Články

  • XRISM vytvoří „rentgenové duhy“

    XRISM vytvoří „rentgenové duhy“

    Nový kosmický teleskop XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) bude mít za úkol rozkládat přicházející kosmické záření na spektrum. Na tom není na první pohled nic neobvyklého, vždyť takových přístrojů je v kosmickém prostoru mnoho. Jenže XRISM to zvládne s rentgenovým zářením. XRISM má startovat na raketě H-IIA z japonského kosmodromu Tanegašima 26. srpna. „Resolve nám poskytne nový pohled na jedny z nejenergetičtějších objektů vesmíru, ať už jde o černé díry, kupy galaxií a následky hvězdných explozí,“ popisuje Richard Kelley, hlavní vědecký pracovník mise XRISM na straně NASA z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „S využitím dat, která tato mise po startu nasbírá, se dozvíme mnoho informací o tom, jak se tyto objekty chovají a z čeho jsou tvořeny.“

  • Skládání americko-indické radarové družice

    Skládání americko-indické radarové družice

    Dvě hlavní části družice NISAR byly v indickém Bengaluru spojeny a vytvořily jeden celek. Mise NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) s plánovaným startem na začátku roku 2024 byla (jak již název napovídá) společně vyvinuta agenturami NASA a ISRO. Jejím úkolem bude sledovat pohyby pevnin i ledovců s extrémně jemným rozlišením. NISAR má zmapovat téměř celou planetu minimálně jednou za 12 dní. Nasbíraná data pomohou vědcům porozumět kromě jiného i dynamice lesů, mokřadů a zemědělské půdy.

  • Top 5 (polo)zapomenutých fyzikálních observatoří

    Top 5 (polo)zapomenutých fyzikálních observatoří

    V minulém dílu našeho letního miniserálu o kosmických observatořích jsme si představili TOP 5 sond, které byly průkopníky své oblasti měření či pozorování. Dnes se zaměříme na sondy, které nebyly první, ani nejdůležitější v minulosti, současnosti či budoucnosti výzkumu. Přesto jde o sondy, které mají na svědomí důležité objevy a ve fyzikálním výzkumu vesmíru zanechaly nesmazatelnou stopu. V současné době se na ně ovšem bohužel dost často zcela neprávem zapomíná.

  • Sonda Psyche vstupuje do závěrečné přípravy

    Sonda Psyche vstupuje do závěrečné přípravy

    Americká sonda Psyche by měla do vesmírného prostoru vyrazit na raketě Falcon Heavy z rampy LC-39A na Kennedyho středisku na Floridě 5. října v 16:38 SELČ, přičemž možnost odstartovat bude otevřena až do 25. října. Po opuštění zemské gravitační studny bude sonda využívat solárně-elektrický pohon, aby zvládla šest let trvající cestu k planetce Psyche. Tento cílový objekt měří v nejširším bodě cca 280 km a představuje jedinečnou možnost prozkoumat planetku bohatou na kovy, která kdysi dávno mohla být jádrem planetesimály, základního stavebního kamene při vzniku planet. Až se sonda Psyche dostane do hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, stráví obíháním kolem stejnojmenné planetky 26 měsíců, během kterých bude pořizovat fotografie a další měření, která pomohou vědcům určit složení planetky a prozkoumat její historii.

  • X-Planes / Dělníci kosmonautiky (7.díl)

    X-Planes / Dělníci kosmonautiky (7.díl)

    Dne 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz první umělou družici Sputnik a ohromil tím celý svět. Pro špičky USAF to bylo jako blesk z čistého nebe. Vypuštění Sputniku ukázalo vojenským špičkám, že SSSR není tak zaostalý stát jak si Američané mysleli. Původní návrh BOMI se postupem času rozdělil na tři paralelní programy s odlišnými cíli. Programy Brass Bell, ROBO a HYWARDS byly stále jen ve stádiu studií a USAF po vypuštění Sputniku nutně potřebovalo tento vývoj posunout dál. USAF mělo zájem o tyto programy, ale nebylo v tom zcela jednotné. Stále docházelo k jistým diskusím o potřebě takovýchto strojů, když nejvyšší prioritu měly ICBM rakety a špionážní letouny. Navíc ve hře byl i projekt NAVAHO. Dne 10. října 1957 došlo ke sjednocení všech programů do jednoho společného, rozděleného na tři fáze. O sjednocení programů se hovořilo už před letem Sputniku, kvůli stálým problémům s financováním a přetrvávajícím pochybnostem o nutnosti takové technologie. Slavné „pípání“ první umělé družice to, ale celé…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start Starlinků z Kalifornie

    ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start Starlinků z Kalifornie

    Dnešní ranní pokus o start Falconu 9 na misi Starlink 6-15 provázely od začátku problémy. nejprve musel být původní termín startu v 6:35 odvolán kvůli neupřesněnému úniku z druhého stupně rakety a ani druhý pokus v 7:25 neskončil startem. Odpočet se tentokrát zastavil pouhých 5 sekund před časem T-0. SpaceX zatím neupřesnila, z jakého důvodu byl odpočet zastaven, ale fakt, že byl oznámen odklad hned na druhý den, nám říká, že zřejmě nešlo o nic závažného, co by vyžadovalo delší pauzu. Aktuálně tedy platí, že by mise Starlink 6-15 měla odstartovat ve čtvrtek v 6:09 našeho času. Srdečně Vás zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

  • #13 Aktuality o Starship: SpaceX pomalu dokončuje opravy rampy a pokračuje v testování dalších prototypů

    #13 Aktuality o Starship: SpaceX pomalu dokončuje opravy rampy a pokračuje v testování dalších prototypů

    Od prvního startu systému Super Heavy Starship již uplynulo téměř čtvrt roku a od té doby SpaceX usilovně pracuje na opravách a vylepšeních rampy, stavbě dalších prototypů, Megabay a Starfactory, testování a spoustě dalších aktivit. Mimo jiné Elon Musk postupem času zveřejňoval nové a nové informace o budoucích vylepšeních pro Super Heavy Starship, z nichž některé by měly být aplikovány již při druhém letu. Musk také uvedl, že Super Heavy B9 společně se Starship S25 budou při druhém letu obsahovat více než tisíc oprav nebo vylepšení, které byly provedeny na základě dat z prvního testovacího letu.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Další porce modernizovaných Starlinků

    ŽIVĚ A ČESKY: Další porce modernizovaných Starlinků

    Před pár dny jsme společně sledovali start dost možná poslední várky družic Starlink 1,5. generace, které stále tvoří většinu doposud vypuštěných družic této komunikační sítě. Jenže to v žádném případě neznamená, že by systém Starlink byl dokončen. Další starty však již budou ve znamení družic 2. generace mini a jednou se snad dočkáme i plnohodnotných družic 2. generace, které bude vynášet Starship. Ale to je zatím daleko. Naopak velmi blízko je start mise Starlink 6-15, která by měla odstartovat už ve středu ráno našeho času. pokud tedy máte zájem, můžete sledovat náš přenos.

  • Gateway (červenec 2023)

    Gateway (červenec 2023)

    V minulém dílu jsme informovali o dodání prvního kvalifikačního solárně elektrického motoru AEPS do Glennova střediska NASA k akceptačním kvalifikačním testům. Po dodání byl motor instalován ve vakuové komoře a na začátku července zahájili inženýři z NASA a Aerojet Rocketdyne roční kvalifikační testy. Nejprve provedou přejímací zkoušky, aby se ujistili, že motor byl postaven správně. Po formálním převzetí bude motor vystaven vibracím, otřesům a teplotním podmínkám podobným těm, kterým budou tři letové exempláře vystaveny během startu modulů PPE/HALO kosmické stanice Gateway. Kvalifikační motor bude provozován při různých úrovních výkonu, simulujících let k Měsíci a na oběžné dráze Měsíce. Druhý kvalifikační motor má být do Glennova střediska dodán v příštím roce a má podstoupit dlouhodobý test opotřebení, během něhož bude kumulativně v provozu přibližně 2,5 roku.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Electron si připisuje další misi

    ŽIVĚ A ČESKY: Electron si připisuje další misi

    V úterý nás ve velmi brzkých ranních hodinách čeká start malé rakety Electron společnosti Rocket Lab, která vynese na oběžnou dráhu celkem sedm družic (4× Starling, 1× LE0 3, 2× Lemur-2). Družice Starling jsou navrženy tak, aby testovaly technologie, které se využijí v konstelacích. Budou testovat technologie pro síťovou komunikaci ve vesmíru, relativní navigaci mezi družicemi, plánování a provádění autonomních manévrů atd. Velmi zajímavé jsou také družice Lemur-2. Ty postavila společnost Spire a budou sloužit pro sledování lodní a letecké dopravy a meteorologii, kterou bude moci pozorovat díky jevu zvanému jako zákryt signálu GPS. Družice měří změnu v hodnotách signálu GPS, aby vypočítaly velmi přesné profily teploty, tlaku a vlhkosti.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗