Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Dva Falcony během čtyř hodin

    ŽIVĚ A ČESKY: Dva Falcony během čtyř hodin

    Dnes v noci nás čekají hned dva starty Falconu 9. Při tom prvním bude na oběžnou dráhu dopraveno dvaapadesát kusů družic Starlink v1.5 a při druhém dvě telekomunikační družice, konkrétně SES-18 a SES-19. První zmíněná bude umístěna na 103,05° západní délky a druhá na 134,9° západní délky a dohromady budou zajišťovat televizní vysílání pro více než 120 milionů domácností. Na misi s družicemi SES-18 a 19 odstartuje Falcon 9 z floridské rampy SLC-40, zatímco na misi s družicemi Starlink z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. V obou případech se první stupeň pokusí o přistání na mořské plošině. V případě Falconu startujícího z Kalifornie to bude plošina OCISLY a v případě Falconu startujícího z Floridy to bude plošina JRTI.

  • Focení nočního startu je technická výzva

    Focení nočního startu je technická výzva

    Svůj první start kosmické lodi jsem fotografoval před víc jak 12 lety. Šlo o poslední start raketoplánu Discovery (mise STS-133) a byl to pro mě jeden z nejsilnějších životních zážitků. Od té doby mám za sebou celou řadu úspěšných i neúspěšných pokusů o fotografování startů jak z Cape Canaveral, tak i Vandenberg Space Force Base. Při poslední cestě do USA jsem si splnil další z fotografických snů a měl možnost fotit noční start Falconu 9 z Launch Complex 39A.

  • NASA zahájila stavbu roveru VIPER

    NASA zahájila stavbu roveru VIPER

    Ve Spojených státech začala stavba prvního amerického robotického lunárního roveru. „Jsem nadšen a velice hrdý na čas a úsilí našeho týmu, který nás sem dostal,“ říká David Petri, vedoucí integrace a testů roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Jeho tým nedávno začal na Johnsonově středisku v Houstonu sestavovat tento půltunový rover. Inženýři nejprve připevnili spodní desku tvořící podvozek vozítka a také spodní části rámu, které budou podpírat celý rover VIPER – od spodní části kol až po špičku světlometů. Tato konstrukce nyní leží na soustavě podpěr na pokročilém zvedacím stole v čisté místnosti.

  • Skafandry pro návrat lidí na Měsíc

    Skafandry pro návrat lidí na Měsíc

    V rámci programu Artemis, který připravuje agentura NASA, se mají lidé vrátit na Měsíc a vůbec poprvé navíc zamíří do oblasti jižního pólu Měsíce. Astronauti, kteří v rámci mise Artemis III vykročí na měsíční povrch, budou mít oblečené skafandry od firmy Axiom Space. Tu vybrala agentura NASA, aby vyvinula moderní kosmické obleky i související technologie. 15. března mohl být v Houstonu představen první prototyp tohoto skafandru. Společnost Axiom Space společně s NASA proto v rámci této události uspořádala akci, na které se studenti a média mohli ptát na otázky a prohlédnout si skafandr zblízka. šlo totiž o významný krok k cíli, který si agentura vytýčila – vybudovat na Měsíci robustní ekonomiku prostřednictvím spolupráce s komerčními poskytovateli služeb.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Připojení CRS-27

    ŽIVĚ A ČESKY: Připojení CRS-27

    Dnes v noci úspěšně odstartoval Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2, která míří na Mezinárodní vesmírnou stanici. Její úkol je dopravit na ISS jak zásoby pro posádku, tak i vědecké experimenty, z nichž čtyři budou studentské, tedy navrženy studenty. Na palubě je také sedm CubeSatů. Tři od NASA a čtyři od Kanadské vesmírné agentury. Celková hmotnost nákladu, kterou Dragon 2 na ISS dopraví je 2 852 kilogramů. Dragon 2 se připojí na dokovací port modulu Harmony zhruba kolem zítřejší jedné hodiny odpolední a stejně jako při startu budete moci i tentokrát sledovat náš přímý přenos. 

  • ŽIVĚ: NASA a Axiom Space představují lunární skafandry

    ŽIVĚ: NASA a Axiom Space představují lunární skafandry

    Na návrat lidí na Měsíc si ještě budeme muset pár let počkat, ovšem toto čekání nám zkracují dílčí milníky, které jednoznačně ukazují, že přípravy pokračují na různých frontách. Jeden takový milník nás čeká právě dnes. Od 15:30 našeho času má v Houstonu začít představení prototypu lunárního skafandru pro misi Artemis III, který pro NASA vyvinula společnost Axiom Space. Agentura ji totiž vybrala, aby vytvořila obleky, ve kterých se první lidé projdou v okolí jižního pólu Měsíce. V dnešním článku naleznete okno přehrávače přímého přenosu z celé události. Zítra po půlnoci pak na našem webu vyjde samostatný článek, který se pokusí shrnout nejdůležitější informace spojené s dnes představeným prototypem.

  • Gateway (březen 2023)

    Gateway (březen 2023)

    V minulém dílu jsme za náhledovou fotografii vybrali neletovou maketu obytného a logistického modulu HALO, v níž budou astronauti v Johnsonově vesmírném středisku trénovat v rámci příprav na pobyt a práci v budoucí kosmické stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Na dnešní náhledové fotografii je letový exemplář modulu HALO v Turíně, na který se přijela podívat Anthea Comellini ze záložního týmu nových astronautů ESA. Na fotografii je sekce se dvěma bočními dokovacími uzly svařována s konstrukční podsestavou C1. Součástí podsestavy C1 je dokovací uzel umístěný v ose modulu. Další dvě podsestavy budou přivařeny z druhé strany sekce s bočními uzly.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší nákladní loď pro ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší nákladní loď pro ISS

    Ještě před pár hodinami slibovali meteorologové jen padesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek pro start Falconu 9 na misi CRS-27. Nová předpověď je však již mnohem optimističtější a počítá s osmdesátiprocentní pravděpodobností dobrého počasí. Falcon 9 s posedmé použitým prvním stupněm má na oběžnou dráhu dopravit nákladní loď Dragon 2, jejíž kabina bude použita potřetí. Tato loď dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby a zůstane zde připojena zhruba po dobu jednoho měsíce. Start je momentálně plánován na 15. března v 1:30 našeho času a my Vám jej zprostředkujeme formou živě a česky komentovaného přenosu.

  • Vostok – úsvit věku kosmického (14. díl)

    Vostok – úsvit věku kosmického (14. díl)

    Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina je dnes respektovanou organizací, jednou z mála svého druhu na světě. Od počátku šedesátých let minulého století se specializuje, jak název napovídá, na všestrannou přípravu kosmonautů na jejich neobvyklou práci. Středisko bylo založeno, ještě coby anonymní vojenský útvar 26266, vládním nařízením ze dne 11. ledna 1960. Velitelem nově zřízené organizace se stal vojenský lékař Jevgenij Karpov, který měl zprvu k ruce 250-členný ansámbl. V té době ještě vlastně nikdo nevěděl, jakým způsobem by měl výcvik probíhat a vše se tvořilo za provozu. Ke cti zúčastněných nutno podotknout, že koncepce, kterou Karpov a spol. zavedli, se osvědčila a kosmonauti byli na své první pionýrské mise připraveni velmi dobře. Dvacítka mladých mužů byla podrobena všestranné přípravě, která zahrnovala teoretické i praktické předměty a také speciální testy na nejrůznějších „mučících nástrojích“…

  • Raketa Proton-M vynesla družici Luč

    Raketa Proton-M vynesla družici Luč

    Dnes v 0:13 našeho času odstartovala z rampy 200/39 na kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M. Jejím nákladem byla družice, která se označuje buďto Luč-5X nebo Olimp-K-2. Družicová série Olimp-K sdružuje geostacionární družice postavené za účelem armádních a zpravodajských činností. Tyto družice provozuje ruské ministerstvo obrany společně s ruskou zpravodajskou agenturou FSB. Ačkoliv účel těchto družic nebyl oficiálně upřesněn, obecně se předpokládá, že slouží dvojím způsobem. Prvním je provádění signálového zpravodajství (SIGINT) a druhým je zajištění zabezpečených komunikačních linek pro vládní použití.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗