Články

  • Vesmírná technika: Konstrukční řešení raketového motoru RD-170

    Vesmírná technika: Konstrukční řešení raketového motoru RD-170

    V minulých dílech jsme si představili velmi složitou cestu k nejsilnějšímu sovětskému raketovému motoru, tedy RD-170. Nyní si posvítíme na jeho konstrukční řešení, které si zaslouží velkou pozornost. Tento čtyřkomorový raketový motor na kapalný kyslík a kerosin totiž dosahoval na hladině moře tahu 7,26 MN a každou sekundu dokázal spolykat 2 393 kilogramů pohonných látek. Z těchto čísel je vidět, že jeho konstrukce musela odolávat opravdu extrémním podmínkám.

  • Průběh havárie první rakety RS1

    Průběh havárie první rakety RS1

    Premiérový start malé rakety RS1 od firmy ABL se odkládal několik měsíců. Bylo vidět, že firma nechce nic podcenit a snaží se vyladit všechny nedostatky, které se během předstartovních příprav objevily – viz náš článek z konce listopadu. Po mnoha odkladech se nakonec malá raketa RS1 dočkala svého prvního startu, když 11. ledna v 0:27 SEČ odstartovala z kosmodromu na aljašském ostrově Kodiak. Let však krátce po startu skončil havárií a zakrátko se objevily informace, že nosič dopadl na rampu, kterou významně poškodil. Start nebyl vysílán živě a firma zveřejnila pouze krátký záznam startu, na kterém nehoda vidět nebyla. Nebylo tedy možné získat podrobnější informace. Zhruba týden po startu zveřejnila firma ABL na svém Twitteru podrobný popis předstartovních příprav, startu, krátkého letu, následné anomálie i důsledků, které s sebou přinesla. V tomto článku Vám tuto zprávu přinášíme přeloženou do češtiny bez jakýchkoliv dalších zásahů z naší strany. Snímky poškozeného pozemního vybavení sice stále nejsou k dispozici, ale tento přehled přináší…

  • ŽIVĚ: První výstup do volného prostoru v roce 2023

    ŽIVĚ: První výstup do volného prostoru v roce 2023

    Na 14:15 SEČ je naplánován začátek sedmihodinového výstupu do volného kosmického prostoru (EVA-84) z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Skafandr EMU bez rozlišovacích pruhů oblékne astronautka NASA Nicole Mann, EMU s červenými pruhy pak astronaut JAXA Kóiči Wakata. I když je Kóiči Wakata na své páté kosmické výpravě, je to pro něj první příležitost k výstupu do volného kosmického prostoru. Na dvojici dnes čeká téměř stovka dílčích úkolů. Na pravobočním nosníku ITS-S3/4 dokončí rozdělanou přípravu na instalaci panelů iROSA na křídlo 1A. Stejnou přípravu pro montáž iROSA pak provedou také na příhradovém nosníku ITS-S6. Nové panely fotovoltaických článků budou taktéž později (nejdříve na konci června 2023) instalovány na křídlo 1B.

  • Po 30 letech skončila mise Geotail

    Po 30 letech skončila mise Geotail

    Americko-japonská mise Geotail skončila po 30 letech strávených na oběžné dráze. Dlouhověkou družici z provozu definitivně vyřadila závada zbývajícího datového úložiště. Mise Geotail byla na oběžnou dráhu Země dopravena 24. července 1992 raketou Delta II 6925, která startovala z rampy LC-17A na floridském Mysu Canaveral. Sonda poté začala plnit své úkoly a postupně nasbírala obří balík dat o struktuře a dynamice magnetosféry – neviditelné magnetické bubliny, která chrání naši planetu. Celá věc je úctyhodná i z toho důvodu, že mise Geotail byla původně plánována jako čtyřletá! Jelikož si však vedla velmi dobře a stále dokázala posílat vědecky cenná data, dočkala se několika prodloužení služby. Právě její měření se podílela na tisícovkách vědeckých publikací.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odstartuje dva měsíce odkládaná mise?

    ŽIVĚ A ČESKY: Odstartuje dva měsíce odkládaná mise?

    Mise Starlink 2-4, která má odstartovat z Vandenbergovy letecké základny již dnes po čtvrté hodině, byla velmi dlouho odkládána. Původně měla startovat již v listopadu minulého roku, následně ale byla postupně odkládána, a to celkem dvanáctkrát. Datum startu se tedy zatím ustálilo na 19. lednu a můžeme doufat, že Falcon 9 dnes na tuto misi konečně odstartuje a na oběžnou dráhu dopraví padesát jedna kusů družic Startlink. Jelikož se startuje z Vandenbergu, je jasné, že se poletí na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 70° vůči rovníku. První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat přibližně 662 kilometrů od místa startu. První stupeň vybrán pro tuto misi je B1075, který je zbrusu nový.

  • O krok blíže k jedinečné kometární misi

    O krok blíže k jedinečné kometární misi

    Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! Celá myšlenka vychází ze základního předpokladu – pokud bychom objevili objekt, který se řítí do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a chtěli k němu poslat sondu, měli bychom na její stavbu jen velmi omezený čas. Namísto toho se Comet Interceptor připraví dopředu a na svou příležitost si počká ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním bodě L2 soustavy Slunce – Země (bude se tedy nacházet od Země směrem dále od Slunce). Tady bude vyčkávat na okamžik, kdy astronomové objeví vhodnou kometu (nebo dokonce mezihvězdný objekt), která se poprvé dostane do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.

  • Dušan Majer – SpaceX a dobývání Marsu (8.1.2023)

    Dušan Majer – SpaceX a dobývání Marsu (8.1.2023)

    S novým rokem jako by se doslova roztrhl pytel a nové přednášky vychází v neuvěřitelném tempu. Ta dnešní se bude zabývat patrně nejpopulárnější soukromou kosmonautickou firmou naší doby, tedy kalifornskou SpaceX. Tato společnosti má už od svého založení ve svém čele jednoho z nejbohatších podnikatelů světa, Elona Muska. Od roku 2002, kdy byla firma založena, dokázala vyvinout a provozovat tři rakety: Falcon 1, Falcon 9 a Falcon Heavy. Ač to zpočátku nikdo nečekal, tak postupem se firmě během let podařilo alespoň z části splnit svůj slib a snížit cenu za dopravu nákladů na oběžnou dráhu. SpaceX však neusíná na vavřínech svých úspěchů a už několik let pracuje na vývoji rakety nové, která sice v minulosti měla již řadu jmen, v současnosti ji však známe pod názvem Starship. To a ještě mnohvem více se dozvíte v přednášce, kterou si pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Přednáška vyšla v rámci cyklu Večery na FF UK na kanálu neurazitelny.cz.

  • Joshimath: Družicové snímky ukazují město na pokraji kolapsu

    Joshimath: Družicové snímky ukazují město na pokraji kolapsu

    Na našich stránkách se v nepravidelných intervalech objevují zprávy o tom, jak přímo kosmická technika pomáhá lidem na Zemi. Zde je další ukázka toho, proč je i v takových zemích, jakou je Indie, výhodné mít vlastní kosmický program. Družce Cartosat-2S pro dálkový průzkum Země odhalila výrazný pokles půdy v oblasti města Joshimath. Na základě výsledků proběhla evakuace. Vláda v oblastech s největším poklesem půdy přesunula obyvatelstvo na bezpečnější místa na základě informací od agentury ISRO. Podle zprávy byl pokles půdy zaznamenán už mezi dubnem a listopadem 2022, byl však pozvolný. Během této doby klesl Joshimath o 8,9 cm, ale mezi 27. prosincem 2022 a 8. lednem 2023 se intenzita sedání půdy zvýšila a město se jen v tomto období propadlo o dalších 5,4 cm. Tedy za pouhých 12 dnů.

  • Gateway (leden 2023)

    Gateway (leden 2023)

    V srpnovém dílu byla fotografie z montáže makety modulu HALO, kterou Northrop Grumman stavěl pro výcvik posádek. Na dnešní náhledové fotografii k článku je tento tréninkový model již v Johnsonově vesmírném středisku, kam byl dodán v týdnu před Vánocemi. Zde budou astronauti trénovat na svoje budoucí mise. Modul HALO bude součástí stanice Gateway, která má vzniknout na oběžné dráze Měsíce. Dokončení svařování konstrukce a testování letového exempláře modulu HALO se očekává v Itálii na začátku roku 2023. Poté bude HALO přepraven do výrobní budovy společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně, kde začnou inženýři instalovat různé komponenty, aby byl modul připraven k letu.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družici GPS

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družici GPS

    Nabitý startovní harmonogram firmy SpaceX nám v lednu 2023 zatím naservíroval tři starty raket Falcon. Už ve středu nedlouho po poledni bychom se mohli dočkat čtvrtého letošního startu této firmy. 18. ledna ve 13:10 SEČ má totiž z rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 s již šestou navigační družicí systému GPS 3. generace. Jelikož tyto družice mívají své přezdívky, můžete se setkat nejen s označením GPS III-06, ale i Amelia Earhart na počest známé průkopnice letectví. Falcon 9 poletí s podruhé použitým prvním stupněm, který se pokusí o přistání na mořské plošině ASOG. Horní stupeň dopraví zhruba čtyřtunový náklad na dráhu přechodovou ke střední oběžné dráze. Družice se pak pomocí vlastního pohonu přesune na finální střední oběžnou dráhu (kruhová ve výšce 20 200 kilometrů se sklonem 55°). Také tento přenos pro Vás budeme živě a česky komentovat. Pokud tedy budete mít čas a chuť, můžete si náš přenos pustit.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗