Články

  • Noví astronauti ESA zahájili výcvik

    Noví astronauti ESA zahájili výcvik

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Vloni na podzim vybraní noví evropští kandidáti na kosmonauty dorazili 3. dubna do střediska přípravy astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, aby zahájili svůj 12 měsíců trvající základní výcvik. Pětičlenná skupina (Sophie Adenot, Pablo Álvarez Fernández, Rosemary Coogan, Raphaël Liégeois a Marco Sieber) byla společně s dvanácti záložními astronauty vybrána z více než 22 500 zájemců, kteří pocházeli ze všech členských států ESA. Kandidáti na kosmonauty nyní budou trénováni na nejvyšší úroveň standardů, aby se řádně připravili na své budoucí kosmické mise. Během základního tréninku je čekají školení zaměřená na vše, co souvisí s kosmickým průzkumem, technickými i vědeckými obory, kosmickými systémy a jejich provozem, ale i s výstupy do volného kosmického prostoru a chybět nebude ani nácvik přežití v divočině.

  • Vostok – úsvit věku kosmického (17. díl)

    Vostok – úsvit věku kosmického (17. díl)

    Ondřej Šamárek34 komentářů

    Je pozoruhodné, jak tenká je v dnešní době hranice mezi anonymitou a světovým věhlasem. V mnoha případech ji dotyčný člověk překročí během několika málo týdnů. Jsou ale i případy, kdy se tvář a jméno zapíší do kolektivního podvědomí během několika dní, mnohdy i jen několik hodin stačí k tomu, aby se stal předmětem debat, úcty a leckdy i nepokrytého zbožšťování i v tom nejzapadlejším koutě světa. Takovou moc mají dnešní média v čele se sítí internet. Nic takového jako internet bychom na začátku šedesátých let minulého století pochopitelně najít nemohli, nicméně masmédia měla v té době podobnou sílu, jako je tomu dnes. Vše, co se okolo budoucích kosmonautů dělo, bylo podrobně zaznamenáváno na filmové pásy, aby v případě úspěchu mohly být sestříhány dokumentární filmy pro úzké obecenstvo z řad „věrchušky“, tedy vedení SSSR a zainteresovaných pracovníků. Učesané verze filmů bez záběrů, jež by mohly odhalovat státní a vojenská tajemství, jakým byla například podoba lodi Vostok, pak byly připraveny pro veřejnost.…

  • ŽIVĚ: Kdo se po půlstoletí opět vydá k Měsíci?

    ŽIVĚ: Kdo se po půlstoletí opět vydá k Měsíci?

    Dušan Majer34 komentářů

    Program Artemis, který má vrátit člověka na povrch Měsíce a umožnit jeho dlouhodobou přítomnost na Měsíci, vloni začal úspěšnou testovací bezpilotní misí Artemis I. Nyní tedy přichází čas udělat další velký krok, kterým bude pilotovaná testovací mise Artemis II. V jejím rámci se čtyřčlenná posádka (tři zástupci NASA a jeden zástupce kanadské agentury CSA) vydají k Měsíci, který lidé opustili před více než 50 lety. Právě dnes (3. dubna) má přijít oficiální oznámení posádky, která se této výjimečné mise zúčastní. NASA TV má naplánovaný začátek přenosu na 17:00 SELČ a v tomto článku najdete vložený přehrávač tohoto přenosu. V dalších dnech vyjde na našem webu podrobnější představení nominované čtveřice.

  • GRBAlpha – nejjasnější gama záblesk

    GRBAlpha – nejjasnější gama záblesk

    Vítězslav Škorpík4 komentáře

    Elektromagnetické záření dělíme podle energie na několik druhů. Viditelné světlo známe od nepaměti, avšak mnohé další typy tohoto záření byly objeveny až v 19. nebo 20. století. Například nejenergetičtější záření gama objevil Paul Villard v roce 1900. Postupem času si všechny druhy elektromagnetického záření našly cestu i do kosmického výzkumu. Pro gama paprsky je to dokonce jediná cesta, neboť jeho vlnové délky atmosféra k povrchu Země téměř vůbec nepropouští. Postupem času se v kosmickém prostoru vystřídala řada důležitých družic specializovaných na gama astronomii. Za všechny jmenujme alespoň observatoře Compton a stále aktivní Fermi.

  • Vesmírná technika: Large Space Telescope, předobraz Hubbleova teleskopu

    Vesmírná technika: Large Space Telescope, předobraz Hubbleova teleskopu

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    V rámci vývoje se experti i přes značné komplikace postupně propracovali k návrhu Velkého kosmického dalekohledu, který se tak i jmenoval – Large Space Telescope (LST). Klacky pod nohy však tentokrát ani tak neházela technika jako spíše finance, konkrétně jejich nedostatek. Přes tyto komplikace se však i přesto podařilo tuto atraktivní myšlenku prosadit a studie vytvořené pro projekt LST tak v zásadě položily základy, na kterých později vyrostl nám dobře známý Hubbleův kosmický teleskop.

  • Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

    Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

    Lukáš Houška6 komentářů

    Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 startuje s družicemi pro SDA

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 startuje s družicemi pro SDA

    Dušan Majer6 komentářů

    Start Falconu 9 s první porcí družic systému Tranche 0 byl ve čtvrtek stornován v době zážehu motorů. Páteční i sobotní termíny nebyly využity a SpaceX se rozhodla, že se o start pokusí až v neděli. Tomuto plánu hraje do karet i předpověď počasí, která slibuje devadesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Tím pádem bychom se při návratu podruhé použitého prvního stupně na pevninu mohli dočkat velmi povedených záběrů. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho přenosu.

  • Vesmírné výzvy – březen 2023

    Vesmírné výzvy – březen 2023

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Březnové Vesmírné výzvy zahájíme představením skafandrů AxEMU. Pak se podíváme na dvě neúspěšné premiéry a sice start první rakety Terran 1, jejíž převážná část byla vytištěna na 3D tiskárně a start první rakety H3. V dalších dvou reportážích vyměníme posádky v západním segmentu ISS pomocí misí Crew-5 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce bude následovat návrat poškozené lodi Sojuz MS-22. Potom se zásobovací loď CRS-27 vydá k ISS. Následuje start družic SES-18 a SES-19. Závěr bude patřit startům kosmických konstelací, konkrétně OneWeb F17 a čtyř Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Aktualizovaný harmonogram sondy Psyche

    Aktualizovaný harmonogram sondy Psyche

    Dušan Majer4 komentáře

    Americká sonda Psyche, která má studovat stejnojmennou planetku bohatou na kovy, je po ročním odkladu kvůli dokončení kriticky důležitých zkoušek na správné cestě ke startu letos v říjnu. Její startovní okno se otevře 5. října a zavře 25. října. Cílová planetka, která obíhá Slunce u vnějšího okraje hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, může být podle některých teorií pozůstatkem jádra takzvané planetesimály, základního stavebního kamene pro vznik klasické plnohodnotné kamenné planety. Vzhledem k posunutému termínu startu dostala sonda Psyche nový časový plán celé mise, který obnáší průlet kolem Marsu za účelem gravitačního manévru, což umožní přílet sondy k planetce v srpnu 2029. Sonda poté zahájí 26 měsíců trvající vědeckou fázi, při které bude sbírat pozorování a data během obíhání kolem planetky v různých výškách nad povrchem.

  • Pokec s kosmonautixem – Březen 2023

    Pokec s kosmonautixem – Březen 2023

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Člověk se ani nenaděje a už je tu další konec měsíce. Tentokrát vyšel poslední pátek v měsíci na úplný závěr března, takže tradiční Pokec s kosmonautixem bude mít možnost zrekapitulovat opravdu všechny důležité momenty, které nám kosmonautika v březnu přinesla. A které konkrétně to budou? To záleží jen a pouze na Vás, divácích. V rámci Pokecu s kosmonautixem jste to totiž právě Vy, kdo rozhoduje o směřování pořadu. Svými otázkami určujete, o čem se bude hovořit. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám přidáte – začínáme už dnes tradičně v osm hodin večer.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗