Články

  • ADRAS-J vyfotila horní stupeň H-IIA pěkně zblízka

    ADRAS-J vyfotila horní stupeň H-IIA pěkně zblízka

    Družice ADRAS-J od japonské firmy Astroscale úspěšně pokračuje ve své misi. Družice vypuštěná letos v únoru raketou Electron měla za úkol přiblížit se k vysloužilému hornímu stupni rakety H-IIA, fotit jej a vyzkoušet si pohyb v jeho blízkosti. Získané zkušenosti chce její majitel, společnost Astroscale, využít v budoucnu při konstrukci družic, které by se aktivně spojily s vysloužilými umělými kosmickými objekty a stáhly je do atmosféry. Družice ADRAS-J se zatím přesunula do vzdálenosti 50 metrů od horního stupně a úspěšně provedla jeho pozorování z fixního bodu.

  • Cesty za kosmonautikou: Výlet po státech západní Evropy

    Cesty za kosmonautikou: Výlet po státech západní Evropy

    V květnu 2024 se nám konečně podařilo vyjet na delší cestu do Francie a sousedních zemí. Tu jsme totiž začali plánovat ještě před tím, než se v březnu 2020 rozjela pandemie COVIDu-19. Z důvodu špatné epidemiologické situace jsme ji několikrát odsouvali. Ale jak se říká, vše špatné je k něčemu dobré. V tomto případě jsme si ujasnili, co všechno bychom vlastně chtěli vidět a jak cestu pojmout. Takže  když jsme se letos v lednu rozhodli, že letos je na naši cestu ten správný rok, věřili jsme, že další odklad nutný nebude. Množství odkladů ostatně náš výlet spojuje s mnohými kosmickými misemi, které jsou nekonečnými odklady proslulé.

  • Rover Curiosity se chystá opět vrtat

    Rover Curiosity se chystá opět vrtat

    Americké vozítko na Marsu se minulý týden setkalo s kamenem nezvyklého zbarvení a textury, který byl jen o kousek mimo jeho dosah. Aby se experti mohli dozvědět více o geologii v okolí těchto hornin, popojeli s roverem asi o 70 centimetrů, aby se dostali k nedaleké skále, která je dostatečně velká na to, aby se do ní dalo vrtat! Po diskusích, které proběhly v uplynulých dnech s inženýry, geology, chemiky a dalšími odborníky, tým potvrdil, že místo na přiloženém obrázku bude dalším potenciálním cílem pro vrtání. Nový cíl dostal název Mammoth Lakes (v překladu Mamutí jezera), což odkazuje na město v kalifornském pohoří Sierra Nevada s čedičovými sloupy, horkými prameny a vodopády.

  • William „Bill“ Anders (1933-2024)

    William „Bill“ Anders (1933-2024)

    Je krásný den 7. června a v okolí Jones Island letí malý letoun T-34 Mentor, který kdysi sloužil k výcviku pilotních žáků USAF. Letoun přelétl přes ostrov Orcas Island a stočil se nad nedalekým ostrovem Jones Island. Pilot zde má opravdu krásné výhledy během letu. Bohužel zpět na letiště se již letoun i se svým pilotem nevrátil. Z dostupných fotografií a videí je vidět, jak letoun strmě klesá k vodní hladině a pilot se jej snaží do posledních chvíle vybrat, bohužel neúspěšně. Z prozatím neznámých příčin letoun havaroval na vodní hladině a pilot při nehodě zemřel. Tím pilotem byl legendární astronaut William „Bill“ Anders, člen historické mise Apollo 8 a autor ikonické fotografie Země. V době letu mu bylo úctyhodných 90 let.

  • ŽIVĚ: Americký výstup do volného kosmického prostoru

    ŽIVĚ: Americký výstup do volného kosmického prostoru

    Dnes ve 14:30 našeho času začne na Mezinárodní kosmické stanici první letošní americký výstup do volného kosmického prostoru. Přechodovou komoru modulu Quest pustí Tracy Caldwell-Dyson a Matthew Dominick. Zatímco Tracy poznáte podle skafandru EMU s červenými pruhy, Matthew bude mít oblek čistě bílý. Na dvojici čeká řada úkolů – třeba odstranění vadné krabičky s radiofrekvenční elektronikou z komunikační antény na pravé straně příhradové konstrukce stanice. Astronauti také odeberou vzorky určené k analýze, jaké jsou schopnosti mikroorganismů přežít a rozmnožovat se na vnějších površích kosmické stanice.

  • Gateway (červen 2024)

    Gateway (červen 2024)

    V minulém dílu jsme napsali, že konstrukce obytného modulu HALO je v průmyslovém závodě Thales Alenia Space v Turíně připravována na strukturální zátěžovou zkoušku. Na začátku června 2024 byl proto modul přepraven na místo v areálu společnosti, kde budou zátěžové testy probíhat (fotografie ovšem pochází z října 2023, kdy byl HALO přemístěn od svařovacího nástroje na místo pro vybavování modulu). Po provedení testů modul poputuje z Itálie do výrobního závodu hlavního dodavatele, společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně. Přeprava do Spojených států je plánována na druhou polovinu roku 2024. Jakmile bude modul dodán, bude zahájena instalace kapalinového potrubí, kabeláže a dalších subsystémů. HALO bude také podroben testování v nové tepelně vakuové komoře. Poté se bude pokračovat v montáži vybavení modulu.

  • Družice Galileo druhé generace mají zelenou

    Družice Galileo druhé generace mají zelenou

    Výroba družic Galileo druhé generace může naplno pokračovat, jelikož dvě nezávislé komise zodpovědné za kritické zhodnocení návrhu potvrdily, že návrh družic splňuje všechny požadavky na očekávané výkony. Jde o další milník, který se stihl včas i přes ambiciózní harmonogram, který počítá s vývojem prvních dvanácti družic Galileo druhé generace. Evropský navigační systém Galileo, celosvětově nejpřesnější síť, se již delší dobu chystá na družice druhé generace (G2). Ty nabídnou nesrovnatelnou přesnost určení pozice i času, čímž podpoří široké spektrum uživatelských potřeb a služeb.

  • Stoke Space otestovali nový raketový motor

    Stoke Space otestovali nový raketový motor

    Společnost Stoke Space 11. června oznámila, že se jí podařilo provést první úspěšný statický zážeh jejich zbrusu nového raketového motoru, který využívá uzavřený pracovní cyklus s plným tokem (full-flow, staged-combustion). Je tedy konstrukčně příbuzný s raketovými motory Raptor od SpaceX, které také využívají tento pracovní režim. Ale zpět k motoru firmy Stoke Space, který má pohánět první stupeň chystané rakety Nova. Společnost plánuje, že půjde o plně znovupoužitelnou orbitální raketu řadící se mezi středně silné nosiče. Dosažení aktuálního technologického milníku představuje důležitý skok pro celou společnost Stoke Space. Potvrzuje totiž, že firma je na správné cestě k tomu, aby mohla svým zákazníkům z celého světa nabídnout spolehlivou středně silnou raketu, která bude plně a navíc rychle znovupoužitelná.

  • Teleskop Plato dostal první kameru

    Teleskop Plato dostal první kameru

    Ve vesmírném středisku optiky společnosti OHB v německém Oberpfaffenhofenu začaly práce na integraci kamer do teleskopu Plato. Jedna kamera po druhé budou připojovány na optickou lavici teleskopu, tedy na povrch, který zajistí, že všechny kamery budou mířit stejným směrem. Nyní se Evropská kosmická agentura pochlubila snímkem, který zachycuje první z 26 kamer po úspěšné integraci. Plato bude disponovat celkem 24 klasickými a dvěma „rychlými“ kamerami, které budou pozorovat více než 100 000 hvězd a přitom mají pátrat po planetách, které kolem nich krouží. Mise využije k charakterizaci exoplanet tzv. tranzitní metodu. Když planeta přejde z pohledu teleskopu přes disk své hvězdy, dojde k poklesu jasu zastíněné hvězdy. Rozborem tohoto zastínění se mohou vědci dozvědět o velikosti, hmotnosti a hustotě planety.

  • Pionýři prvního letu Ariane 6 – #5 OOV-Cube

    Pionýři prvního letu Ariane 6 – #5 OOV-Cube

    V tomto seriálu si postupně představujeme jednotlivé položky nákladu, které do kosmického prostoru vezme první letový exemplář nové evropské rakety Ariane 6. Jako důkaz všestrannosti nového nosiče byla vybrána široká paleta zajímavých nákladů, které představují řadu unikátních studentských i vědeckých projektů. Doposud jsme si nejčastěji ukazovali CubeSaty, tentokrát to však bude náklad trochu odlišný. Je to sice družice ve tvaru krychle, ale délka hrany je poněkud nestandardní. Navíc není cílem test nějaké jednotlivosti, ale rovnou několika zajímavých technologií. Dojde na internet věcí, který bude pomáhat v ochraně ohrožených zvířat! A v plánu je i testování technologií pro servisní mise k družicím na oběžné dráze. Pojďme společně prozkoumat německou družici OOV-Cube.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗