Články

  • Gravity-1: Nejsilnější svého druhu

    Gravity-1: Nejsilnější svého druhu

    V uplynulých dnech internet zaplavila dávka fotografií a videí ukazující přípravy a samotný start nové a neokoukané rakety Gravity-1 z Číny. Množí se také otázky, cože je to vlastně za raketu? Kde se tu vzala a co vlastně dokáže? Rozhodl jsem se tedy posbírat dostupné informace a složit z nich ucelené informace, které budou na jednom místě pěkně pohromadě. Šlo přitom už o druhý start nové rakety tento rok a to máme teprve polovinu prvního měsíce. Další starty nových nosičů budou následovat. Čeká se například na start Ariane 6 nebo malé rakety Agnibaan SOrTeD a další. Vraťme se však do Číny a začněme hezky na začátku u společnosti, která má Gravity-1 na svědomí.

  • Možnosti českého výzkumu (nejen) na ISS

    Možnosti českého výzkumu (nejen) na ISS

    Jaký zájem mají zástupci české akademické, průmyslové a další veřejnosti o české aktivity, které mohou být realizovány třeba na Mezinárodní kosmické stanici? To se nyní rozhodli zmapovat zástupci ministerstva dopravy ČR a vydali formální Žádost o informace. Poznatky, které získají, by měly sloužit k dalšímu posuzování a možná i k hodnocení, jak by mohly být přínosné při případném kosmickém letu zástupce ČR. Do celého procesu je zapojena Evropská kosmická agentura a proto je tato kampaň v angličtině. Případní zájemci mohou využít formulář a také workshop, který se uskuteční v prostorách ministerstva 1. února od 9:00. V jeho rámci se účastníci seznámí s technickými možnostmi, které stanice ISS nabízí k provádění experimentů. Zatímco dopoledne bude patřit spíše fyzikálním oborům, odpoledně se zaměří na medicínu, psychiku a fyziologii člověka.

  • Kosmotýdeník 591 (8.1. – 14.1.)

    Kosmotýdeník 591 (8.1. – 14.1.)

    Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi! Týden, v rámci kterého došlo k oznámení odkladu misí Artemis, premiéře dvou nových kosmických nosičů i k celé řadě dalších kosmonautických zajímavostí. A to rok 2024 ještě ani pořádně nezačal. Kosmotýdeník vám jako obvykle shrne to nejzajímavější z dění v uplynulých sedmi dnech a hlavním tématem bude tentokrát pozitivní oznámení, že byly povoleny všechny šrouby na odběrové hlavě návratového pouzdra mise OSIRIS-REx. Cesta ke kýženým vzorkům z planetky Bennu je tak otevřena. V dalších tématech se budeme věnovat třeba přípravě mise Axiom-3, testu padáků lodě Starliner a také zmíněným dvěma premiérám nosičů. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika:  Infračervená kamera a spektrometr NICMOS

    Vesmírná technika: Infračervená kamera a spektrometr NICMOS

    Náš popis všech vědeckých přístrojů, které byly v průběhu provozu Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) na jeho palubě instalovány, se pomalu blíží do finále. Dnes přichází na řadu infračervená kamera a spektrometr NICMOS, tedy přístroj, který je s hmotností 370 kilogramů vůbec nejhmotnějším přístrojem HST. NICMOS ke svému chodu vyžadoval nízké teploty a proto byl vybaven několika systémy, které měly jeho detektory dostatečně ochladit. Dnes je však již mimo provoz.

  • S Webbem za hlubokým nebem – 8. díl

    S Webbem za hlubokým nebem – 8. díl

    Ani další dva měsíce činnosti Vesmírného dalekohledu Jamese Webba nebyly z pohledu výzkumu nezajímavé a bylo tedy rozhodně do našeho seriálu co vybírat. A myslím, že nové výsledky rozhodně nejsou nezajímavé. I dnes se podíváme do vzdálenějšího vesmíru, konkrétně na velmi vzdálenou kupu galaxií a její okolí. V tomto dílu se ovšem budeme hodně věnovat objektům v Mléčné dráze. Podíváme se na legendární Krabí mlhovinu, pozůstatek supernovy z 11. století, ale zejména na exoplanety a protoplanetární disky. Právě pozorování těchto objektů totiž zveřejněným výsledkům v uplynulém období vévodila. Začneme ale přece jen daleko od domova a to u jednoho velmi zajímavého gama záblesku.

  • Analog výpravy k Marsu překonal hranici poloviny času

    Analog výpravy k Marsu překonal hranici poloviny času

    První posádka, která se zúčastnila zhruba rok trvající mise simulující pilotovanou výpravu k Marsu se 11. ledna přehoupla přes hranici 200 dní trvání. Čtyřčlenná posádka vstoupila 25. června 2023 do obytného modulu CHAPEA (Crew Health and Performance Exploration Analog), který se nachází na Johnsonově středisku v Houstonu a opustit by jej měla 6. července 2024. V uplynulých 200 dnech se posádka věnovala třeba pěstování a sklizni prvních rostlin vypěstovaných v habitatu o ploše 158 metrů čtverečních. Mezi plodinami bychom našli třeba rajčata, papriky, nebo listovou zeleninu.

  • Gateway (leden 2024)

    Gateway (leden 2024)

    V minulém dílu jsme přinesli fotografii, která alespoň částečně ukazovala obytný modul HALO po jeho vyjmutí z přípravku, ve kterém byl svařen. Dne 11. prosince 2023 odvysílal italský zpravodajský kanál Rai News 24 v pořadu Futuro24 reportáž z výrobního zařízení společnosti Thales Alenia Space v Turíně, ve které byly zveřejněny do té doby nevídané záběry z výroby modulu.  Z reportáže jsme vybrali několik fotografií. Z nich je zřejmé, že probíhají počáteční práce v interiéru modulu. Obě jeho koncové stěny budou přivařeny až v další fázi. Modul HALO má být vynesen raketou Falcon Heavy společně s energetickým a pohonným modulem PPE, jehož poslední známou fotografii jsme přinesli v říjnu. Na oběžné dráze Měsíce se oba moduly mají stát základem kosmické stanice Gateway.

  • NIAC – Sny o budoucnosti #2 AeSI

    NIAC – Sny o budoucnosti #2 AeSI

    Chystaný návrat lidí na Měsíc nabízí jedinečnou příležitost učinit praktické kroky k významným vědeckým možnostem. Jedním ze zřejmých kandidátů je interferometrické snímkování s extrémně vysokým rozlišením na viditelných a ultrafialových vlnových délkách. To by pomohlo odhalit povrchy hvězd, prozkoumat vnitřnosti akrečních disků, které obklopují vznikající hvězdy i černé díry a zahájit cestu k odhalování povrchových útvarů a meteorologických jevů na nejbližších exoplanetách. Plně vyvinutý systém bude velký a drahý, ale jeho začátek takový být nemusí. Technologie je možné vyvinout a otestovat na dvou až třech menších teleskopech s menšími rozměry. Po vyvinutí technologie se mohou rozměry zvětšit, může dojít k použití větších teleskopů i navýšení jejich počtu. Každý z těchto upgradů by přitom měl […]

  • X-Planes / Dělníci kosmonautiky (29.díl)

    X-Planes / Dělníci kosmonautiky (29.díl)

    V posledních dvou dílech jsme se věnovali strojům, které vznikly v rámci programu RLV (Reusable Launch Vehicle), což byl výsledek studie Access to Space. Pro připomenutí, prvním strojem byl Delta Clipper následovaný známým programem X-33. Zatímco DC-X prošel celou fází zkoušek a „skoků“, než byl zničen, tak X-33 neměl ani tuto šanci. To, co mají všechny programy společné, je snaha použít nové, lehké kompozitní materiály a využít nové dostupné technologie. Vše v rámci hesla „rychle, lépe, levněji“, jak propagoval tehdejší administrátor NASA Daniel Goldin. Pro zajímavost uvedu, že D. Goldin byl nejdéle sloužícím administrátorem NASA. V dnešním díle se začneme věnovat třetímu stroji v rámci RLV, který měl velmi těžký počátek.

  • Co způsobilo problémy landeru Peregrine?

    Co způsobilo problémy landeru Peregrine?

    Jak jsme Vás informovali již včera, premiérový start nové americké rakety Vulcan byl úspěšný, ale náklad několik hodin po oddělení od rakety potkaly problémy. Lander Peregrine od firmy Astrobotic nebyl schopen udržet svou orientaci vůči Slunci a energie uložená v akumulátorech povážlivě klesala. Pozemní tým proto připravil improvizovaný manévr, který zajistil správnou orientaci vůči Slunci, takže lander měl zajištěnou dodávku elektrické energie. Problémy však přetrvávaly. Jak se ukázalo, lander ztrácí pohonné látky a přistání na Měsíci je vyloučeno. Firma Astrobotic se však rozhodla ze své první mise získat alespoň maximální množství vědeckých i technologických poznatků.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗