat vědecké mise. V prosinci 2022 se do stavu ONLINE přepnuly pozemní stanice u aljašského města Fairbanks, na Wallops Island ve Virginii, u chilského Punta Arenas a na norských Špicberkách. Tyto nové antény budou kosmickým misím poskytovat komunikační kapacity v pásmech S-, X- a Ka-. Důvodem vzniku těchto antén byla snaha podpořit mise, které sbírají ohromná množství dat. Když vědci chtějí zlepšovat schopnosti vědeckých přístrojů, musí NASA také pokračovat ve vylepšování komunikačních systémů, které přenáší data z kosmických sond a družic.

  • NuSTAR pomohl spatřit vznik koróny černé díry

    NuSTAR pomohl spatřit vznik koróny černé díry

    Martin GembecŽádné komentáře

    Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která dokáže náhle zmizet a zase se objevit. Za jejím zmizením může stát například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota vyčistí okolí horizontu události, čímž zmizí právě zmiňovaná koróna. Pak se černé díře podaří přitáhnout si novou hmotu z akrečního disku v okolí a koróna se opět objeví. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.

  • Jak se evropská sonda Hera ozve domů?

    Jak se evropská sonda Hera ozve domů?

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Na titulním snímku tohoto článku vidíte fotografii antény, přes kterou budou proudit první podrobné snímky planetky Dimorphos pořízené poté, co její oběžnou dráhu pozměnila plánovaná kolize s americkou sondou DART. Vysokozisková anténa evropské sondy Hera o průměru 1,13 metru si prošla týden trvající testovací kampaní na Compact Antenna Test Range (CATR), což je součást technologického střediska ESTEC v Nizozemí. Kovové stěny testovací komory odcloní zvenčí přicházející rádiové signály, zatímco pěnové hroty na stěnách pohlcují rádiové signály vysílané sondou a zabraňují tak jejich odrazům, čímž napodobují pustou prázdnotu kosmického prostoru. Každý jednotlivý test trval více než deset hodin, pak se anténa pootočila a měření mohla pokračovat – výsledkem je 360° model tvaru šíření signálu.

  • Přístroj z družic JPSS bude pokračovat

    Přístroj z družic JPSS bude pokračovat

    Dušan Majer6 komentářů

    NASA ve jménu Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) uzavřela se společnosti Northrop Grumman z kalifornského města Azusa dodatek smlouvy na přepracování vývojové jednotky mikrovlnného přístroje ATMS (Advanced Technology Microwave Sounder). Změna smlouvy se týká úpravy fixního poplatku o 13 261 772 USD, což zvýší celkovou hodnotu smlouvy na 579 770 626 USD. Hlavním úkolem tohoto přepracování je, aby se z vývojové jednotky přístroje ATMS pro družice JPSS stal letuschopný vědecký přístroj pro projekt QuickSounder. Ten má podpořit novou architekturu družicových systémů agentury NOAA pro budoucí program družic na nízké oběžné dráze. Projekt QuickSounder rozvíjí agentura NOAA s cílem snížit celkovou úroveň rizika. Agentura díky němu chce vyhodnotit možnosti […]

  • Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2022 a výhled na rok 2023)

    Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2022 a výhled na rok 2023)

    Jiří Hošek20 komentářů

    Mohutná raketa se odlepila od Země 16. listopadu 2022 v 7:44 hodin středoevropského času. O hodinu a půl později už byl Orion na cestě k Měsíci. Po pěti dnech letu byl při blízkém průletu ve vzdálenosti 130 kilometrů od Měsíce zbrzděn zážehem hlavního motoru a 25. listopadu byl dalším motorickým manévrem naveden na vysokou oběžnou dráhu Měsíce. Na ní se dostal až do vzdálenosti 432 200 kilometrů od Země, téměř o sedmdesát tisíc kilometrů dál, než byl samotný Měsíc. I druhá polovina cesty se obešla bez závažnějších problémů. Orion opustil oběžnou dráhu Měsíce 1. prosince a druhý blízký průlet jej 5. prosince navedl zpět k Zemi. Návratová kabina po rekordní misi, při které urazila více než dva a čtvrt milionu kilometrů, bezpečně přistála 11. prosince v 18:40 SEČ do vod Tichého oceánu, západně od Baja California.

  • Dušan Majer – Rok 2022 v kosmonautice – Úsvit superraket (online přednáška 6.1.2023 v 17:00)

    Dušan Majer – Rok 2022 v kosmonautice – Úsvit superraket (online přednáška 6.1.2023 v 17:00)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Vážení diváci a milovníci kosmonautiky, vítám vás v Novém roce. Zároveň bych vám také chtěl udělat radost a pozvat vás na přednášku šéfredaktora serveru kosmonautix, Dušana Majera. Ten si pro vás připravil povídání o 5 nejdůležitějších okamžicích kosmonautiky za rok 2022. Šlo o rok naprosto výjimečný, protože se během něj uskutečnilo 186 pokusů o start rakety na oběžnou dráhu, z nich 178 bylo úspěšných. Mimochodem, více než třetinový podíl na tomto počtu má americká raketová společnost SpaceX Elona Muska. Během uplynulého roku jsme se také dočkali kompletního rozložení a zahájení provozu teleskopu Jamese Webba, který doufejme bude zásobovat svými úžasnými objevy vědce ještě řadu let. Koncem září také nadešel okamžik, kdy americká sonda DART narazila do měsíčku planetky Didymos. Dozajista nejdůležitější kosmonautickou událostí loňského roku pak bezesporu byl start nové supertěžké rakety SLS, která v rámci mise Artemis 1 vynesla na cestu k Měsíci novou kosmickou loď Orion. Dění v kosmonautice však neovlivňovali jen starty nových nosných raket či objevy…

  • Obrazem: První vesmírné selfie s rozlišením 4K

    Obrazem: První vesmírné selfie s rozlišením 4K

    Karel Zvoník10 komentářů

    Přesně na apríla roku 2022 se dostala spolu s celou řadou dalších družic na palubě rakety Falcon 9 do vesmíru malá družice, která byla sáma osobě tak trochu vtip. Ovšem jen do doby než se šíleně znějící nápad ukázal být skvělou volbou. Družice byla opatřena selfie tyčkou a kamerou s vysokým rozlišením a překvapila parádními snímky, které si přímo říkají o publikaci. Mikro družice MP42 společnosti NanoAvionics je standardizovaná platforma, na kterou si zákazník může dát jaké přístroje uzná za vhodné a to do hmotnosti 79 kg. Společnost má svůj původ v NASA Ames Research Center, kde lze vysledovat původ a touhu po experimentování.

  • Jaký byl rok 2022? (Pilotovaná kosmonautika)

    Jaký byl rok 2022? (Pilotovaná kosmonautika)

    Dušan Majer10 komentářů

    Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗