Články

  • ŽIVĚ: Ruští kosmonauti aktivují radiátor modulu Nauka

    ŽIVĚ: Ruští kosmonauti aktivují radiátor modulu Nauka

    Dvojice Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin již společně vykonala tři výstupy do volného kosmického prostoru a dnes si střihnou čtvrtý. Začátek kosmické vycházky označované jako VKD-58 je naplánován na 17:55 našeho času. Oba kosmonauti oblečení do svých skafandrů Orlan MKS (Prokopjev bude mít oblek s červenými, Petelin s modrými pruhy) vystoupí z přechodové komory modulu Poisk, aby především uvolnili jistící svorky radiátoru na modulu Nauka, který následně vyklopí. Ano, jde přesně o ten radiátor, který stejná dvojice 19. dubna přemístila z modulu Rassvet na modul Nauka.

  • Gaia – nejbližší černé díry

    Gaia – nejbližší černé díry

    Evropská mise Gaia je zaměřená především na oblast astronomie známou jako astrometrie. Jde o vědní obor, který zkoumá pozice a pohyby hvězd, ale i dalších kosmických těles nejen v naší Galaxii. Gaia je přímým pokračováním mise Hipparcos, která zmapovala asi dva a půl milionu hvězd. Nová družice Gaia měla daleko ambicióznější cíl, totiž určit pohyby a polohy asi jedné a půl miliardy hvězd. Už nyní je ale jasné, že tento cíl sonda překročila a to ještě není na konci své činnosti. Nicméně kvůli tomu zde dnes nejsme. Gaia totiž dokázala zachytit i některé další pozoruhodné objekty. O jednom jejím velkém úspěchu z nedávné doby si dnes budeme povídat.

  • Tory Bruno: Vulcan by mohl letět v létě

    Tory Bruno: Vulcan by mohl letět v létě

    To, že Elon Musk čas od času na Twitteru prozrazuje zajímavé detaily z příprav projektů firmy SpaceX, je známá věc. Méně se však už ví, že podobně aktivní je na stejné síti také šéf společnosti United Launch Alliance, Torry Bruno. Jeho zatím poslední porce tweetů se týkala příprav na premiérový start rakety Vulcan, která má časem nahradit rakety Atlas V i Delta IV. Premiéra nové rakety sice měla podle plánů ze začátku roku proběhnou zhruba v tomto období, ale plány se musely změnit. Při pozemních testech neletového exempláře horního stupně Centaur V totiž došlo k explozi, což si logicky vynutilo také odklad prvního startu nové rakety.

  • Na stanici Tiangong čekají nové zásoby

    Na stanici Tiangong čekají nové zásoby

    Čerstvá porce potravin, experimentů i pohonných látek dorazila 10. května na palubě nákladní lodi Tianzhou 6 ke stanici Tiangong. Tato nákladní loď odstartovala ten samý den v 15:22 SELČ pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 7. Po automatickém připojení nákladní lodi k orbitálnímu komplexu čeká na tříčlennou posádku stanice otevření průlezů a poté bude následovat vynášení převezeného nákladu. Zatímco bude posádka pracovat, ve stěnách schované ventily a potrubí se postarají o přečerpání pohonných látek z kosmické lodi do nádrží v centrálním modulu Tianhe.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Další várka Starlinků letí z Kalifornie

    ŽIVĚ A ČESKY: Další várka Starlinků letí z Kalifornie

    Ve středu 10. května se z Vandenbergovy letecké základny chystá další start Falconu s družicemi Starlink generace v1.5. SpaceX se poslední dobou snaží zvýšit počet startů z Kalifornie a doplnit tak družice na dráhy s vyšším sklonem vůči rovníku. Konkrétně jedenapadesát družic vynesených při tomto startu míří do tzv. druhé orbitální slupky konstelace Starlink. Ta má výšku 570 kilometrů, sklon 70° vůči rovníku a po dokončení bude obsahovat 720 družic. První stupeň, B1075 má za sebou dva starty a při této misi se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You. Ta bude čekat v Tichém oceánu 660 kilometrů od místa startu.

  • ESA připravila pro Aeolus řízený zánik

    ESA připravila pro Aeolus řízený zánik

    Oběžná dráha evropské družice Aeolus určené k měření větru se začne již brzy snižovat, což v důsledku povede k jejímu ohnivému zániku v atmosféře. Agentura ESA se nyní snaží naplánovat celý postup tak, aby z hlediska bezpečnosti výrazně překonal mezinárodní standardy a agentura ESA se dostala na vrchol v oboru bezpečného fungování v kosmickém prostoru. Samotná družice Aeolus vážící 1360 kilogramů již překonala svou plánovanou životnost. V jejích nádržích už zbývá jen velmi málo pohonných látek, ale i tohle malé množství bude stačit pro závěrečné manévry, které operátoři naplánují tak, aby se Aeolus dostal řízeně do atmosféry, kde zanikne. Experti se budou snažit navést družici k zániku nad oceánem, což ještě více sníží už tak hodně malou pravděpodobnost, že by nespálené úlomky mohly při dopadu na Zemi někomu ublížit. Sama agentura ESA tvrdí, že půjde o první asistovaný zánik svého druhu, který bude i ukázkou zodpovědného přístupu k eliminaci stále většího problému kosmické tříště a neřízených vstupů do atmosféry.

  • Experti řeší problémy pohonu Lunar Flashlight

    Experti řeší problémy pohonu Lunar Flashlight

    Odborníci z NASA pokračují v řešení momentálně nedostatečně výkonného pohonného systému CubeSatu Lunar Flashlight. Podařilo se jim vypracovat metodu, s jejíž pomocí byl jeden ze čtyř palubních raketových motorů doveden do stavu, kdy poskytuje více tahu. Malá družice však bude v dalších dnech potřebovat více tahu (který navíc bude muset být stabilnější), aby mohla dosáhnout plánované oběžné dráhy. Novou metodu vypracovali experti z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, Georgia Tech a Marshallova střediska v alabamském Huntsville. Nový postup má za cíl vyčistit potrubí pohonného systému od předpokládaných překážek.

  • Vostok – úsvit věku kosmického (22. díl)

    Vostok – úsvit věku kosmického (22. díl)

    Sovětská propaganda vždy ukazovala jen ty pozitivní stránky života v Sovětském svazu. Na veřejnost se tak téměř nikdy nedostaly poloprázdné pulty obchodů, úroveň občanské vybavenosti v porovnání se západním světem, nekoncepčnost vedení ve všech oblastech jak v civilní, tak vojenské sféře. Navenek Sovětský svaz ukazoval fasádu jednoty, dostatku a promyšlených kroků směřujících k lepším zítřkům. O nedostatku běžného zboží se mohl přesvědčit každý sovětský občan, o zmatených krocích „věrchušky“ a často nesmyslných rozhodnutích však vědělo jen pár zasvěcených. A výjimkou nebyl ani kosmický program. Pro pozorovatele zvenčí se mohlo v roce 1961 zdát, že program Vostok postupuje podle jasně daného scénáře, kdy každý další let je kulminací mnohaměsíčního intelektuálního úsilí odborníků. Onen pozorovatel by asi byl překvapen skutečným stavem věcí. Každý další let byl ve skutečnosti výsledkem často velmi tvrdých sporů mezi různými skupinami a, jak již bylo řečeno v souvislosti s letem Germana Titova, nejednou sloužily coby politická páka. Tato improvizace se stala jakousi „značkou“ sovětského kosmického programu a…

  • Čínský miniraketoplán se vrátil

    Čínský miniraketoplán se vrátil

    Když 4. srpna loňského roku odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan raketa CZ-2F/T, dopravila na oběžnou dráhu bezpilotní miniraketoplán Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi 2 (Čchung-fu Š‘-jung Š‘-jen Chang-tchien Čchi).  Na konci srpna pak stroj upravil svou oběžnou dráhu na téměř kruhovou ve výšce 600 kilometrů. Nyní jeho mise skončila. V noci na dnešek se malý okřídlený stroj vrátil na pevnou zemi, když dosedl na základnu Lop-nur (Lobnor) v čínské autonomní oblasti Xinjiang (Sin-ťiang). Na oběžné dráze tedy strávil 276 dní a 8 hodin. Vzhledem k vysokému stupni utajení, které celý projekt provází (záběry ze startu byly zveřejněny až se značným zpožděním) asi nikoho nepřekvapí, že oficiální snímky chybí i z přistání.

  • ER-2 ve službách NASA

    ER-2 ve službách NASA

    Nejsme tak vysoko jako družice, ale skutečnost, že jsme tam nahoře, dvacet a více kilometrů nad Zemí, znamená, že naše senzory mohou napodobit to, co vidí družice. Pohybujeme se blíže vesmíru, a tak naše senzory mohou simulovat to, co by dělala družice, i když je mnohem výš než my, navíc družici nemůžete vždy dostat na požadovanou pozici. Můžeme nést senzory, které jsou stále ve vývoji a získat tak přehled o jejich funkci v podmínkách bližších vesmíru. Lety v takovýchto podmínkách zanechávají v člověku mnoho dojmů a vzpomínek, které lze jen těžko spočítat. Jednou nás vědci poslali pronásledovat ty největší a nejsilnější bouřky, které našli a to znamenalo mnohdy vzlety ve dvě, tři ráno, nebo dokonce už ve 21:30 večer s letem po celou noc. Když potom voláte řízení letového provozu stylem: NASA 809, jsem na trase severovýchodním Texasem, lovit bouřky a má trasa bude jen přes bouře. Řízení letového provozu to samozřejmě povolí, ale všichni piloti aerolinek v okolí si asi říkají – Kdo je ten chlap?

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗